Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mlhovina v Orionu a její královna

25. 05. 2017 8:00:23
Známá mlhovina v Orionu skrývá ve svém nitru nejteplejší a nejjasnější hvězdu v našem vesmírném okolí. Obří hvězda je mladší, než naše lidská rasa. (délka blogu 5 min.)

Mlhovina v Orionu

Mlhovina v Orionu je známá pod zkratkou M 42 (Messierův katalog, pořadové číslo 42), je to tzv. emisní mlhovina, vzdálená kolem 1 500 světelných let. Nachází se v souhvězdí Orionu (viz obrázek).

Rozkládá se na rozloze 33 světelných let. Její součástí je skupina hvězd, nazývaná Trapez, která je složená z velmi mladých hvězd. O jedné z nich budu psát v tomto blogu.

Mlhovina v Orionu se vyvíjí z velkého oblaku mezihvězdného vodíku, nejčastějšího vesmírného chemického prvku, který vznikl už při Velkém Třesku. V jejím nitru se momentálně nachází nejbližší a nejaktivnější oblast, ve které se formují nové hvězdy. Hubbleův teleskop odhalil prachový disk kolem některých z těchto hvězd. Jedná se pravděpodobně o počáteční stádium vývoje planetárních soustav.

Není tedy divu, že se Mlhovina v Orionu těší u vědců velké oblibě. Jednoho vzdáleného dne se z ní nejspíše vytvoří otevřená hvězdokupa, podobná Plejádám.

Skutečnou královnou této mlhoviny a hvězdou, která jí panuje, je modrá obryně se svítivostí 200 000 našich Sluncí.

Její královská výsost

Dvojhvězda, která dostala romantické jméno Théta Orionis C (nebo 41 Ori C). Je nejjasnější členkou malého čtyřúhelníku, který se nachází uprostřed mlhoviny. Tento čtyřúhelník se dá rozlišit jen dalekohledem. Pouhým okem ho vidíme jako jednu jedinou hvězdu.

Obě její části této královské dvojhvězdy, které se nazývají C1 a C2, jsou od sebe na obloze vzdálené jen 0,037 obloukové vteřiny.

Hlavní část dvojhvězdy, složka C1, je velká a velmi teplá hvězda s povrchovou teplotou 45 000 K (pro srovnání – povrchová teplota Slunce činí jen 6000 K), vyzařující modré světlo. Théta Orionis C1 je tak na naší noční obloze tou nejteplejší hvězdou, kterou jsme schopni vidět pouhýma očima.

Je těžká jako 40 Sluncí a pořád ještě se nachází na hlavní posloupnosti v Hertzsprung Russellově diagramu. Znamená to, že pořád ještě spaluje své původní palivo (vodík) na helium. Tato reakce probíhá daleko efektivněji u těžkých hvězd než lehčích. Théta Orionis je tedy velice mladou hvězdou. Vznikla teprve před několika sty tisíci let - je mladší než naše lidská rasa.

Její Jasnost

Patří k nejjasnějším hvězdám, které známe. Na našem nebi ovšem opticky nejjasnější není, je od nás vzdálena kolem 1500 světelných roků, jeví se nám tedy spíše průměrně.

To nic nemění na skutečnosti, že horká hvězda Théta Orionis C1 produkuje obrovské množství UV záření. Díky němu se materiál mlhoviny v Orionu pozvolna ionizuje a nejspíše také „vypařuje“. Její záření je také zodpovědné za to, jak vypadá mlhovina v Orionu v našich dalekohledech – jeví se nám jako dobře ozářené až světélkující mračno s načervenalou barvou.

Za tu je mimochodem zodpovědný fyzikální proces, vyvolaný intenzivním zářením extrémně aktivní a horké hvězdy. Vodík, který se jejím vlivem ionizoval, se snaží znovu rekombinovat do neutrální vodíkové molekuly. Přitom vysílá přebytečnou energii ve formě charakteristického načervenalého záření.

Všechny hvězdy vysílají do svého okolí více či méně intenzivní hvězdný vítr, složený z částic a elektromagnetického záření. Théta Orionis C1 své okolí zaplavuje větrem, který je 100 000x intenzivnější, než sluneční vítr. Částice se v něm pohybují rychlostí kolem 1000 km/s.

Magnetická osobnost

Théta Orionis C1 patří k těm několika málo horkým modrým hvězdám, u kterých se podařila prokázat existence magnetického pole.

To z ní dělá mimo jiné zajímavý objekt pro dlouhodobá sledování. Dalo by se u ní například pozorovat zpomalování rotace kolem vlastní osy, způsobené právě jejím silným magnetickým polem. Vědci proto velice přesně určili hodnotu její rotace a dále ji sledují. V současnosti rotuje hvězda s periodou 15,426 (+- 0,002) dne. Pro srovnání, rotace našeho Slunce odpovídá 25,38 dní.

Vědci ale nemusí spěchat. Královna Orionu vybuchne jako supernova až za několik miliónů let.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 25.5.2017 8:00 | karma článku: 22.37 | přečteno: 496x

Další články blogera

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse

Dana Tenzler

Stane se jednoho dne Venuše Zemí 2.0?

Ze všech planet naší soustavy je naší Zemi nejpodobnější Venuše. A to i přesto, že se postupně stala horkým peklem s hustou atmosférou. (délka blogu 7 min.)

10.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 564 | Diskuse

Dana Tenzler

Měli bychom přestat s hledáním mimozemšťanů? Projekty SETI a METI

Proč se dosud nepodařilo nalézt mimozemské civilizace? A máme je vůbec hledat? Není to příliš riskantní? SETI a METI a jejich následky. (délka blogu 7 min.)

7.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.32 | Přečteno: 923 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.40 | Přečteno: 977 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 382 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 363 Celková karma 26.28 Průměrná čtenost 702

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.