Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Prvky, které mohou za vznik života (vesmírná alchymie 2/6)

„Smrt je jen počátek něčeho nového.“ To, co na první pohled vypadá jako plochá ezoterická fráze, převedl vesmír do praxe. Jen díky zániku prvních chemických prvků – mohl vzniknout život a my lidé. (délka blogu 8 min.)

V minulém díle jsme opustili vesmír ve stavu, kdy skončila primordiální nukleosyntéza – proces, při kterém ve vesmíru vznikly první chemické prvky. Dnes je chemie daleko pestřejší – cesta k ní byla ovšem dlouhá a výbušná. Pojďme se podívat na tu část, kdy se do vesmíru dostaly právě ty prvky, které se jednou měly spojit do živé hmoty.

První hvězdy

Na počátku se ve vesmíru nacházelo kolem 75 % vodíku a 25 % helia s malým množstvím příměsí. Mělo trvat dalších 380 000 let, než se prostředí ochladilo natolik, že mohla proběhnout rekombinace kladně nabitých vodíkových a heliových iontů s volnými elektrony. Hmota tak přešla do formy neutrálních atomů a molekul.

Poté začala gravitace pomalu formovat první hvězdy. Tehdejší vesmír byl daleko menší než dnešní – hmota v něm tedy byla rozprostřena v menší objemu. Obrovská mračna neutrálního vodíku a helia dovolovala tvorbu velice hmotných hvězd. Ty dnešní by ve srovnání s nimi vypadaly jako trpaslíci.

I dnes se ještě občas najdou tak příhodné podmínky na to, aby vznikaly obří hvězdy – v naší galaxii jich známe hned několik. Jejich počet ale stále klesá díky tomu, že se vesmír rozpíná, celková hustota hmoty v něm klesá a nově se rodící hvězdy už nemají čistě statisticky k dispozici tolik materiálu, jako ty první.

Už na jeho počátku ve vesmíru fungovaly stejné zákony jako dnes – i první hvězdy se tedy chovaly podle známých pravidel. Jejich úděl byl například závislý na celkové hmotnosti tak, jak se to dá vyčíst z Hertzsprung-Russellova diagramu. Obří hvězdy měly před sebou jen velmi krátký život, na jehož konci vybuchovaly jako supernovy. Některé z nich měly tak extrémní hmotnost, že se z nich na konci aktivního života staly černé díry.

Mohlo by se zdát, že tyto první hvězdy zmizely z vesmírné scény beze stopy – ale opak je pravdou. Předtím, než odešly na hvězdný hřbitov, zásobily vesmír prvky, které se později staly základem biologického života.

První vesmírná alchymistická laboratoř

Alchymisty by jistě bývalo potěšilo, kdyby věděli, že přeměna jednoho prvku na jiný je nejen velice reálný proces, že je také zcela běžný a ve vesmíru k němu dochází už odedávna. První mistři-alchymisté nebyli lidé. Těmi prvními alchymisty se staly první hvězdy, které ve vesmíru zažehly nukleární fúzi.

Přitom musela budoucí hvězda splnit jednu podmínku - měla minimálně 0,085 hmotnosti Slunce. Nové hvězdy, které se ve vesmíru objevily, měly vesměs daleko, daleko vyšší hmotnost a tak pro ně nebyl problém, aby ve svém nitru vytvořily dostatečně vysoký tlak a teplotu na přeměnu vodíku na helium – první jadernou fúzi.

První hvězdy kolem sebe neměly žádné planetární soustavy. Ve vesmíru ještě nebyly žádné těžší prvky, které by je mohly vytvořit. Neexistoval prach, ze kterého by mohla vzniknout pevná tělesa, a není žádný důvod se domnívat, že se v tomto raném stádiu vesmíru někde nalézal živý organismus, který by mohl tehdejší stav pozorovat. Ani my sami dnes nemáme šanci, pozorovat jednotlivé nejstarší hvězdy – pomocí vesmírného teleskopu s jedinečným rozlišením se ale podařilo pozorovat jen obří shluky hvězd, velice vzdálené galaxie. Jedná se o první galaxie, které se tvořily v dávném vesmíru.

S poklidným životem prvních hvězd byl brzo konec…

Přeměna vodíku na helium logicky fungovala v nitru hvězd tak dlouho, dokud se nespotřebovaly její zásoby vodíku.

Na první pohled by se zdálo být logické, že čím více paliva má hvězda k dispozici, tím delší dobu může poklidně žít a zářit. Je to ale přesně naopak. Čím vyšší hmotnost objektu a čím extrémnější podmínky v jeho nitru – tím efektivněji a bouřlivěji probíhají různé fáze spalovacích reakcí. Co víc - čím větší je hvězda, tím hůře jsou pro ni dostupné zásoby vodíku ve vrstvách blízkých povrchu. Paradoxně je to tedy naopak – čím větší a hmotnější je hvězda, tím rychleji se dostane do problémů.

První obří hvězdy, které měly mnohonásobně více hmoty, než jí má naše Slunce, se do problematického stavu dostaly poměrně rychle, už po několika miliónech let.

Připomeňme si, že ve vesmíru přitom existovaly pořád ještě stejné prvky, jako po skončení primordiální nukleosyntézy. Pomyslná periodická tabulka prvků byla zaplněna jen několika málo nejlehčími prvky. Nejtěžšími z nich byly prvky lithium a malé množství beryllia.

V této zajímavé fázi vývoje vesmíru se ovšem mělo stát něco, co je pro nás, živé organismy velice důležité.  Objevil se v něm uhlík, nejhravější prvek periodické tabulky, který je jako jediný schopen v běžných planetárních podmínkách vytvořit dostatečnou chemickou variabilitu pro vznik života.

Vesmír, uhlík – a život

Hvězdám, kterým došlo vodíkové palivo, hrozí nejisté časy. Záření, které se uvolňovalo díky nukleární fúzi, a které pomáhalo hvězdě odolávat vlastní gravitaci, najednou chybí. Jádra takových hvězd musí nutně kolabovat. Teplota a tlak v nich díky stlačování hmoty opět narůstá – a to až do chvíle, kdy umožní další stupeň proměny prvků – syntézu nového prvku, už zmiňovaného uhlíku.

Syntéza uhlíku probíhá u všech hvězd, které mají hmotnost vyšší než 0,85 Sluncí.

Větu jsem zdůraznila tučným písmem. Je totiž velice důležitou součástí vesmírné mozaiky. Je dokonce nepřímo i odpovědí na nejfrekventovanější otázku, kterou dnes lidé dávají do souvislosti s vesmírem: „Existuje někde ve vesmíru život, podobný tomu našemu?“

Uhlík je jedinečný prvek, který nemá v celé periodické tabulce prvků konkurenci.  Je to prvek, který se může spojovat jak s kyslíkem, tak s vodíkem a jinými prvky - ale hlavně sám se sebou – a to dokonce hned několika různými druhy vazeb. Vytváří tak nepřeberné a obrovské množství sloučenin – které se staly základními kameny života. Uhlík a jeho sloučeniny mají dokonce takovou důležitost a tak specifické vlastnosti, že se jejich popisem zabývá celé jedno objemné odvětví – organická chemie.

A vesmír? Hvězdy v něm nevznikají jen pouhou nevyzpytatelnou náhodou. Jejich vznik se naopak řídí určitými zákony. Znamená to například, že statisticky vzniká daleko více středních a malých hvězd než hvězdných obrů. Dnešní populace hvězd vykazuje zhruba 7 % Slunci podobných objektů. Hvězd, které jsou sice menší, ale přesto dokáží ve svém nitru vytvářet uhlík, je samozřejmě ještě daleko více.

Když k nim připočítáme i ty hvězdy, které jsou větší než Slunce – získáme docela dobrý přehled o tom, jak často a jak intenzivně dochází ve vesmíru dokonce i v dnešní době k tvorbě uhlíku. Každá větší hvězda musí projít oním stádiem, ve kterém produkuje právě ten prvek, který se zasluhuje o vznik života. Samotná hvězda se přitom z normálně zbarveného a přiměřeně zářivého objektu mění v monstrum, kterému říkáme červený obr.  

Pokračování příště…

 

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 2.11.2017 8:00 | karma článku: 24,47 | přečteno: 845x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Jsou poškrábané teflonové pánve nebezpečné?

Mají se pánve, které mají teflonový povrch, vyhodit poté, co se poškrábaly? A proč se vlastně teflonový povrch tak lehce poškodí? (délka blogu 3 min.)

25.4.2024 v 8:00 | Karma: 34,01 | Přečteno: 2367x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Bludná planeta - první kandidát na osamělou planetu podobnou Zemi

Astronomové se věnují nejen exoplanetám v cizích planetárních systémech, ale také planetám, které jsou při své pouti vesmírem osamělé. Jak se dá nalézt temná bludná planeta? (délka blogu 4 min.)

22.4.2024 v 8:00 | Karma: 18,97 | Přečteno: 384x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?

Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)

18.4.2024 v 8:00 | Karma: 24,76 | Přečteno: 673x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,28 | Přečteno: 249x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 16,63 | Přečteno: 400x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti

26. dubna 2024  11:05,  aktualizováno  11:44

Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...

Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat

26. dubna 2024,  aktualizováno  11:26

Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...

Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch

26. dubna 2024  5:42,  aktualizováno  11:11

Přímý přenos Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...

Kdo je Matěj Ondřej Havel? Skaut a učitel dějepisu může nahradit Langšádlovou

26. dubna 2024  10:37

Za jeho životopis by se nemusel stydět ani Mirek Dušín z legendárních Rychlých šípů. Nástupcem...

  • Počet článků 970
  • Celková karma 19,65
  • Průměrná čtenost 1328x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.