Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výpravy na Měsíc – úklid starých satelitů a vesmírného šrotu

13. 04. 2017 8:00:39
Co se stalo s vysloužilými satelity a sondami? Pro návrat lidí na Měsíc se musí jeho oběžná dráha znovu zmapovat a „uklidit“. (délka blogu – 5 min)

Na oběžné dráze Země se dnes nachází velké množství malých a velkých předmětů. Je jich stále více. Ke ztracenému nářadí astronautů se přidávají další a další vysloužilé satelity a sondy. Vesmírné agentury jejich výskyt pečlivě mapují. Mají k tomu dobrý důvod. Rychle se pohybující úlomky na oběžné dráze jsou pro funkční satelity velice nebezpečné.

Podobná, i když ne tak drastická situace panuje i v blízkosti našich vesmírných sousedů – Měsíce a Marsu. V průběhu let se k nim vydaly desítky sond. Některé spadly na jejich povrch, jiné se ale dosud nacházejí na oběžné dráze. Seznam sond, které byly ze Země vyslány k Měsíci, si můžete prohlédnout na této stránce. (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_missions_to_the_Moon)

Návrat lidí na Měsíc

Dlouhé roky poté, co na Měsíci přistávaly americké výpravy, zůstal průvodce naší planety opuštěný. To se má v budoucích letech změnit. Měsíc pro sebe objevili jak astronomové tak různé vesmírné agentury a dokonce i soukromé firmy, které chtějí nabídnout další level vesmírného turismu.

Dříve, než se k Měsíci vydají lidé, je potřeba vytvořit podrobnou mapu kosmického smetí na jeho oběžné dráze. To ale není zdaleka tak jednoduché jako u Země.

Odpad na oběžné dráze Měsíce

Malé úlomky na naší vlastní oběžné dráze máme pod dozorem. Jak by se ale dalo monitorovat stejné vesmírné smetí u 380 000 kilometrů vzdáleného měsíce? Teleskopy, které by mohly smetí sledovat, jsou oslepovány slunečním světlem. Měsíční povrch má albedo kolem 0,12. Odráží tedy kolem 12 % slunečních paprsků. To znemožňuje přímé optické pozorování malých a tedy málo jasných předmětů citlivými teleskopy.

Na pomoc přichází radarová technika

Vědci a technici NASA museli vytvořit jiný systém. Vědci používají 70-ti metrovou anténu v kalifornském Goldstone. Vysílají svazek mikrovlnného záření. Sonda nebo odpad, které se nacházejí na oběžné dráze kolem Měsíce a které toto záření zasáhne, odrazí záření zpět k Zemi. Tam ho zachytí Green Bank radioteleskop v Západní Virginii.

Metoda má první úspěch. S její pomocí se podařilo objevit ztracenou indickou sondu Chandrayaan-1.

Chandrayaan-1

Indická sonda startovala v říjnu 2008. Měla obíhat Měsíc zhruba dva roky a mimo jiné snímkovat jeho povrch v různých pásmech spektra a hledat stopy vody na Měsíci. Na místo určení se dostala v listopadu 2008. Vysadila přistávací modul, který měřil atmosféru Měsíce a plánovaně se zřítil v blízkosti jižního pólu.

Sonda ale už v roce 2009 ztratila spojení s řídícím střediskem. Mise byla předčasně ukončena. Vědci se ani nedozvěděli, jestli se zřítila na povrch Měsíce nebo se stále nachází na oběžné dráze.

Sonda byla objevena až nedávno, díky snaze zmapovat vesmírné smetí v blízkosti Měsíce. Byla nalezena ve výšce 200 km na oběžné dráze, která se od původní liší o 180 stupňů, jinak se ale podobá její poslední známé dráze, která vede nad polárními oblastmi Měsíce.

Pomyslný „úklid“ nebo spíše mapování objektů, které krouží kolem Měsíce tedy může začít. Měsíc se má jednoho dne stát odrazovým můstkem pro mise k Marsu. Základny, které se na Měsíci mají vybudovat, budou užitečné i pro astronomy. Na odvrácené straně Měsíce jsou ideální podmínky pro pozorování vesmíru. Den a noc totiž na Měsíci trvají 14 dní – dost času na detailní pozorování, nerušené slunečním zářením.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 13.4.2017 8:00 | karma článku: 22.89 | přečteno: 528x

Další články blogera

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.12 | Přečteno: 733 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězda, která požírá jinou hvězdu – Algol

I mezi hvězdami se najdou kanibalové. Ten nejznámější se nachází v souhvězdí Persea. K vysvětlení jeho vlastností přispěli nevědomky už staří Egypťané. (délka blogu 8 min.)

18.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 350 | Diskuse

Dana Tenzler

Život v blízkosti dvojhvězdy. Albireo – ozdoba noční oblohy

V souhvězdí Labutě můžete nalézt dva nerovné bratry. Dvojhvězda má poetické jméno Albireo. Mohou mít hvězdná dvojčata kolem sebe planety? (Délka blogu 5 min.)

15.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.23 | Přečteno: 286 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč na nebi nevidíme žádné zelené hvězdy?

Při podrobnějším pohledu na nebe rozeznáte mezi hvězdami červenější nebo naopak modřejší exempláře. Některé jsou bílé nebo nažloutlé. Jedna barva duhy ale chybí – zelená. Proč? (délka blogu 5 min.)

11.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.42 | Přečteno: 530 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.12 | Přečteno: 733 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 16.31 | Přečteno: 497 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 45.26 | Přečteno: 12954 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězda, která požírá jinou hvězdu – Algol

I mezi hvězdami se najdou kanibalové. Ten nejznámější se nachází v souhvězdí Persea. K vysvětlení jeho vlastností přispěli nevědomky už staří Egypťané. (délka blogu 8 min.)

18.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 350 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Politika zdraví: Život je vlastně riziko

Občas si vyhledávám články na Internetu o zdraví a léčení nemocí, také o medicínské vědě a stavu našeho zdravotnictví. Jsem opravdu zmatená! Ale o tom tento článek.

17.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 316 | Diskuse
Počet článků 338 Celková karma 23.70 Průměrná čtenost 653

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.