Velká, větší, největší - hvězda Deneb a hvězdná magnituda
Hvězdy, které vidíme na obloze, jsou různě vzdálené. Čím vzdálenější je objekt, který pozorujeme, tím méně jasný se nám jeví. Proto jasnost jednotlivých hvězd na naší obloze nevyjadřuje jejich reálnou jasnost.
Deneb je extrémní hvězdou. Svědčí o tom fakt, že se navzdory své vzdálenosti pořád ještě řadí mezi nejjasnější objekty na naší noční obloze. Její zdánlivá velikost je 1,2 m (magnitudy).
MagnitudaMagnituda je fotometrická veličina používaná v astronomii. Její hodnota představuje zdánlivou, tedy vnímanou nebo přístrojem detekovanou, jasnost hvězdy. Je to jednotka, která vznikla díky – síle zvyku. |
Vznik krkolomné jednotky – zdánlivé magnitudy
Starověké Řecko má dokonce i dnes na vědu velký vliv. Klasickým příkladem může být právě hvězdná magnituda. A i u ní se naplno projevuje to, že základy, které dali Řekové dnešní vědě, občas neodpovídají vědecké realitě.
Když řecký učenec Hipparchos ve 2. století př. n. l. dělil hvězdy na nebi do různých kategorií, zvolil jako měřítko jedinou vlastnost, kterou mohl pozorovat - jejich jasnost. Nevěděl nic o skutečné vzdálenosti hvězd a netušil, že jejich vzhled na našem nebi nemá se skutečným stavem hvězdy moc společného.
Ty nejjasnější nazval hvězdami první třídy, ty nejméně jasné dostaly přidělenu 6. třídu (dnes magnitudu). Toto rozdělení bylo ve starém Řecku logické. Ve světle dnešních znalostí v sobě ovšem skrývá dva problémy: logaritmickou škálu a negativní „třídu“ – magnitudu hvězd.
Podvědomě očekáváme, že první magnituda je dvakrát jasnější než druhá, atd. Opak je pravdou. Je to proto, že lidské oko funguje nelineárně a že nereaguje stejně na různé hodnoty světla, které do něj dopadají. Hipparchos to samozřejmě nemohl vědět. Ve skutečnosti se dá rozdíl mezi dvěma sousedními magnitudami vyjádřit poněkud krkolomným poměrem 2,512:1 (tzv. Pogsonův poměr).
Aby byla situace ještě komplikovanější, je magnituda některých objektů na naší obloze přece jen vyšší, než je tomu u většiny hvězd. Nastává tak nutnost zavést negativní magnitudu.
Slunce má hodnotu - 26,73 m. Kdybychom ho pozorovali ze vzdálenosti planety Neptun, mělo by pořád ještě úctyhodných -19,35 m. Měsíc v úplňku má -13,73 m a známé satelity řady Iridium (které jsou často vidět na noční obloze) -9 m. ISS dosahuje -5 m, Venuše -4,67 m.
Malá výpovědní hodnota zdánlivé magnitudy o skutečném stavu vesmírného tělesa je dobře vidět v případě Jupiteru a Marsu. Jupiter má -2,94 m a daleko menší, ale zato bližší planeta Mars má na našem nebi téměř stejnou zdánlivou magnitudu (-2,91 m). Nejjasnější hvězda, kterou uvidíte na obloze je Sírius s magnitudou -1,46 m. Za „absolutní“ nulu se dlouho považovala hvězda Vega. Kvalitnější nové přístroje ovšem odhalily, že její magnituda poněkud kolísá. Dnes se udává jako 0,03 m.
Komplikaci při určování zdánlivé jasnosti způsobuje pohlcování záření vzdálenějších hvězd v mezihvězdném prostoru. Není totiž naprosto prázdný. Pokud se světlu vzdálené hvězdy postaví do cesty prach nebo plyn, pohlcuje se část jejího elektromagnetického spektra a snižuje se tak její zdánlivá jasnost.
Zdá se vám tato situace komplikovaná? Pak čtěte dál. Při určení hvězdné jasnosti záleží totiž i na povrchové teplotě hvězdy, jak se ukázalo po objevu neviditelných složek elektromagnetického spektra. Hodně horké a hodně „studené“ povrchy hvězd vyzařují část energie v té části spektra, kterou nemůžeme zachytit očima nebo dříve používanou fotografickou deskou. Poté, co byly vyvinuty odpovídající přístroje, tedy vědci museli upravit i hodnoty absolutních magnitud hvězd. Hvězdná jasnost, která zohledňuje všechny části spektra, se nazývá „bolometrická“ a bývá označována příponou „bol“, která následuje po písmenu m nebo M.
Absolutní magnituda
Vzhledem k tomu, že zdánlivá magnituda nevypovídá nic o skutečném stavu hvězdy, byla zavedena ještě jedna, vědečtější jednotka. Dostala jméno absolutní magnituda a označení M. Odpovídá hvězdné velikosti, kterou by měla hvězda při pozorování ze vzdálenosti 10 parseků čili 32,6 světelných roků. Vztah mezi absolutní hvězdnou velikostí M a zdánlivou hvězdnou velikostí m je dán rovnicí, která nepostrádá určitou eleganci. M = m + 5 [1 - log(d)], kde d je skutečná vzdálenost hvězdy.
Naše Slunce se zdánlivou magnitudou -26,73 m má zároveň absolutní jasnost +4,84 M. Hvězdy, které mají absolutní jasnost udávanou menším číslem, než má naše Slunce, jsou zářivější. Patří mezi ně jak Sírius, který má na našem nebi zdánlivou jasnost -1,46 m a absolutní jasnost +1,43 M, tak Vega (+0,03 m a +0,58 M) nebo třeba Pollux (+1,15m a +1,08 M).
Hvězda Deneb, o které bude řeč později, se pyšní hodnotami +1,25m a -7,24 M. Znamená to, že kdyby byla vzdálena 10 parseků, bude o téměř 9 magnitud jasnější, než Slunce ve stejné vzdálenosti.
Deneb
Deneb je nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě. Spolu s hvězdou Eta Carinae je jednou z nejjasnějších zatím známých hvězd naší Galaxie. Patří k nejvzdálenějším a přitom pouhým okem viditelným hvězdám. Kdyby se nacházela ve stejné vzdálenosti jako Vega (25 světelných let), byla by na našem nebi srovnatelná s Měsícem.
Deneb je stejně jako Eta Carinae modrým veleobrem. (Více o kategoriích hvězd – zde.) Momentálně se nachází v přechodném stadiu a stává se rudým veleobrem. Tato obří hvězda je zhruba 60 000x – 250 000x zářivější než naše Slunce.
Relativní nejistota, se kterou určujeme její absolutní zářivost, je způsobena obrovskou vzdáleností této extrémní hvězdy.
Vzdálenost Denebu se dá vypočítat z pozorování jejího pohybu po obloze během roku, tzv. paralaxy. Zatímco Země obíhá kolem Slunce, mění se automaticky pozice blízkých i vzdálených hvězd, když je pozorujeme ve dvou protilehlých bodech naší oběžné dráhy.
U blízkých hvězd se zaznamenává intenzivnější pohyb, u vzdálených jsou naměřené rozdíly jen nepatrné. Deneb vykazuje pohyb jen 0,001 úhlové vteřiny. Je to hodnota, která leží tak blízko rozlišovací schopnosti našich přístrojů, že je zatížena už relativně velkou chybou. To se odráží i na odhadu vzdálenosti Denebu. Nejpřesnější měření satelitu, který se shodou okolností jmenuje stejně, jako starořecký vědec– Hipparchos, udávají vzdálenost 1600 – 7400 světelných roků.
Průměr Denebu se odhaduje na 200násobek průměru Slunce.
Kdyby se nacházel na místě Slunce, sahal by jeho povrch až k oběžné dráze naší Země. Povrch Denebu trochu osciluje, což vyvolává malé změny povrchové teploty a jasnosti. Deneb se tím stal prototypem proměnných modrých veleobrů.
Jeho povrchová teplota činí zhruba 8400 K a hmotnost se odhaduje na 25násobek hmotnosti Slunce.
Z Hertzsprung-Russelova diagramu a platných teorií se dá odvodit, že Deneb dlouho v nynějším stavu nezůstane. Svou stabilní fázi, ve které hvězdy spalují vodíkové palivo, zakončil už před zhruba 40 000 lety. Během několika dalších miliónů roků vybuchne jako supernova. Už dnes je jeho hvězdný vítr přibližně 100 000x intenzivnější, než sluneční vítr.
Deneb má možná relativně malého hvězdného průvodce se zdánlivou magnitudou 11,7 m, který se dá pozorovat jen silnými teleskopy. O jeho vlastnostech zatím není moc informací.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1331x