Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Planety – samotáři

21. 08. 2017 8:00:15
Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

V jednom z minulých blogů jsem zmínila zvláštní bludné planety. Letí mezihvězdným prostorem, aniž by patřily do některého konkrétního hvězdného systému.

Tyto planety kdysi vznikly v blízkosti mladých hvězd. Neměly ale moc štěstí. Planetární soustava, do které patřily, byla nestabilní. Část planet se přitom dostalo na dráhy, které je ze soustavy vymrštily, takže skončily jako osamělé, smutné artefakty, svědčící o síle gravitačních zákonů.

Blog si můžete přečíst zde: http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=584063

Relativně malé a chladné těleso, které se pohybuje vně hvězdné soustavy, se dá objevit jen velice obtížně. Přesto o jejich existenci víme a zdá se, že dokážeme dokonce zhruba odhadnout jejich množství.

Astronomům se čas od času podaří zachytit jev, kterému říkají gravitační mikročočka.

Jevu se říká „čočka“ z jednoduchého důvodu – hmota (zde osamělá planeta) působí svou gravitací na světlo, které kolem ní prolétá. V gravitačním poli planety mění světlo svou dráhu. Při pozorování hvězdy se taková mikro gravitační čočka projeví náhlým nárůstem a poklesem jasnosti pozorovaného světla. Doba, po kterou jev trvá, přitom závisí na hmotnosti tělesa. Typicky trvá několik dní.

Polští vědci z varšavské univerzity nedávno zveřejnili výsledky porovnávání velkého počtu podobných gravitačních čoček. Vyvodili z nich závěry o četnosti a velikosti objevených osamělých planet.

Došli k závěru, že na každé čtyři hvězdy naší galaxie připadá jedna osamocená planeta velikosti Jupitera. Vědci navíc pozorovali řadu jevů, jejichž účinky byly ještě slabší a trvaly kratší dobu. Zdá se tedy, že se jedná o planety s daleko menší hmotností – přibližně stejně hmotné jako naše Země.

Proč je tento objev zajímavý?

Nový poměr mezi počtem pozorovaných osamělých „Jupiterů“ naznačuje, kolik hvězdných soustav skutečně prochází dramatickými změnami – a kolik z nich naopak zůstává stabilní a planety jsou v nich v původním stabilním počtu a stavu.

Gravitační stabilita hvězdných systémů je křehká. Počítačové simulace ukazují, že často stačí maličkost – a dokonce i velké planety typu Jupitera se v důsledku změn dostávají na nestabilní dráhy. Pokud se tak stane jen ve čtvrtině případů, znamená to, že jsou stabilnější planetární soustavy častější než nestabilní varianty.

Malé kamenné planety typu naší Země jsou na tom hůře. Mohou být z konkrétního planetárního systému vymrštěny i přesto, že není vyloženě nestabilní a velké planety v něm zůstaly. Byly nalezeny četné příklady, ve kterých se (původně značně vzdálené) planety typu „Jupiter“ nacházejí v nejbližším okolí samotné hvězdy. Takové soustavy už nejspíš nemají žádnou z kamenných planet, jelikož padly za oběť gravitačnímu vlivu obří planety, která v daném systému zaujala jejich místo.

To ovšem nic nemění na tom, že pokud jsou obří osamělé planety v mezihvězdném prostoru hodně vzácné, zbývá tedy obrovské množství relativně zachovalých planetárních soustav. V blízkosti hvězdy se pak mohou v optimálním případě nacházet planety s pevným povrchem a kamenným pláštěm, zatímco ve větší vzdálenosti hvězdu obíhají plynné planety s větší hmotností. Větší pravděpodobnost výskytu kamenných planet dává naději na větší pravděpodobnost existence života ve vesmíru.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 21.8.2017 8:00 | karma článku: 21.02 | přečteno: 483x

Další články blogera

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 384 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí – selen?

Víte, že vás denně zdržuje a zároveň vám ušetří spoustu času? Je pro život nezbytný a přitom je prudce jedovatý. Doktor Jekyll a pan Hyde periodické soustavy se jmenuje selen. (délka blogu 10 min.)

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 776 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále - přímý přenos zániku sondy Cassini

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy lidstvo vyslalo do vesmíru. Zítra ji čeká velkolepý pohřeb. I vy můžete sledovat konec jedné éry - díky živému přenosu NASA. (délka blogu 4 min.)

14.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.94 | Přečteno: 733 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vypadá nebe na Měsíci?

Všichni známe snímky misí Apollo, na kterých se na měsíčním nebi vznáší krásná modrá planeta – Země. Mění se pohled na ni v průběhu měsíce a roku? Co uvidí na nebi budoucí osadníci? (délka blogu 5 min)

11.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 580 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 384 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 186 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 258 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.77 | Přečteno: 130 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 224 |
Počet článků 373 Celková karma 23.97 Průměrná čtenost 713

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.