Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výpravy na Měsíc – úklid starých satelitů a vesmírného šrotu

13. 04. 2017 8:00:39
Co se stalo s vysloužilými satelity a sondami? Pro návrat lidí na Měsíc se musí jeho oběžná dráha znovu zmapovat a „uklidit“. (délka blogu – 5 min)

Na oběžné dráze Země se dnes nachází velké množství malých a velkých předmětů. Je jich stále více. Ke ztracenému nářadí astronautů se přidávají další a další vysloužilé satelity a sondy. Vesmírné agentury jejich výskyt pečlivě mapují. Mají k tomu dobrý důvod. Rychle se pohybující úlomky na oběžné dráze jsou pro funkční satelity velice nebezpečné.

Podobná, i když ne tak drastická situace panuje i v blízkosti našich vesmírných sousedů – Měsíce a Marsu. V průběhu let se k nim vydaly desítky sond. Některé spadly na jejich povrch, jiné se ale dosud nacházejí na oběžné dráze. Seznam sond, které byly ze Země vyslány k Měsíci, si můžete prohlédnout na této stránce. (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_missions_to_the_Moon)

Návrat lidí na Měsíc

Dlouhé roky poté, co na Měsíci přistávaly americké výpravy, zůstal průvodce naší planety opuštěný. To se má v budoucích letech změnit. Měsíc pro sebe objevili jak astronomové tak různé vesmírné agentury a dokonce i soukromé firmy, které chtějí nabídnout další level vesmírného turismu.

Dříve, než se k Měsíci vydají lidé, je potřeba vytvořit podrobnou mapu kosmického smetí na jeho oběžné dráze. To ale není zdaleka tak jednoduché jako u Země.

Odpad na oběžné dráze Měsíce

Malé úlomky na naší vlastní oběžné dráze máme pod dozorem. Jak by se ale dalo monitorovat stejné vesmírné smetí u 380 000 kilometrů vzdáleného měsíce? Teleskopy, které by mohly smetí sledovat, jsou oslepovány slunečním světlem. Měsíční povrch má albedo kolem 0,12. Odráží tedy kolem 12 % slunečních paprsků. To znemožňuje přímé optické pozorování malých a tedy málo jasných předmětů citlivými teleskopy.

Na pomoc přichází radarová technika

Vědci a technici NASA museli vytvořit jiný systém. Vědci používají 70-ti metrovou anténu v kalifornském Goldstone. Vysílají svazek mikrovlnného záření. Sonda nebo odpad, které se nacházejí na oběžné dráze kolem Měsíce a které toto záření zasáhne, odrazí záření zpět k Zemi. Tam ho zachytí Green Bank radioteleskop v Západní Virginii.

Metoda má první úspěch. S její pomocí se podařilo objevit ztracenou indickou sondu Chandrayaan-1.

Chandrayaan-1

Indická sonda startovala v říjnu 2008. Měla obíhat Měsíc zhruba dva roky a mimo jiné snímkovat jeho povrch v různých pásmech spektra a hledat stopy vody na Měsíci. Na místo určení se dostala v listopadu 2008. Vysadila přistávací modul, který měřil atmosféru Měsíce a plánovaně se zřítil v blízkosti jižního pólu.

Sonda ale už v roce 2009 ztratila spojení s řídícím střediskem. Mise byla předčasně ukončena. Vědci se ani nedozvěděli, jestli se zřítila na povrch Měsíce nebo se stále nachází na oběžné dráze.

Sonda byla objevena až nedávno, díky snaze zmapovat vesmírné smetí v blízkosti Měsíce. Byla nalezena ve výšce 200 km na oběžné dráze, která se od původní liší o 180 stupňů, jinak se ale podobá její poslední známé dráze, která vede nad polárními oblastmi Měsíce.

Pomyslný „úklid“ nebo spíše mapování objektů, které krouží kolem Měsíce tedy může začít. Měsíc se má jednoho dne stát odrazovým můstkem pro mise k Marsu. Základny, které se na Měsíci mají vybudovat, budou užitečné i pro astronomy. Na odvrácené straně Měsíce jsou ideální podmínky pro pozorování vesmíru. Den a noc totiž na Měsíci trvají 14 dní – dost času na detailní pozorování, nerušené slunečním zářením.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 13.4.2017 8:00 | karma článku: 22.90 | přečteno: 536x

Další články blogera

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 242 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika v kuchyni – tlakový hrnec

Je skoro tak starý jako Galileův dalekohled. Dnes ho najdete v téměř každé kuchyni. O obyčejných věcech často moc nepřemýšlíme. Ptali jste se někdy, proč se v něm vaří potraviny rychleji než v obyčejných hrncích? Délka textu 9 min

19.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.08 | Přečteno: 740 | Diskuse

Dana Tenzler

Oteplování klimatu – stoupá opravdu koncentrace CO2 v atmosféře?

Jakou výpovědní hodnotu mají grafy a měření? Proč klimaaktivisté téměř nikdy neudávají chybu měření? Kritický pohled do zákulisí klimatického cirkusu. (délka blogu 15 minut)

15.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 39.12 | Přečteno: 2551 | Diskuse

Dana Tenzler

Oteplování planety – skutečně je zvyšování teploty reálné?

Opravdu se naše klima otepluje? Jsou teploty, které měří meteorologové skutečně vyšší než ty, které panovaly před sto lety? A jakou roli hrají v těchto měřeních chyby? Názor meteorologa. (délka blogu 10 min.)

12.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 41.63 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 253 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 210 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 242 | Diskuse

Jiří Turner

Je pan Čermák potomkem lidoopů a mimozemšťanů?

Může to vypadat, že jsem si na pana Čermáka nějak zasedl, ale jelikož jeho smělé teze nelze napadnout přímo v diskusi a jsou patrně i tací, kteří se s nimi ztotožňují, dovoluji si na jeho bizarní článek reagovat vlastním článkem.

21.6.2017 v 17:55 | Karma článku: 18.84 | Přečteno: 812 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 367 | Diskuse
Počet článků 347 Celková karma 26.29 Průměrná čtenost 677

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.