Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Chemie v kuchyni - jak vyčistit stříbro?

Proč se stříbro špiní - Kde vzít v kuchyni elektrony - Malé drama v hrnci - Další metody. (délka blogu 5 min.)

Proč se stříbro “špiní”

O tom, že stříbro patří mezi vzácné kovy, jistě s určitou dávkou zoufalství pochybuje každý, kdo někdy čistil stříbrné příbory. Je úplně lhostejné, jak dobře jste je právě vycídili. Jedno je jisté - brzy zase nevzhledně zešednou a zčernají. Je tu ale jedna dobrá zpráva - úmornému leštění se dá vyhnout pomocí … chemie.

Ošklivá, často navíc ještě flekatá černo šedá vrstva na povrchu stříbrných předmětů vzniká kontaktem s látkami, obsahujícími sirovodík. To jsou jak potraviny ale také například vzduch.

Něco málo chemie

Povlak na stříbře je chemicky vzato sulfid stříbrný - AgS2. I když se to na první pohled nezdá, je černání stříbra vlastně jeho oxidace. Ta probíhá často zabudováním kyslíku do dané struktury, oxidací je ale například také hoření dřeva. Všeobecně se oxidace projevuje předáním elektronu a vznikem kladného iontu - viz horní rovnice na následujícím obrázku.

Dokud je ve hře pouze kyslík, je stříbro skutečně ušlechtilým kovem a zůstane netknuté - nekoroduje. Reakce probíhá sice oběma směry, stříbro ale odevzdává elektrony jen velice nerado.

Jinak to ovšem vypadá v přítomnosti sirovodíku (nověji se mu říká sulfan). Tento případ je vidět na dolní ze dvou rovnic. Při vzniku sulfidu Ag2S se totiž uvolňuje energie. Ta potom ovlivňuje ochotu stříbra odevzdávat elektrony - snižuje jeho redoxní potenciál, jak říká odborník. A to docela drasticky: z původních 0,8 voltu je najednou jen 0,1 voltu. Stříbro už najednou není tak ušlechtilým kovem, jakým bylo do té doby, než vzal do rukou věci sirovodík.

...

Zdá se, že sirovodík umí stříbro omámit - a uplatit hezkými slovy. Děje se to k naší velké škodě, protože stříbro je díky neměnnosti fyzikálních zákonů absolutně nepoučitelné. Když mu začne dělat oči sirovodík, nevadí mu ani to, že právě ztrácí elektrony….

Z toho vyplývá také jedna z možných variant čištění stříbra. Pokud se vám podaří elektron stříbru vrátit, máte vyhráno. Svůj dočasný svazek se sírou zruší a jeho povrch bude zase lesklý a čistý.

Čištění elektro-chemickou cestou má hned dvě výhody. Není fyzicky náročné a nepoškrábe povrch stříbrného předmětu, tak jak se často stává při drsnějším mechanickém zásahu.

“To se lehce řekne - ale kde vzít v kuchyni takhle narychlo elektrony?”

Trik spočívá v použití tzv. neušlechtilého kovu. Čím méně ušlechtilý kov je, tím více je ochoten váš projekt sponzorovat elektrony.

Ušlechtilé kovy

jsou takové, které odolávají korozi. Ve svém původním prostředí, tedy na vzduchu nebo ve vodě jsou chemicky stabilní a netvoří oxidy nebo jiné sloučeniny. Počítá se mezi ně zlato, stříbro a platina - a někdy dokonce také rtuť, ruthenium, rhodium, palladium, osmium a iridium.

Jedním z neušlechtilých kovů, které najdete v kuchyni, je hliník. Určitě ho máte doma ve formě hliníkové fólie. Prokazuje dobré služby při pečení - nebo vyčistí stříbro.

Malé drama v hrnci

Zvolte si dostatečně velký hrnec tak, aby se dal celý stříbrný předmět potopit pod vodu. Vodu osolte několika lžičkami kuchyňské soli (NaCl). Ta je v celém projektu důležitým detailem a hraje roli dohazovače. Ve vodě rozpustí a tvoří ionty sodíku (Na+) a chloru (Cl-). Zvýší se tak vodivost vody - a to je právě to, co potřebujete. Neuškodí také, když vodu trochu okyselíte, nejlépe kyselinou citrónovou.

Na dno hrnce umístěte dostatečně velký kus hliníkové fólie. Stříbrný předmět položte přímo na ni nebo ho do ní rovnou zabalte. Reakce, kterou chcete docílit, probíhá daleko rychleji v teplém roztoku, přiveďte tedy vodu k varu.

...

Poté, co elektrony “našly” v hrnci stříbrný předmět, dojde mezi stříbrem a sírou ve vrstvičce AgS2 na jeho povrchu ... k hrozné hádce.

Síra nemá elektrony ráda. Zato stříbro je nadšené. Můžeme jen spekulovat, jestli je předmětem sváru otázka “kdo zase zapomněl zavřít dveře” nebo “už zase chceš elektrony? Nemůžem si dovolit ani jeden!” - jisté je jen jedno: síra se urazí a prohlásí, “že také může jít”. A skutečně to udělá…

Ve vodném roztoku v hrnci si pak najde daleko lepšího partnera, hliník. Ten svými elektrony není moc nadšený o získání nových se nesnaží. Naopak - rád se jich při každé příležitosti zbaví.

Stříbro zůstane samo. Je teď krásné a lesklé. To by mohl být hezký happy end, v pravém životě je to ale vždycky trochu komplikovanější. Stříbro je totiž nepoučitelné, a tak když kolem něj za nějakou dobu zase proběhne švarná síra, začíná celé partnerské drama nanovo…

Počet elektronů, které může stříbru předat kus hliníkové fólie, není samozřejmě neomezený. Po nějaké době se výměna zastavuje. Pokud se tedy zdá, že se v hrnci už nic neděje, nemá cenu dále čekat. Lepší je vyměnit folii za novou.

Když naopak necháte stříbrný předmět příliš dlouho v roztoku s vyčerpanou fólií (například přes noc) může se stát, že se na jeho povrchu usadí různé nežádoucí ionty. Taková patina jde pak odstranit už jen velice těžko, má totiž jiné složení než ta, která vznikla běžným používáním nebo na vzduchu.

U hodně zašlých předmětů se může stát, že se musí ještě dočistit. Ani lázeň v soli a působení hliníku je nezbaví jemného ale daleko “měkčího” nahnědlého povlaku. Jak na něj?

Tady pomůže jedlá soda (NaHCO3) nebo prací soda (Na2CO3). První variantu znáte jako šumící bílý prášek - prášek do pečiva. Soda se rozmíchá na jemnou kašičku a nanese se na povrch předmětu. Tam se nechá chvíli působit. Povrch se pak práškem mechanicky vydrhne.

Další metody

Mechanické čištění

Je k němu potřeba prášek, kterým se odrhne povrch stříbra. Ten se tím ovšem poškrábe. Pokud ale menší škody nevadí, dá se stříbro dobře vyčistit mletou křídou, už zmiňovanou jedlou sodou nebo sodou na praní a citronovou šťávou.

Žíhání

Žíhání stříbra v plameni funguje opravdu dobře, ovšem musí se jednat o naprosto čisté stříbro. Spotřební předměty jsou slitinou stříbra s jinými kovy - a nahřátí při žíhání je pokryje tmavou vrstvou oxidů (například oxidu měďnatého). Té se už tak lehce nezbavíte - žíhání nebo “léčba plamenem” se tedy nedoporučuje.

Zkyslé mléko

Dobře naopak poslouží zkyslé mléko. Nechte v něm stříbro zcela potopené - nejlépe přes noc. Ráno ho pak už jen omyjete a vyleštíte. Zkyslé mléko nevoní vždy zcela vábně, vyplatí se tedy použít hrnec s pokličkou.

Podobně funguje také voda z uvařených brambor nebo podmáslí. Výhodou vody z brambor je snadná dostupnost. Jedná se vlastně o odpad, který se tak dá ještě použít alespoň k čištění příborů.  

Syrová brambora

Dobré výsledky prý přináší také použití syrové rozkrojené brambory. Menší předměty se dají do nakrojené brambory “schovat”. Přes noc se zbaví své patiny a jsou prý jako nové. Metoda se dá používat samozřejmě jen u malých rozměrů - například u mincí. Větší předměty se syrovou bramborou jen oleští, nechají oschnout a opláchnou se.  

 

Autor: Dana Tenzler | pondělí 16.7.2018 8:00 | karma článku: 25,36 | přečteno: 2699x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?

Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)

18.4.2024 v 8:00 | Karma: 22,11 | Přečteno: 537x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 11,62 | Přečteno: 234x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 16,34 | Přečteno: 375x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,49 | Přečteno: 309x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,46 | Přečteno: 261x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,11 | Přečteno: 282x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,15 | Přečteno: 304x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,63 | Přečteno: 308x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,42 | Přečteno: 411x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,87 | Přečteno: 516x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,69 | Přečteno: 570x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,28 | Přečteno: 349x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,74 | Přečteno: 406x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,69 | Přečteno: 353x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,23 | Přečteno: 439x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,12 | Přečteno: 520x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,76 | Přečteno: 304x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,59 | Přečteno: 433x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,81 | Přečteno: 363x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,05 | Přečteno: 265x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 968
  • Celková karma 19,30
  • Průměrná čtenost 1331x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.