Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Fyzika v praxi - proč se vzduch “tetelí”?

Dá se pozorovat v zimě i v létě, ve dne i v noci. Co způsobuje tetelení vzduchu a jak k němu dochází? (délka blogu  min.)

K tomuto blogu mě inspiroval dotaz z diskuze: “Má tetelení vzduchu něco společného s Einsteinovou teorií relativity?” Odpověď je jednoduchá. Nemá. Co ale způsobuje tetelení, když nejde o relativistický efekt? Na vině je, jak jinak - fyzika.

Tetelení, turbulence a index lomu

Tetelení vzduchových vrstev je optický jev. Dobře se dá pozorovat například při jízdě po rozpálené asfaltové silnici.

Nad horkým povrchem (zde asfalt) se vzduch ohřívá obzvláště intenzivně. Horký vzduch pak stoupá do výšky, protože je lehčí než studený.

Nerovnosti a nerovnoměrnost podkladu přitom způsobují, že se vzduch neohřívá všude stejně. Výsledkem jsou malé a lokálně ohraničené vzduchové turbulence, které mají za následek “mihotání” obrazu, vnímané jako tetelení vzduchu.

Studený vzduch má totiž jiný index lomu (bezrozměrný fyzikální koeficient popisující šíření světla a všeobecně elektromagnetického záření v látkách) než teplý vzduch. Dá se to vypočítat podle poměrně jednoduchého vzorce, všeobecně se dá říci, že změna teploty o jeden stupeň, odpovídá změně indexu lomu o zhruba miliontinu jednotky.

Při přechodu světla z teplejšího do chladnějšího vzduchu se díky změně indexu lomu nepatrně mění i dráha světelného paprsku. Jemné a nerovnoměrné turbulence tedy způsobují nerovnoměrné chvění světelného signálu - tetelení.

Jev se dá pozorovat nejen nad rozpálenou silnicí. Stejně tak může docházet k nerovnoměrnému nahřívání také v zimě, nad zasněženou krajinou. I tady je na vině nerovnoměrnost povrchu nebo různé odchylky ve formě rychleji se nahřívajících volně ležících a nezasněžených kamenů, apod. Není tedy tolik důležité, jestli se vzduchové vrstvy od podloží ohřívají nebo ochlazují - důležitý je pro tento jev spíše vznik malých lokálních turbulencí.

Vliv teplotního chvění vzduchu na kvalitu obrazu

Tetelení vzduchu dobře znají fotografové - a astronomové. Jev se totiž dá pozorovat nejen v létě i v zimě - znatelně se projevuje také v noci při pozorování hvězd.

Za dne se projevuje silné mihotání vzduchu fragmenty zdánlivých obrazů, které se objevují v dálce nad zemským povrchem.

Fotoaparáty s automatickým zaostřováním takové fragmenty mohou mást a znesnadňují jim proces zaostření. Projevuje se to nejvíce při fotografováním teleobjektivem.

V noci je vidět tetelení vzduchových vrstev naprosto jednoznačně - téměř všechny objekty na obloze “blikají”. Stálým světlem svítí na naší obloze jen některé planety naší vlastní soustavy - jsou totiž daleko blíže než i ty nejbližší hvězdy - a jejich světlo k nám nepřichází jako bodový zdroj, ale v podobě malého kotoučku (jakkoliv mohou na první pohled pouhým okem vypadat také jako bodový zdroj). Jejich mihotání se zprůměrňuje, proto vypadá jejich obraz na nebi daleko stabilněji než je tomu u hvězd.

Fotograf nemůže proti chvění vzduchu podniknout téměř nic. Může se přesunout do jiného místa, takže vidí fotografovaný objekt pod jiným úhlem a s trochou štěstí pak už není mezi ním a objektem vzduchová vrstva plná turbulencí. Může také počkat, až se změní počasí a turbulence ustanou nebo se alespoň zeslabí.

Astronomové nemají ani tuto možnost. Atmosféra vadí při pozorování hvězd vždy - ať se přesunou kamkoliv. Mohou sice trochu ovlivnit svůj úděl tím, že se přesunou do vyšších poloh, kde už není atmosféra tak hustá - to je ale zhruba všechno. Při fotografování malých bodových objektů neúprosně vznikají díky chvění atmosféry více či méně neostré a “rozmazané” snímky.

Adaptivní optika

Vědci si samozřejmě vědí rady. Vyvinuli systémy, které jim pomáhají tento problém překonat. Některé moderní astronomické teleskopy se dokáží změnám v atmosféře okamžitě a dynamicky přizpůsobovat.

Teleskopy sbírají světlo na plochu svého primárního zrcadla. V systému s adaptivní optikou je zrcadlo poměrně tenké a zespodu je podepřeno soustavou mnoha elektronicky řízených podpěr, které mohou tvar zrcadla mírně měnit mechanickým tlakem. Nerovnoměrnosti v chodu paprsků se tedy vyrovnávají jemnou změnou zakřivení primárního zrcadla. Dnešní systémy jsou schopné provádět takové změny až tisíckrát za sekundu - nahoře zmiňované řízení počítačovou technikou je tedy nezbytné.

Systém adaptivní optiky musí mít o chvění atmosféry neustále přesné informace. Získává je analýzou obrazu z dalekohledu. Proto si vytváří v zorném poli umělý světelný bod, o kterém je známo, jak by měl na snímku vypadat, a jehož zobrazení je také ovlivněno atmosférou. Takový referenční bod se někdy nazývá umělou hvězdou. Vytváří ho laser, který míří na zvolené místo v zorném poli. Vhodně naladěný výkonný laser (oranžové barvy) excituje atomy sodíku přítomné v jedné z vysokých vrstev atmosféry. Při přechodu na nižší energetickou hladinu atomy vyzařují světlo (viz luminiscence) a vytvářejí tak referenční hvězdu, jejíž světlo kazí silná vrstva atmosféry stejně, jako světlo pozorovaných hvězd. Počítač pak může na turbulence v atmosféře velice rychle reagovat a korigovat je změnou tvaru zrcadla dalekohledu.

Rozdíl v ostrosti takto získaných snímků je fascinující. A to nejen u pozorovaných hvězd - ale také zmiňovaných planet. Na dolním snímku je rozdíl na příkladu planety Neptunu.

Tetelení pozorovaného obrazu za horkého dne tedy opravdu nemá nic společného s gravitačními čočkami, tak jak je předpověděl velikán fyziky dvacátého století, Albert Einstein. Je to lokální jev, který se projevuje při nerovnoměrném zahřívání nebo ochlazování vzduchu.

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 6.9.2018 8:00 | karma článku: 26,73 | přečteno: 2876x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?

Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)

18.4.2024 v 8:00 | Karma: 20,78 | Přečteno: 445x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 11,60 | Přečteno: 231x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 16,33 | Přečteno: 372x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,48 | Přečteno: 307x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,45 | Přečteno: 260x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,11 | Přečteno: 281x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,15 | Přečteno: 303x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,63 | Přečteno: 307x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,41 | Přečteno: 409x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,87 | Přečteno: 515x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,69 | Přečteno: 568x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,28 | Přečteno: 347x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,74 | Přečteno: 405x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,69 | Přečteno: 352x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,22 | Přečteno: 438x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,12 | Přečteno: 519x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,76 | Přečteno: 303x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,59 | Přečteno: 432x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,81 | Přečteno: 362x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,04 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 968
  • Celková karma 19,24
  • Průměrná čtenost 1331x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.