Život v blízkosti dvojhvězdy. Albireo – ozdoba noční oblohy
Jedna z nejpůsobivějších a nejkrásnějších hvězd na naší obloze tvoří hlavu souhvězdí Labutě. Už v malých teleskopech se dají rozlišit obě její složky, které jsou navíc různě zabarvené.
Albireo
Tato dvojhvězda se skládá z oranžovočervené a z modré komponenty.
Oranžová hvězda je větší a jasnější než její modrá kolegyně. Patří do skupiny hvězd, kterým říkáme veleobři. Je 56x větší a 950x jasnější než naše Slunce. Její povrchová teplota je nižší než u Slunce, jen zhruba 4600 K. Je od nás vzdálena 385,53 světelných roků.
Modrá část této zajímavé dvojhvězdy má povrchovou teplotu 12 000 K a svítí 190x jasněji než Slunce. Je vzdálena 376,19 světelných roků, je tedy momentálně blíže než její oranžová souputnice. Astronomové zjistili, že modrá hvězda neobyčejně rychle rotuje. Otáčí se kolem své vlastní osy jednou za 14 hodin. Znamená to, že její rovníková část dosahuje rychlosti 250 km/s. Pro srovnání, Země obíhá kolem Slunce „jen“ rychlostí 30 km/s. Dlouho nebylo jasné, jestli se obě hvězdy navzájem obíhají. Zdá se ale, že krouží kolem společného těžiště jednou za 75 000 let.
Albireo je vlastně trojhvězdou, její třetí složku ale v menších teleskopech nespatříte. Je příliš blízko oranžového veleobra, oběhne ho jednou za 100 let ve 40násobné vzdálenosti Země-Slunce.
Při pohledu z Albirea B by Albireo A vypadala jako malá tečka, která je 35x jasnější než Měsíc. Není divu, vzdálenost mezi nimi je 100x větší, než je vzdálenost Slunce a vnější planety naší sluneční soustavy, Neptunu.
Mohou u dvojhvězd existovat planety?
Dřívější představy dovolovaly existenci planet jen u osamělých hvězd, které nemají žádné hvězdné průvodce. Později se ovšem mělo ukázat, že planety mohou za určitých podmínek existovat i ve složitějších hvězdných systémech.
Přítomnost dvou nebo více hvězd v jednom systému samozřejmě situaci komplikuje. Gravitační síly všech účastníků se skládají a ovlivňují dráhy planet, které se vytvořily v jejich blízkosti.
Planetární systémy, které se utvořily u hvězdných dvojčat, mohou existovat ve dvou formách, nazývaných P-typ a S-typ.
Planetární systémy typu P
U typu P obíhají planety obě hvězdy dohromady a nacházejí se přitom ve velké vzdálenosti. Gravitace několika centrálních hvězd se přitom projevuje jako gravitace jednoho jediného zdroje, podobně jako je tomu u systému s jednou osamělou hvězdou.
Ty z planet, které se vytvoří ve větší blízkosti několika hvězd, mají nelehký život. Vliv dvou různých gravitačních zdrojů jejich dráhy destabilizuje. Dříve nebo později se musí buď zřítit do některé z centrálních hvězd, nebo jsou vymrštěny do mezihvězdného prostoru a pokračují ve své pouti jako bludné a osamělé planety.
Planetární systém typu S
Jiná situace nastane u planet, které jsou velice blízko k jedné z centrálních hvězd. Druhá hvězda na ni má pak daleko menší vliv než její blízká hvězda. Takové planetární systémy tvoří tzv. typ S.
Planetární systémy jsou tedy dlouhodobě stabilní tehdy, když na planety gravitačně působí především jedna z centrálních hvězd, zatímco jsou vlivy ostatních hvězdných účastnic daleko slabší, nebo v případě, že se díky velké vzdálenosti vlivy všech hvězd sčítají a působí jako jeden.
Může existovat v blízkosti dvojhvězd život?
Planety v podvojných nebo dokonce vícenásobných systémech hledáme samozřejmě nejen ze zvědavosti. Vícenásobných hvězd je ve vesmíru více než hvězd osamělých. Počet jejich planet je tedy zajímavý i pro ty, kdo ve vesmíru hledají stopy života.
Dnes můžeme skutečně prohlásit – ano, ve vícečetných hvězdných systémech existují pevné planety. Je tedy jen logické, že se mezi nimi vyskytují také planety podobné Zemi, planety, na kterých by se mohl vyskytovat život.
Přílišné nadšení přesto není na místě. Hvězdná dvojčata se často skládají z různě těžkých hvězd. Přitom je poměrně časté, že jedna z hvězd „ukořistí“ z původního shluku plynu daleko více hmoty než její družka. Hodně těžké hvězdy žijí poměrně krátce. Jejich život končí výbuchem supernovy. Pro život na blízké planetě takový vývoj znamená neodvratný konec.
Pokud tedy máme hledat život na planetách u více četných hvězd, měli bychom se soustředit na ty, které jsou podobné Slunci. Jejich planety mají k dispozici dostatečně dlouhou klidnou fázi, ve které je jejich hvězda zásobuje dostatečným množstvím energie.
Zdroj: astronomie.de, spektrum.de, arxiv.org/pdf/1210.5411.pdf
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,24
- Průměrná čtenost 1331x