Co je nového na Marsu? Vodní jezero
Sousední planeta si na nedostatek pozornosti stěžovat opravdu nemůže. Už po celá desetiletí ji navštěvujeme automatickými sondami. Postupně skládáme dohromady mozaiku historických skutečností. Dnes už je například jisté, že na Marsu byla kdysi rozsáhlá jezera a moře. Voda se tam dostala podobně jako na naši vlastní planetu - díky planetárním embriím z vnější části Sluneční soustavy.
Dnes se také už ví, proč Mars své vodní zásoby ztratil. Jeho gravitace je příliš malá na to, aby mohl dlouhodobě udržet lehké atomy vodíku nebo třeba kyslíku - ze kterých se voda skládá a na které se dá kosmickým zářením rozložit.
Jiná otázka zatím zůstala nezodpovězená: Existují na Marsu dodnes zbytky jeho vodních zásob? Mohly by být někde v podzemí - kde je před sublimací, disociací (zničením molekulární struktury) a následným přechodem do meziplanetárního prostoru chrání silnější vrstva marsovské horniny?
Nedávno se podařilo tuto teorii skutečně potvrdit…
Na Marsu existuje tekutá voda.
Důležitá voda
Voda se považuje za nezbytný předpoklad pro vznik života, založeného na sloučeninách uhlíku. Roli rozpouštědla může sice hrát při nízkých teplotách (kolem -100 °C) některý z tekutých uhlovodíků, při vyšších teplotách (kolem 0 °C) je ale optimální právě zmiňovaná voda.
Další podmínkou pro vznik života (a vlastně i pro relativně svižný průběh chemických reakcí, které ke vzniku života vedou) je dostatečné množství energie.
Kromě Země je jedním z nejslibnějších adeptů na vznik života ve Sluneční soustavě - Mars. Nachází se na hranici oblasti, kde jsou zaručeny alespoň minimální příhodné podmínky a dostatečně vysoká teplota. A jak se zdá, voda mu v minulosti také nechyběla.
Už v průběhu minulých let se na Marsu podařilo objevit stopy vyschlých moří a koryt řek. V samotné atmosféře Marsu se dnes už bohužel moc vody nenalézá - vysokoenergetické sluneční a kosmické záření zpečetilo její osud, když postupně rozložilo její molekuly na vodík a kyslík. Nízká gravitace Marsu pak molekuly neudržela. Planeta naprostou většinu z nich postupně doslova poztrácela.
Přesto se na Marsu dají nalézt stopy vody a v některých oblastech je možná po určitou část roku dokonce v tekutém stavu.
Voda na Marsu
Občasná mlha nebo pár kapek, které se vysráží na kamenech jsou jedna věc. Větší zásoby tekuté vody jsou ale úplně jinou kategorií. Donedávna o jejich existenci vědci jen spekulovali. Dnes už víme, že na Marsu taková jezera opravdu existují. Objevili je italský radioastronom Roberto Orosei a jeho kolegové při zpracovávání dat z radarových snímků sondy Mars Express.
Mars Express... (zkráceně MEX) je planetární sonda, která se nachází na oběžné dráze okolo Marsu. Je to po Mars Global Surveyor a Mars Odyssey třetí orbitální sonda, která obíhá kolem Rudé planety. Nepatří tentokrát NASA, ale ESA - Evropské kosmické agentuře, na jejíž práci se podílí také Česká Republika. Sonda nese na palubě přístroj s názvem MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding). Je to dlouhovlnný radar určený k průzkumu podpovrchových struktur do hloubky cca 5 km. |
Vědci prozkoumali radarem oblast Planum Australe, ležící blízko jižního pólu planety. Zatímco sonda přelétala nad zmiňovanou oblastí, vysílala na její povrch radarové vlny. Některé z nich se měly odrazit od povrchu, jiné měly proniknout hlouběji do pevného materiálu a odrazit se až od hlubších vrstev. Je známo, že voda tyto vlny odráží lépe než kámen. To znamená, že se tímto způsobem dá rozeznat typ materiálu, který se nachází pod povrchem Rudé planety.
Analýzou získaných dat vědci zjistili, že se pod povrchem Marsu na tomto místě nachází dobře definovaná, zhruba 20 km široká zóna, která reflektuje zmiňované paprsky lépe, než její okolí. Dalším průzkumem dat se podařilo zjistit, že materiál pod povrchem planety odpovídá svými vlastnostmi vodě v tekutém stavu. S největší pravděpodobností se tedy jedná o rozsáhle podzemní jezero, naplněné tekutou vodou.
Protože radiový signál ve vodním prostředí rychle degraduje, nedá se s jistotou říci, jak je nově objevené jezero hluboké. Vědci odhadují jeho hloubku na více než jeden metr, přitom ale neudávají žádnou maximální možnou nebo pravděpodobnou hodnotu.
Zatím se samozřejmě jedná jen o nepřímý důkaz, jakkoliv je zřetelný. O tom, v jakém stavu se jezero na Marsu skutečně nachází, se dá zatím pouze spekulovat. Může se jednat o vodou nasáklé pórovité materiály nebo dokonce souvislou vodní plochu. Jednoho dne tam jistě přistanou robotické mise, které provedou průzkumné vrty a budou se snažit proniknout až do hloubky, ve které se jezero nachází. Po odebrání vzorků budeme vědět, nakolik je tamní voda použitelná pro eventuální další použití.
Analogie k pozemským jezerům
Podobná situace panuje mimochodem i na Zemi. Pod antarktickým a grónským pevným povrchem se nacházejí soustavy podzemních jezer. Není důvod, proč by tomu muselo být na Marsu jinak, odhadovali vědci, kteří se rozhodli sledovat právě tuto oblast pomocí radiových signálů.
Zajímavá je také úvaha o tom, co vlastně udržuje vodu pod povrchem Marsu v tekutém stavu. Mohl by to být nějaký vnitřní zdroj energie Rudé planety nebo slanost, tedy obsah minerálů a chemikálií ve vodě.
Situace by mohla být například analogická tomu, co se každoročně děje v zimě na našich cestách. Posolený led roztává a dostává se do tekutého stavu i při teplotách, které jsou poměrně hluboko pod bodem mrazu. Soli (například chloridy sodný a vápenatý nebo perchloráty) by mohly na Marsu převzít roli nemrznoucí směsi.
Protože se zatím nepodařilo najít důkazy pro tepelné zdroje pod povrchem planety, zdá se druhá varianta pravděpodobnější. Jezero, které se má nacházet v hloubce 1,5 km, by mohlo mít teplotu kolem -70 °C a muselo by vykazovat silnou slanost.
Život v marsovském podzemním jezeře?
Jakkoliv vypadá objev vody na Marsu nadějně, nejspíše v něm žádný život neexistuje, varují vědci před přílišným optimismem. Věčná tma, věčná zima, absence kyslíku a přítomnost jedovatých perchlorátů a jiných solí by živým organismům, jak je známe na Zemi, moc nesvědčily.
Zajímavé zdroje:https://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Mars_Express_detects_liquid_water_hidden_under_planet_s_south_pole http://science.sciencemag.org/content/early/2018/07/24/science.aar726 http://science.sciencemag.org/content/early/2018/07/24/science.aau1829,https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1029/2009JE003405,http://adsabs.harvard.edu/abs/2008AGUFM.U11B0019F
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1331x