Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velké Finále - přímý přenos zániku sondy Cassini

14. 09. 2017 8:00:59
Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy lidstvo vyslalo do vesmíru. Zítra ji čeká velkolepý pohřeb. I vy můžete sledovat konec jedné éry - díky živému přenosu NASA. (délka blogu 4 min.)

Sondu Cassini, která si zaslouží snad všechny superlativy, které vás mohou napadnout, jsem popisovala v červenci v těchto dvou blozích (http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=611484 a http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=610880).

Cassini odstartovala ze Země před bezmála dvaceti lety. Její cesta ke vzdálené planetě trvala 7 let, u samotného Saturnu strávila 13 let. Sonda vyplnila všechny naplánované vědecké výzkumy a došla do konečné fáze své mise. Dochází jí totiž palivo. To se už nedá nijak doplnit.

Neovladatelná sonda na orbitě obří planety je to poslední, co by chtěla zažít jak NASA, tak vědci, kteří na projektu spolupracují. Existuje totiž malá, ale reálná šance, že se na Saturnových měsících (například Titan nebo Enceladus) vyvinuly primitivní formy života. Nikdo nechce riskovat, že se sonda Cassini dílem náhody zřítí na jeden z měsíců a infikuje ho pozemskými bakteriemi. Zítra ji proto čeká řízený dopad do nitra Saturnu. Jak bude její konec vypadat a jaké manévry už sonda provedla?

Velké finále

Na posledních momentech života sondy Cassini se vlastně začalo pracovat už 22. dubna. Tehdy prolétala kolem Saturnova měsíce Titanu. Vědci využili jeho gravitace ke změně kursu. Od té chvíle je její konec neodvratný.

V sobotu, 9. září absolvovala Cassini poslední ze série naplánovaných těsných průletů kolem Saturnu. Bylo jich dohromady 22. Vedly sondu mezi vrchní vrstvou oblaků obří planety a jejím nejvnitřnějším prstencem. Poslední průlet se uskutečnil ve výšce 1680 km nad vrchní vrstvou mraků.

11. září sonda znovu proletěla kolem měsíce Titanu. I přes poměrně velkou vzdálenost (119 049 km) zapůsobila gravitace tohoto jedinečného měsíce neúprosně: sondu lehce zpomalila. To mělo za následek lehkou změnu kursu, která nakonec navede Cassini přímo do nitra obří planety.

Poté, co vstoupí do Saturnovy atmosféry, nebude mít sonda šanci na přežití. Tření v atmosféře nejprve způsobí rozpad sondy na jednotlivé části, které pak všechny shoří při pádu do hlubších vrstev.

Dnes, 14. září pořídí Cassini naposledy snímky známých motivů: Saturnu, jeho měsíců, zvláštního šestihranného objektu na pólu planety a samozřejmě také Saturnových prstenců.

Ve 23:45 našeho času se sonda otočí tak, aby její anténa směřovala k Zemi a ona tak mohla udržovat neustálé spojení. Začne s přenosem nejnovějších fotografií a ostatních dat.

15. září v 10:37 našeho času se pak sonda vydá na svou poslední cestu. Odstartuje ji pětiminutový manévr, při kterém změní svou pozici tak, aby mohla optimálně získávat vzorky atmosféry. Během měření pak bude Cassini nepřetržitě vysílat získané údaje směrem k Zemi – až do chvíle, kdy se rozpadne.

Moment, na který všichni čekají, by měl nastat zítra v 13:53 našeho času. Sonda bude využívat své stabilizační motorky a bude se snažit udržet anténu nasměrovanou směrem k Zemi, aby i ve svých posledních okamžicích mohla do řídícího střediska zaslat pokud možno co nejvíce dat.

O minutu později, v 13:54 se jí přes veškerou snahu už asi nebude dařit udržet svou orientaci. Počítá se s tím, že se v tomto momentě kontakt s Cassini přeruší. Bude to odhadem 1510 km nad horizontem mraků. O pár okamžiků později by se měla sonda rozpadnout. Pokud by mohl někdo pozorovat, co se v tu dobu u Saturnu děje, uviděl by nejspíše jasný meteor, který klesá do Saturnovy atmosféry.

Přímý přenos můžete sledovat na https://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html#public

Největší, nejdražší a nejkomplikovanější sonda, jakou kdy lidstvo vyslalo ke vzdáleným planetám, se zítra stane součástí Saturnu. Její trosky navždy zmizí v hloubce obří planety. Zanechá po sobě nejeden - splněný sen.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 14.9.2017 8:00 | karma článku: 24.94 | přečteno: 733x

Další články blogera

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 384 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí – selen?

Víte, že vás denně zdržuje a zároveň vám ušetří spoustu času? Je pro život nezbytný a přitom je prudce jedovatý. Doktor Jekyll a pan Hyde periodické soustavy se jmenuje selen. (délka blogu 10 min.)

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 776 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vypadá nebe na Měsíci?

Všichni známe snímky misí Apollo, na kterých se na měsíčním nebi vznáší krásná modrá planeta – Země. Mění se pohled na ni v průběhu měsíce a roku? Co uvidí na nebi budoucí osadníci? (délka blogu 5 min)

11.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 580 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 384 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 186 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 258 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.77 | Přečteno: 130 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 224 |
Počet článků 373 Celková karma 23.97 Průměrná čtenost 713

Zajímám se o přírodní vědy. Budu psát o tom, co mě zaujalo. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.