Jitřenka a Večernice
Jedno je jisté. Na obloze ji nelze přehlédnout. Dělá dokonce tak silný dojem, že se v dobách, kdy září na nebi v největším lesku, množí laická hlášení UFO nebo nálezy “supernov”.
Na nebi, tam, kde ještě několik dní předtím nebyla žádná jasná hvězda, najednou upřeně září velice jasný objekt. Nepomrkává tak, jako to dělají ostatní hvězdy. Je prostě výjimečný. Znervózňuje vás. Co to visí na nebi? Je to supernova nebo dokonce něco ještě daleko horšího?
Už ve starověku se lidé zajímali o nápadný jev na nebi. Dvěma jasným hvězdám, které se občas objevovaly nad obzorem krátce před východem Slunce nebo krátce po jeho západu - dali Řekové název Phosphoros a Hesperos.
Zpráva o tom, že Jitřenka a Večernice jsou jen dvěma projevy identického jevu, není vůbec nová. Dnes už dokonce přesně víme, jak k náhlému objevení “nové” hvězdy dochází. Proč se nám někdy zjevuje jako Jitřenka a jindy jako Večernice? Proč je někdy na východě a někdy na západě? A proč občas není vidět vůbec? Za všechno může fyzika - přesněji nebeská mechanika.
Země a její sestry
To, že Země není jedinou planetou Sluneční soustavy, dnes nikoho nepřekvapí. Ani fakt, že není Slunci nejbližší nebo nejvzdálenější z rodiny planet nebo že všechny její sestry obíhají kolem Slunce ve zhruba stejné rovině, takže jejich dráhy vzdáleně připomínají drážky na gramofonové desce.
Z toho vyplývá, že některé z planet jsou Slunci blíže a některé jsou vzdáleny více, než naše Země. Ty, které jsou vzdálenější než Země, mohou během roku putovat po celé obloze a objevují se klidně i přesně na opačné straně, než se momentálně nachází Slunce - viz následující obrázek, na kterém je Země znázorněna modře a vzdálenější planeta červeně. Týká se to planet Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.
Planety, které jsou Slunci blíže než Země (Merkur a Venuše), se na našem nebi pohybují jinak. Vyskytují se jen jako průvodci slunečního kotouče - Jitřenka nebo Večernice. Nikdy se na nebi nemohou od Slunce vzdálit více, než maximálně 28° u Merkuru a maximálně 47°u Venuše. Takové krajní poloze, ve které má daná planeta na našem nebi maximální odstup od slunečního kotouče se pak říká východní nebo západní elongace.
Další obrázek ukazuje postavení planety v největší elongaci. V té době se na našem nebi dostává do maximální výšky nad obzorem.
Zní to sice komplikovaně, ve skutečnosti je to ale jednoduché. Znamená to, že Merkur a Venuše jsou na nebi vidět jen tehdy, když je Slunce krátce před svým východem nebo po západu. Jinak totiž Slunce svou jasnou září obě planety, které ho neustále doprovázejí, jednoduše “přesvítí”.
Jedna nebo dvě Jitřenky a Večernice?
Nejen ve starověku - dokonce i dnes poměrně hodně lidí věří, že se u Jitřenky a Večernice jedná o dva různé objekty. A mají dokonce tak trochu pravdu.
Za Jitřenku se totiž považuje ta planeta, která je před východem Slunce na nebi nejjasnější. Může se tak jednat jak o Merkur tak o Venuši. To, jestli bude jedna z nich hrát roli Jitřenky, se rozhoduje podle jejich aktuální pozice.
Větší a bližší je Venuše. Je tedy jasné, že bude na nebi jasnější než Merkur. Může se ale stát, že se právě nachází v té části svého cyklu, kdy se právě nedá pozorovat - a pak může její roli převzít menší a méně jasný planetární bratr Merkur.
Všechny Jitřenky se objevují (logicky) na východě, nedaleko místa, kde později vyjde Slunce. Merkur je v podobě Jitřenky vidět jen zřídka a poměrně špatně. Na nebi se dá v optimálním případě pozorovat nanejvýše hodinu - a svou jasností se podobá spíše hvězdě Síriu než Venuši v největším lesku.
Dva měsíce v roce si na Jitřenku může dokonce hrát i vzdálená planeta Jupiter. Nejčastěji ale můžete coby Jitřenku obdivovat právě planetu Venuši.
Venušin jitřenkovo - večernicový cyklus
Cyklus, při kterém se Venuše proměňuje v Jitřenku a Večernici, je dlouhý přibližně 1,5 roku.
Zhruba sedm měsíců se nám jeví na východě jako Jitřenka. Pak zmizí na několik týdnů pod obzorem (přitom se ve skutečnosti nachází za Sluncem, viz vrchní obrázky), aby se vynořila na západě a zářila tam v roli Večernice.
Přesně to se stalo nedávno - v horní konjunkci - tedy v nejvzdálenější pozici za Sluncem, kdy ji na nebi nevidíme - se Venuše nacházela 9. ledna 2018. Od té doby Venuši obdivujeme po západu Slunce na západním nebi. Východní elongací (tedy nejvyšším místem nad obzorem v době, kdy je Večernicí) projde 17. srpna.
Proč se východní elongace nachází na západním nebi?Pojem “východní elongace” se může zdát zavádějící - vždyť mluvíme o Venuši, která se právě dostává vysoko nad západní obzor, v době po západu Slunce. Vysvětlení je jednoduché. Název dostala východní elongace podle toho, že se Venuše nachází “východně od Slunce” - a v době, kdy Slunce už zapadlo, je Venuše pořád ještě vidět na obloze. |
Když se dnes večer zadíváte na nebe a uvidíte na něm jasně zářící “hvězdu”, bude to stará dobrá známá - Venuše. Přibližně za tři týdny ale můžete sledovat daleko vzácnější jev. Těsně nad horizontem se pod Venuší objeví Merkur - a Večernice na našem nebi dostane na několik dní sourozence.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x