Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měli bychom přestat s hledáním mimozemšťanů? Projekty SETI a METI

7. 08. 2017 8:00:06
Proč se dosud nepodařilo nalézt mimozemské civilizace? A máme je vůbec hledat? Není to příliš riskantní? SETI a METI a jejich následky. (délka blogu 7 min.)

Proč mlčí SETI?

Zkratka SETI znamená „Search for Extraterrestrial Intelligence“. Je to projekt, zabývající se hledáním mimozemské civilizace pomocí zachycování její rádiové komunikace. Předpokládá, že vysílání elektromagnetického záření (a jednoho jeho druhu, rádiového záření) je nejpravděpodobnější cesta, jakou by zvolila civilizace, která by s námi chtěla komunikovat. Přes veškeré úsilí se ovšem vědcům z programu SETI nikdy nepodařilo zachytit žádné signály, které by se daly identifikovat jako kontakt s mimozemskou civilizací. Důvodů může být hned několik:

Šum – signály, které musí překonat velké vzdálenosti, degenerují. V určité vzdálenosti se pak nedají rozlišit od všudypřítomného pozadí a signálového šumu.

Strategie – při kontaktu s neznámým prostředím nebo s neznámým „protivníkem“ je rozumé, aby mimozemšťan nebyl vidět nebo nebyl vidět jako první. Tím, že se ukáže protivníkovi, o kterém neví, jestli je to přítel nebo nepřítel, riskuje.

Stejně ale riskujeme i my. Existuje malá, ale nezanedbatelná pravděpodobnost, že kdesi ve vesmírných dálkách existuje civilizace, která právě hledá úrodné planety s kyslíkovou atmosférou. My, obyvatelé takové planety, pro ně nemusíme být zdaleka tak vítaní jako naše planeta s jejími materiálními zdroji.

Poté, co se s námi hypotetická civilizace seznámila, by také mohla usoudit, že je vhodné proti nám vést preventivní válku, protože jsme příliš agresivní.

Je možné, že po prvním střetu s agresivními mimozemšťany se bude cizí mírumilovná civilizace nejspíše snažit vypadat úplně nenápadně. Nebude vysílat žádné signály a nebude se snažit na sebe upoutat pozornost méně mírumilovných společenství.

Technické možnosti – pokud pomineme možnost nějakého zatím nepředvídaného pohonu, mohou se technicky rozvinuté civilizace pohybovat galaxií jen několika procenty rychlosti světla. Během deseti miliónů let tak může taková civilizace osídlit celou Galaxii, (statisíce světelných roků). Znamená to, že pokud dnes nepozorujeme žádné mimozemské kolonizátory, neexistovala před zhruba deseti milióny let žádná technicky rozvinutá civilizace, která by se mohla vydat na cestu napříč Galaxií, aby osidlovala pusté planety. Jinak by už byli naši vesmírní bratři doslova za dveřmi. V krajním případě to může znamenat, že tou civilizací, která by se měla vydat na cestu a osidlovat Galaxii – jsme my. Mohlo by to znamenat, že jsme široko daleko první civilizací, která pomalu vyvíjí schopnost dobývat mezihvězdný prostor.

METI místo SETI?

„Když nejde hora k Mohamedovi...“, pomysleli si někteří z vědců – a zrealizovali projekt METI. Zkratka METI znamená Messaging to Extraterrestrial Intelligence. Na rozdíl od SETI se METI zabývá nikoliv zachycením, ale vysíláním signálů.

Jedním z prvních kandidátů se stala hvězda Tau Ceti, vzdálená 11, 9 světelných roků. Je jen o něco slabší než naše Slunce. Krouží kolem ní hned několik planet, některé z nich jsou v obyvatelné zóně.

Signál poletí k Tau Ceti téměř 12 let, odpověď bude potřebovat stejnou dobu. Nejedná se tedy o moc rychlou komunikaci ani v případě, že jej někdo zachytí a odpoví na něj.

Přesto vyvolal tento počin u některých kolegů vlnu nevole. Vadil jim hlavně fakt, že se s nimi nikdo neporadil a vysílal signály bez svolení široké veřejnosti.

O tom, jestli na sebe budeme upozorňovat své široké okolí, by prý neměli rozhodovat jednotlivci, tvrdí skupina oponentů, ale odborná komise. Možná je to i důvod, proč jsme zatím nezaznamenali signály cizích civilizací - stejně jako tady na Zemi se nemohou dohodnout, jestli je chtějí vysílat nebo ne.

Vysílat nebo nevysílat signály?

Argumenty, které mluví proti, jsou logické. Reakce mimozemšťanů jsou nepředvídatelné. Nikdo nemůže odhadnout jejich schopnosti a potřeby – proto nemůžeme dopředu říci, jestli budou přátelští nebo nepřátelští.

My sami jsme právě na počátku vývoje, který nám umožňuje kontakt s jinou civilizací. Dá se tedy předpokládat, že alespoň část ostatních, v naší blízkosti žijících mimozemšťanů, je vyvinutější než my. Možná dokonce o milióny let. Zároveň ale nevíme, zda život vzniká zákonitě nebo spíš výjimečně, natož abychom si mohli být jistí, jestli se z každého zdroje živé hmoty vyvine technická civilizace.

Začátečník by se měl držet zpět a zatím spíše jen naslouchat, co se v našem hvězdném okolí děje. Měl by nejdříve mapovat situaci, než se odváží navázat spojení.

Jeden argument se týká přímo nás, pozemšťanů. Počítá s tím, že část našich současníků bude na snahu navázat kontakt s cizí civilizací reagovat s nevolí. Nejspíše se pak vytvoří aktivistické skupinky, které věnují celé své úsilí zastavení podobných projektů. Mohly by dokonce v budoucnu dosáhnout i toho, že vlády zemí našeho světa pozastaví tok peněz, určených pro výzkum vesmíru. Neměli bychom tedy přeceňovat lidskou toleranci a riskovat, že podobné projekty znechutí širokou veřejnost.

Kolik mimozemšťanů může zachytit naše signály?

Odhaduje se, že okruhu 250 světelných roků existuje zhruba 260 000 hvězd. 17 000 z nich se nachází blíže, než 100 světlených roků. 75 % nebo dokonce 85 % z nich jsou Červení trpaslíci - menší a velice aktivní hvězdy, vyzařující většinu svého záření v infračervené oblasti spektra. Mají relativně nízkou povrchovou teplotu, proto mají červenou barvu. Pokud je vyloučíme a budeme předpokládat, že život existuje převážně u hvězd podobných našemu Slunci, zbývá v našem výběru pořád ještě kolem 3000 hvězd. Mohlo by kolem nich kroužit odhadem 500 až 1000 planet, které se nacházejí ve vhodné vzdálenosti a splňují podmínky pro vznik života.

To samozřejmě neznamená, že na nich musela vzniknout technická civilizace. Možná nepřežila některou z možných planetárních nebo vesmírných katastrof – je ale nepravděpodobné, že se tak stalo na úplně všech planetách. Nejspíše bude tedy záležet na tom, jak dlouho taková vysoce technicky vyvinutá civilizace existuje ve stavu, kdy je schopná s námi navázat kontakt.

My sami se můžeme řadit k vyspělým civilizacím jen zhruba sto let. Vycházím přitom z objevu kvantových jevů a ze schopnosti, zpracovávat různé elektromagnetické jevy. Co se týká schopnosti cestování vesmírem – v tomto oboru dosud k vyspělým nepatříme. To ale k prvnímu kontaktu není potřeba.

Sto let je jen zhruba 40 miliontina existence naší planety. I po miliónu let, kdy budeme existovat jako vyspělá civilizace, budeme ve srovnání s naší planetou ještě velice „mladí“. Dá se očekávat, že se v průběhu miliónu let „strefíme“ do časového pásma existence nějaké blízké mimozemské civilizace? A dá se to předpokládat v průběhu příštích sto let? Nakolik je pravděpodobné, že někde v naší blízkosti existují mimozemšťané, kteří jsou technicky vyspělí a zároveň ochotní ke kontaktům, právě teď?

Jak dlouho může existovat technická civilizace?

Jak dlouho se vůbec může civilizace udržet na vysokém stupni technického rozvoje, aniž by podlehla svému základnímu (původně zvířecímu) programování a sama sebe zničila například válkou nebo svou vlastní touhou implantovat technologii do běžného života?

Odpověď je v podstatě logická a překvapivě jednoduchá. Technická civilizace může opravdu překonat veškeré překážky a existovat neomezeně dlouhou dobu, pokud... pokud se jí podaří splnit jeden předpoklad. Je jím „krok“ do vesmíru.

Obrovské vesmírné vzdálenosti, které překlene ta část civilizace, která se vydala na cestu vesmírem, ji ochrání jak před zničením mateřské planety, tak před eventuálními konflikty. Jednotlivé, nejspíše velice početné skupiny jedinců mohou přežívat nekonečně dlouhou dobu, protože katastrofický scénář nikdy naráz nevyhubí všechny (vzájemně už hodně vzdálené) skupiny.

Pokud bychom tedy chtěli a měli hledat velice vyvinutou mimozemskou civilizaci, je pravděpodobné, že s naší úrovní dalekohledů nemáme moc šancí.

Nejspíše ji nenajdeme na žádné z blízkých planet. Může se ale stát, že taková civilizace existuje a nachází se v našem „dohledu“. Pochází ze vzdálenější části naší galaxie a ve vesmírném prostoru žije už delší dobu. Jakkoliv obrovské by měly být mimozemské základny, pro naše teleskopy jsou ovšem zatím nepostřehnutelné.

Jak byste formulovali poselství, které vyšleme takové civilizaci? Vzhledem ke stavu lidstva, aktuálním krizím a válkám by byla možná nejvhodnější věta: „Vyzvedněte nás odsud! Zn.: Spěchá!“

Autor: Dana Tenzler | pondělí 7.8.2017 8:00 | karma článku: 25.32 | přečteno: 923x

Další články blogera

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse

Dana Tenzler

Stane se jednoho dne Venuše Zemí 2.0?

Ze všech planet naší soustavy je naší Zemi nejpodobnější Venuše. A to i přesto, že se postupně stala horkým peklem s hustou atmosférou. (délka blogu 7 min.)

10.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 564 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 782 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.40 | Přečteno: 977 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 382 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 363 Celková karma 26.28 Průměrná čtenost 702

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.