Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Second hand planety

7. 09. 2017 8:00:31
Některé z planet v sobě mohou skrývat překvapení. Mohly vzniknout v úplně jiném planetárním systému, než v jakém se právě nacházejí. Návštěvy planetárních poutníků mohou být častější, než se zprvu zdálo. (délka blogu 5 min)

Ne každá planeta se může po svém vzniku těšit na miliardy let dlouhou stabilní kariéru. Hlavně v systémech, kde je větší množství planet a v systémech, kde mezi nimi nejsou velké rozestupy, je část planet odsouzena k daleko dramatičtějšímu osudu.

Vznik nové planetární soustavy často doprovází gravitační chaos, který končí kolizí nebo katapultováním jedné nebo hned několika zúčastněných, čerstvě vzniklých planet do mezihvězdného prostoru. Stávají se z nich planety-poutníci, odsouzení k nekonečné cestě vesmírem. Některé z nich ale dostávají novu planetární rodinu, jak ukázala počítačová simulace. Zaslouží se o to náhoda a gravitace systému, který se takové bludné planetě může připlést do cesty.

Záhadné vzdálené planety

Hagai B. Perets, M. B. N. Kouwenhoven nabízí vysvětlení pro existenci planet, které obíhají svou hvězdu v obřích vzdálenostech. Samy o sobě tam planety nejspíše vzniknout nemohly. Koncentrace plynu a prachu v rotujícím disku, ze kterých vzniká typická planetární soustava, je totiž nejvyšší v centru. Směrem k okraji oblaku koncentrace klesá. Znamená to, že od určité vzdálenosti od hvězdy už není k dispozici dostatek materiálu k tomu, aby mohlo v relativně krátké době vzniknout velké planetární těleso. Zatímco s narůstající vzdáleností klesá koncentrace hmoty, ze které by mohla planeta vzniknout, narůstá také vzájemná vzdálenost mezi jednotlivými shluky hmoty, například malými asteroidy, které mohou navyšovat hmotnost planetárního embrya. Planety by se tedy ve velké vzdálenosti mohly tvořit jen velice pomalu – spíše by se ale nemohly vytvořit vůbec. Přesto v některých soustavách nachází vědci velice vzdálené a tím pádem záhadné planety.

Během své studie simulovali hvězdokupy, ve kterých se pohybují volné planety nevázané na žádnou z hvězd. V situaci, kdy se počet bludných planet rovná přibližně počtu hvězd, se 3 – 6 procentům hvězd podaří takovou potulnou planetu zachytit svou gravitací. Přitom logicky platí, že čím hmotnější je hvězda, tím větší má šanci přivlastnit si bezprizorní planetu.

V reálných případech nezůstávají hvězdy v mladých hvězdokupách moc dlouho pohromadě. Většinou se poměrně rychle „rozprchnou“ na všechny strany. K záchytu planet musí tedy docházet v rané části formování systému, dokud je koncentrace hvězd a tím i volných planet ještě dostatečně vysoká.

Zachycené planety se poznají podle toho, že se nacházejí ve velkých vzdálenostech od hvězdy. Od původních planet svého nového bydliště se liší také tím, že se jejich dráhy nenacházejí v rovině ekliptiky, ve které se pohybují domácí planety. Mohou dokonce obíhat svou novou hvězdu retrográdně, tedy v opačném směru, než ostatní planety.

Vědci zatím nemohli teorii dokázat žádným reálným nálezem takovéto second-hand planety. To ovšem neznamená, že nemohou existovat. Teorii ale podporuje nález dvou objektů v roce 2006. Jedná se o dvě planety, které obíhají kolem společného těžiště, aniž by obíhaly některou z hvězd.

Vědce samozřejmě zajímá následující otázka: „Mohlo Slunce v minulosti zachytit bludnou planetu?“ Vyvolala by samozřejmě vlnu nadšení. Hledání takového objektu zatím bohužel nemělo úspěch. Větší skrytou planetu můžeme dokonce úplně vyloučit. Prozradila by se nutně svou gravitací.

Pořád ještě ale zbývá naděje, že jednoho dne objevíme na okraji našeho systému malou protoplanetku, která kdysi byla součástí jiného hvězdného ostrova.

Zdroje: spektrum.de, astronews.de, astronomie.de, http://de.arxiv.org/pdf/1202.2362v2

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 7.9.2017 8:00 | karma článku: 18.14 | přečteno: 380x

Další články blogera

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 384 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí – selen?

Víte, že vás denně zdržuje a zároveň vám ušetří spoustu času? Je pro život nezbytný a přitom je prudce jedovatý. Doktor Jekyll a pan Hyde periodické soustavy se jmenuje selen. (délka blogu 10 min.)

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 776 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále - přímý přenos zániku sondy Cassini

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy lidstvo vyslalo do vesmíru. Zítra ji čeká velkolepý pohřeb. I vy můžete sledovat konec jedné éry - díky živému přenosu NASA. (délka blogu 4 min.)

14.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.94 | Přečteno: 733 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vypadá nebe na Měsíci?

Všichni známe snímky misí Apollo, na kterých se na měsíčním nebi vznáší krásná modrá planeta – Země. Mění se pohled na ni v průběhu měsíce a roku? Co uvidí na nebi budoucí osadníci? (délka blogu 5 min)

11.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 580 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 384 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 186 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 258 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.77 | Přečteno: 130 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 224 |
Počet článků 373 Celková karma 23.97 Průměrná čtenost 713

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.