Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život v blízkosti dvojhvězdy. Albireo – ozdoba noční oblohy

15. 05. 2017 8:00:21
V souhvězdí Labutě můžete nalézt dva nerovné bratry. Dvojhvězda má poetické jméno Albireo. Mohou mít hvězdná dvojčata kolem sebe planety? (Délka blogu 5 min.)

Jedna z nejpůsobivějších a nejkrásnějších hvězd na naší obloze tvoří hlavu souhvězdí Labutě. Už v malých teleskopech se dají rozlišit obě její složky, které jsou navíc různě zabarvené.

Albireo

Tato dvojhvězda se skládá z oranžovočervené a z modré komponenty.

Oranžová hvězda je větší a jasnější než její modrá kolegyně. Patří do skupiny hvězd, kterým říkáme veleobři. Je 56x větší a 950x jasnější než naše Slunce. Její povrchová teplota je nižší než u Slunce, jen zhruba 4600 K. Je od nás vzdálena 385,53 světelných roků.

Modrá část této zajímavé dvojhvězdy má povrchovou teplotu 12 000 K a svítí 190x jasněji než Slunce. Je vzdálena 376,19 světelných roků, je tedy momentálně blíže než její oranžová souputnice. Astronomové zjistili, že modrá hvězda neobyčejně rychle rotuje. Otáčí se kolem své vlastní osy jednou za 14 hodin. Znamená to, že její rovníková část dosahuje rychlosti 250 km/s. Pro srovnání, Země obíhá kolem Slunce „jen“ rychlostí 30 km/s. Dlouho nebylo jasné, jestli se obě hvězdy navzájem obíhají. Zdá se ale, že krouží kolem společného těžiště jednou za 75 000 let.

Albireo je vlastně trojhvězdou, její třetí složku ale v menších teleskopech nespatříte. Je příliš blízko oranžového veleobra, oběhne ho jednou za 100 let ve 40násobné vzdálenosti Země-Slunce.

Při pohledu z Albirea B by Albireo A vypadala jako malá tečka, která je 35x jasnější než Měsíc. Není divu, vzdálenost mezi nimi je 100x větší, než je vzdálenost Slunce a vnější planety naší sluneční soustavy, Neptunu.

Mohou u dvojhvězd existovat planety?

Dřívější představy dovolovaly existenci planet jen u osamělých hvězd, které nemají žádné hvězdné průvodce. Později se ovšem mělo ukázat, že planety mohou za určitých podmínek existovat i ve složitějších hvězdných systémech.

Přítomnost dvou nebo více hvězd v jednom systému samozřejmě situaci komplikuje. Gravitační síly všech účastníků se skládají a ovlivňují dráhy planet, které se vytvořily v jejich blízkosti.

Planetární systémy, které se utvořily u hvězdných dvojčat, mohou existovat ve dvou formách, nazývaných P-typ a S-typ.

Planetární systémy typu P

U typu P obíhají planety obě hvězdy dohromady a nacházejí se přitom ve velké vzdálenosti. Gravitace několika centrálních hvězd se přitom projevuje jako gravitace jednoho jediného zdroje, podobně jako je tomu u systému s jednou osamělou hvězdou.

Ty z planet, které se vytvoří ve větší blízkosti několika hvězd, mají nelehký život. Vliv dvou různých gravitačních zdrojů jejich dráhy destabilizuje. Dříve nebo později se musí buď zřítit do některé z centrálních hvězd, nebo jsou vymrštěny do mezihvězdného prostoru a pokračují ve své pouti jako bludné a osamělé planety.

Planetární systém typu S

Jiná situace nastane u planet, které jsou velice blízko k jedné z centrálních hvězd. Druhá hvězda na ni má pak daleko menší vliv než její blízká hvězda. Takové planetární systémy tvoří tzv. typ S.

Planetární systémy jsou tedy dlouhodobě stabilní tehdy, když na planety gravitačně působí především jedna z centrálních hvězd, zatímco jsou vlivy ostatních hvězdných účastnic daleko slabší, nebo v případě, že se díky velké vzdálenosti vlivy všech hvězd sčítají a působí jako jeden.

Může existovat v blízkosti dvojhvězd život?

Planety v podvojných nebo dokonce vícenásobných systémech hledáme samozřejmě nejen ze zvědavosti. Vícenásobných hvězd je ve vesmíru více než hvězd osamělých. Počet jejich planet je tedy zajímavý i pro ty, kdo ve vesmíru hledají stopy života.

Dnes můžeme skutečně prohlásit – ano, ve vícečetných hvězdných systémech existují pevné planety. Je tedy jen logické, že se mezi nimi vyskytují také planety podobné Zemi, planety, na kterých by se mohl vyskytovat život.

Přílišné nadšení přesto není na místě. Hvězdná dvojčata se často skládají z různě těžkých hvězd. Přitom je poměrně časté, že jedna z hvězd „ukořistí“ z původního shluku plynu daleko více hmoty než její družka. Hodně těžké hvězdy žijí poměrně krátce. Jejich život končí výbuchem supernovy. Pro život na blízké planetě takový vývoj znamená neodvratný konec.

Pokud tedy máme hledat život na planetách u více četných hvězd, měli bychom se soustředit na ty, které jsou podobné Slunci. Jejich planety mají k dispozici dostatečně dlouhou klidnou fázi, ve které je jejich hvězda zásobuje dostatečným množstvím energie.

Zdroj: astronomie.de, spektrum.de, arxiv.org/pdf/1210.5411.pdf

Autor: Dana Tenzler | pondělí 15.5.2017 8:00 | karma článku: 18.89 | přečteno: 350x

Další články blogera

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse

Dana Tenzler

Stane se jednoho dne Venuše Zemí 2.0?

Ze všech planet naší soustavy je naší Zemi nejpodobnější Venuše. A to i přesto, že se postupně stala horkým peklem s hustou atmosférou. (délka blogu 7 min.)

10.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 564 | Diskuse

Dana Tenzler

Měli bychom přestat s hledáním mimozemšťanů? Projekty SETI a METI

Proč se dosud nepodařilo nalézt mimozemské civilizace? A máme je vůbec hledat? Není to příliš riskantní? SETI a METI a jejich následky. (délka blogu 7 min.)

7.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.32 | Přečteno: 923 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.40 | Přečteno: 977 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 382 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 363 Celková karma 26.28 Průměrná čtenost 702

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.