Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsou mokré předměty tmavší než suché?

10. 04. 2017 8:00:25
„Tati, proč jsou mokré kameny tmavší než suché?“ Uměli byste odpovědět na otázku zvídavého dítěte? Pojďme se podívat na mokré kameny trochu detailněji. (délka čtení 4 min)

Co může za to, že se kámen namočí?

Zdá se nám to samozřejmé. Když prší, povrch předmětů se namočí. Existují ale také povrchy, pro které to neplatí Jako příklad se dá uvést třeba teflon.

Za rozdílnou ochotu „být smáčen“ může speciální vlastnost – adheze. Ta se definuje jako síla přilnavosti. Je dána mezimolekulárními přitažlivými chemickými a fyzikálními silami na plochách, ve kterých se dotýkají dva materiály.

Vlastnosti vody zůstávají stejné – za rozdílnou schopnost smáčení různých povrchů tedy může materiál, který má být smáčen. Síla adheze mezi vodou a daným materiálem (například kamenem) musí být větší, než vnitřní koheze v kapce vody. Koheze se dá vysvětlit jako síla, která působí uvnitř materiálu a snaží se ho udržet pohromadě.

Pokud koheze, která drží kapku vody pohromadě, převyšuje síly, které pojí vodu s povrchem materiálu – zůstává kapka v zaobleném stavu a povrch se nesmáčí.

Materiály, u kterých je tomu naopak, se mohou pokrýt slabou vrstvičkou vody, protože se kapky, které na něj dopadly, po povrchu rozlévají.

Lotosový efekt

Za nízkou smáčivost povrchu může také jeho struktura. U speciální struktury povrchu dochází k oslabení adheze. Jev je známý jako lotusový efekt. Je pojmenován po rostlině, která se stala vzorem pro samočistící povrchy. Její povrch není hladký, ale je posetý bezpočtem miniaturních výrůstků.

Barva smáčeného povrchu

Většina materiálů, které nás běžně obklopují, se vodou smáčí velice dobře. Pozorujeme pak zajímavý jev: mokré povrchy jsou tmavší než povrchy suché.

Vlastnost povrchu registujeme díky světlu, které se od něj odráží a které vnímáme svýma očima. Od suchého povrchu se zjevně odráží větší množství světla než od mokrého.

Na vině je stejný efekt, který se využívá v optických vláknech. Světlo, které se do vlákna dostane pod určitým úhlem, už ve vláknu zůstane protože se odráží od vnitřního povrchu vlákna. Podobně se chová i světlo, které se pod určitým úhlem dostalo do vrstvy vody, pokrývající kámen.

Když dopadne světelný paprsek na suchý kámen, je část tohoto paprsku odražena, zatímco se malá část materiálem kamene pohltí.

Komplikovanější situace nastává u kamene, který je pokrytý vrstvičkou vody. Paprsky se mohou od povrchu vody odrazit, stejně jako se odrážejí od povrchu kamene. Ta část paprsků, která dopadne pod příslušným úhlem se ale může ve vrstvičce vody „ztratit“ (odráží se tak dlouho, až je vodou absorbována). Stejně tak může zůstat část paprsků ve vodní vrstvičce poté, co se odrazila od povrchu kamene nebo na své zpáteční cestě od předělu mezi vodou a vzduchem. Na obrázku jsou tyto „ztracené“ paprsky namalovány černou barvou.

Oslabení paprsku pak způsobuje, že se mám pak zdá mokré prádlo nebo mokrý kámen tmavší.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 10.4.2017 8:00 | karma článku: 29.59 | přečteno: 906x

Další články blogera

Dana Tenzler

Betelgeuze – hvězda, která se zanedlouho stane supernovou

Musíme z ní mít strach? Hvězda Betelgeuze je vzdálena jen několik set světelných roků. Nachází se na konci své hvězdné kariéry a brzy vybuchne jako supernova. (délka blogu 5 min.)

24.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.40 | Přečteno: 657 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč ve vesmíru nenacházíme stopy života?

My sami jsme toho důkazem. Ve vesmíru existuje život. Proč jsme tedy ještě nezachytili signály jiné inteligentní civilizace? Možná je to proto, že většina hvězd život na svých planetách neumožňuje. (délka blogu 9 min)

20.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.24 | Přečteno: 786 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu je dobré … iridium?

Vzácný a nerezavějící prvek je zároveň přesným měřidlem a svědkem dávné katastrofy, která vyhubila dinosaury. Odkud pochází iridium - a k čemu se používá? (délka blogu 10 min)

17.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.78 | Přečteno: 940 | Diskuse

Dana Tenzler

Výpravy na Měsíc – úklid starých satelitů a vesmírného šrotu

Co se stalo s vysloužilými satelity a sondami? Pro návrat lidí na Měsíc se musí jeho oběžná dráha znovu zmapovat a „uklidit“. (délka blogu – 5 min)

13.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.55 | Přečteno: 511 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Michal Češek

Potřebují zdravotní sestry vysokou školu?

Upřímně se divím tomu, že někdo vůbec vede tuto úvahu. Pokud vám přijde vysokoškolsky vzdělaná sestra zbytečná, snad vás tímto článkem vyvedu z omylu.

24.4.2017 v 18:51 | Karma článku: 28.05 | Přečteno: 4481 | Diskuse

Dana Tenzler

Betelgeuze – hvězda, která se zanedlouho stane supernovou

Musíme z ní mít strach? Hvězda Betelgeuze je vzdálena jen několik set světelných roků. Nachází se na konci své hvězdné kariéry a brzy vybuchne jako supernova. (délka blogu 5 min.)

24.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.40 | Přečteno: 657 | Diskuse

Jan Fikáček

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

23.4.2017 v 17:07 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 1014 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 27.29 | Přečteno: 822 | Diskuse

Libor Čermák

Lovci exoplanet jsou oprávněně mezi 100 nejvlivnějšími lidmi

Jak jsem se dozvěděl ze serveru exoplanety.cz, tak vědci pracující na objevech obyvatelných exoplanet jsou podle časopisu Time mezi 100 nejvlivnějšími lidmi světa. Výborně. Vždyť ty jejich objevy dokážou ovlivinit i filozofii!

22.4.2017 v 6:02 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 203 |
Počet článků 330 Celková karma 24.29 Průměrná čtenost 647

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.