V jednom z minulých blogů jsem zmiňovala, že se dá vajíčko “vařit” pomocí střídavé rotace. Jeho vnitřní struktura a tření materiálu se totiž postarají o přeměnu pohybové energie na tepelnou. Jedno je jisté - není to příliš šikovný způsob. Trvá velice dlouho.
Vajíčko se dá ovšem uvařit nejen fyzikálně, ale také chemicky. I když - posuďte sami, jestli by vám takové vejce opravdu chutnalo.
Experiment jen pro dospělé
Pro “vaření bez vaření” budete potřebovat syrové vajíčko ... a vysokoprocentní alkohol (nejlépe 80 % rum nebo potravinářský líh). Rozbijte vajíčko do hlubokého talíře. Potom k němu nalijte několik lžic vysokoprocentního alkoholu. Směs pak pomalu míchejte. Nebude to trvat dlouho - a na talíři budete mít míchané vejce, které se opticky nebude lišit od varianty, kterou byste připravili na rozpálené pánvi. Vaše míchané vejce má ovšem jednu chybu (nebo přednost - záleží na osobních preferencích) ... je silně alkoholizované.
Trik spočívá...
... ve srážení bílkoviny pomocí alkoholu.
Během klasického vaření vajíček se sráží jak bílek tak žloutek - ovšem při různých teplotách. Žloutku stačí 65 °C, bílek potřebuje 82,5 °C. Procesu, který přitom probíhá, se říká denaturace (bílkoviny). U bílku to například znamená, že se důkladně mění jeho prostorová struktura. Původně pečlivě poskládané molekuly ztrácejí vázanou vodu a tvoří chuchvalce a sraženiny, které později tvoří pevnou látku. Tento proces je nevratný - sražená bílkovina se už nedá znovu uvést do původního stavu.
Ztráta vody je trik, který se uplatňuje i během “vaření” bílku pomocí vysokoprocentního alkoholu. Ten totiž vystupuje v roli zloděje vody z materiálu syrového vajíčka. Čím déle se směs alkoholu a syrového vejce míchá, tím intenzivnější kontakt mají obě složky. Poté, co měl alkohol přístup k celému objemu původně syrového vejce, je vajíčko “uvařené”. Bílkovina se srazila a jen její teď už intenzivní alkoholový zápach signalizuje, že nejde o klasickou verzi míchaného vejce - usmaženého na pánvi.
Další triky - sůl a radioaktivní záření
Podobně funguje také srážení bílkoviny pomocí soli. To je také důvod, proč se má voda při vaření vajec osolit. Pokud vejce během přípravy pukne, způsobí sůl rychlejší koagulaci bílkoviny. Puklina se tak vlastně sama utěsní - sraženým bílkem.
Na to, aby se celé vejce “uvařilo” pomocí soli, je jí samozřejmě potřeba větší množství - není tedy zcela jisté, zda je výsledek jedlejší než při použití vysokoprocentního alkoholu.
Dalším exotickým způsobem je “vaření” pomocí vysoce energetického záření (nebo dokonce ionizujícího záření, kterému se lidově říká radioaktivita). Zní to sice relativně drsně, ale pokud přitom nedochází k implantaci protonů nebo neutronů, není výsledný pokrm sám radioaktivní ani při použití opravdu vysoké dávky záření. Přesto by jistě už samotné povědomí o způsobu jeho přípravy způsobilo, že by takové vejce strávníkovi chutnalo ještě daleko méně, než rumové nebo solné vejce.
Naštěstí můžeme (zatím) vařit vajíčka po staru. Zeleným politickým zájmovým sdružením se zatím nepodařilo zakázat evropské elektrárny a v zájmu pokroku poslat společnost do doby kamenné. I když k tomu mají leckde dobře nakročeno.