Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsou mokré předměty tmavší než suché?

10. 04. 2017 8:00:25
„Tati, proč jsou mokré kameny tmavší než suché?“ Uměli byste odpovědět na otázku zvídavého dítěte? Pojďme se podívat na mokré kameny trochu detailněji. (délka čtení 4 min)

Co může za to, že se kámen namočí?

Zdá se nám to samozřejmé. Když prší, povrch předmětů se namočí. Existují ale také povrchy, pro které to neplatí Jako příklad se dá uvést třeba teflon.

Za rozdílnou ochotu „být smáčen“ může speciální vlastnost – adheze. Ta se definuje jako síla přilnavosti. Je dána mezimolekulárními přitažlivými chemickými a fyzikálními silami na plochách, ve kterých se dotýkají dva materiály.

Vlastnosti vody zůstávají stejné – za rozdílnou schopnost smáčení různých povrchů tedy může materiál, který má být smáčen. Síla adheze mezi vodou a daným materiálem (například kamenem) musí být větší, než vnitřní koheze v kapce vody. Koheze se dá vysvětlit jako síla, která působí uvnitř materiálu a snaží se ho udržet pohromadě.

Pokud koheze, která drží kapku vody pohromadě, převyšuje síly, které pojí vodu s povrchem materiálu – zůstává kapka v zaobleném stavu a povrch se nesmáčí.

Materiály, u kterých je tomu naopak, se mohou pokrýt slabou vrstvičkou vody, protože se kapky, které na něj dopadly, po povrchu rozlévají.

Lotosový efekt

Za nízkou smáčivost povrchu může také jeho struktura. U speciální struktury povrchu dochází k oslabení adheze. Jev je známý jako lotusový efekt. Je pojmenován po rostlině, která se stala vzorem pro samočistící povrchy. Její povrch není hladký, ale je posetý bezpočtem miniaturních výrůstků.

Barva smáčeného povrchu

Většina materiálů, které nás běžně obklopují, se vodou smáčí velice dobře. Pozorujeme pak zajímavý jev: mokré povrchy jsou tmavší než povrchy suché.

Vlastnost povrchu registujeme díky světlu, které se od něj odráží a které vnímáme svýma očima. Od suchého povrchu se zjevně odráží větší množství světla než od mokrého.

Na vině je stejný efekt, který se využívá v optických vláknech. Světlo, které se do vlákna dostane pod určitým úhlem, už ve vláknu zůstane protože se odráží od vnitřního povrchu vlákna. Podobně se chová i světlo, které se pod určitým úhlem dostalo do vrstvy vody, pokrývající kámen.

Když dopadne světelný paprsek na suchý kámen, je část tohoto paprsku odražena, zatímco se malá část materiálem kamene pohltí.

Komplikovanější situace nastává u kamene, který je pokrytý vrstvičkou vody. Paprsky se mohou od povrchu vody odrazit, stejně jako se odrážejí od povrchu kamene. Ta část paprsků, která dopadne pod příslušným úhlem se ale může ve vrstvičce vody „ztratit“ (odráží se tak dlouho, až je vodou absorbována). Stejně tak může zůstat část paprsků ve vodní vrstvičce poté, co se odrazila od povrchu kamene nebo na své zpáteční cestě od předělu mezi vodou a vzduchem. Na obrázku jsou tyto „ztracené“ paprsky namalovány černou barvou.

Oslabení paprsku pak způsobuje, že se mám pak zdá mokré prádlo nebo mokrý kámen tmavší.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 10.4.2017 8:00 | karma článku: 30.14 | přečteno: 981x

Další články blogera

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse

Dana Tenzler

Stane se jednoho dne Venuše Zemí 2.0?

Ze všech planet naší soustavy je naší Zemi nejpodobnější Venuše. A to i přesto, že se postupně stala horkým peklem s hustou atmosférou. (délka blogu 7 min.)

10.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 564 | Diskuse

Dana Tenzler

Měli bychom přestat s hledáním mimozemšťanů? Projekty SETI a METI

Proč se dosud nepodařilo nalézt mimozemské civilizace? A máme je vůbec hledat? Není to příliš riskantní? SETI a METI a jejich následky. (délka blogu 7 min.)

7.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.32 | Přečteno: 923 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.40 | Přečteno: 977 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 382 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 363 Celková karma 26.28 Průměrná čtenost 702

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.