Proč je sníh bílý? Voda je přece průhledná.
Voda a sklo
Proč jsou vlastně některé materiály průhledné? Voda i sklo mají jedno společné, mají hladký povrch a homogenní strukturu. Vodní hladina sice může být větrem poškozena, takže se na ní vytvářejí vlny, když ale vítr ustane, bude hladina “jako sklo”.
To ale není jediný předpoklad pro to, aby byl materiál průhledný. Důležité je také to, jak reaguje světelný paprsek s molekulami, ze kterých se daný materiál skládá.
Průhledné a neprůhledné materiály
Pokud se dostane světelný paprsek do nitra materiálu, mohou se v podstatě stát dvě věci: paprsek projde kolem molekul materiálu bez povšimnutí, nebo je jimi absorbován.
Aby byla situace trochu pestřejší, skládá se světlo z fotonů s různými vlnovými délkami - vnímáme je jako barvy od červené přes žlutou a zelenou až po modrou a nafialovělou. Různé vlnové délky mohou reagovat s materiálem různým způsobem. Může se stát, že jsou některé z nich ignorovány a jiné oblíbené.
Materiál, kterým má světlo procházet, se dá zjednodušeně definovat jako celé sídliště, plné elektronových hotelů (elektronový hotel - viz předchozí blog o vodoměrce). V nejvyšších patrech těchto hotelů číhají znuděné elektrony. Jsou vděčné za jakékoliv rozptýlení.
Jistě si dovedete představit to vzrušení, když kolem jejich hotelu projede zmrzlinář (světelný paprsek), nabízející různé druhy zmrzlin (elektromagnetických vln) - zelenou pistáciovou, žlutou s mangem, červenou jahodovou nebo modrofialovou borůvkovou. Elektrony v hotelech mají své chutě a dávají zpravidla přednost jedné z nich. Může se pak stát, že vykoupí celou várku zmrzliny jednoho druhu. Zmrzlinář odjede už jen s částí svého sortimentu. Takové materiály jsou různě zbarvené - vždy takovou doplňkovou barvou, která se skládá z vlnových délek, které předtím elektronům nechutnaly.
Existují ale i jiné materiály, které mají velice nevybíravé - nebo hladové - elektrony. Těší se na jakoukoliv zmrzlinu. Pak se dokonce může stát, že vykoupí úplně všechny zásoby. Kde není už žádná zmrzlina, není ani žádné světlo, které by mohlo materiál opustit. Materiál je tedy - neprůhledný.
Případ vody a sněhu
Sníh sám o sobě - je skutečně průhledný. Vždyť se skládá ze stejného materiálu jako voda. Jeho průhlednost ale nevnímáme u čerstvě napadlého sněhu právě z toho důvodu, že nesplňuje první požadavek - hladký a rovnoměrný povrch.
Sněhová hmota se skládá z malých vloček - o hladkém povrchu tedy nemůže být řeči.
Většina světla, dopadajícího na sníh, se rozptýlí na nesčetných sněhových vločkách na jeho povrchu, takže se do nitra materiálu ani nedostane. Paprsky, které předtím dopadaly na sníh zhruba ve stejném směru, míří po odrazu na hrubém materiálu různými směry.
Princip rozptylového odrazu by se dal přirovnat ke stolnímu tenisu, který se hraje na desce, na kterou někdo nasypal smetí. Odraz tenisového míčku se stane nevypočitatelným a hra je frustrující.
Proč má sníh bílou barvu?
Tím docházíme k poslední otázce. Proč mají sněžným povrchem frustrované sluneční paprsky zrovna bílou barvu? To je dáno tím, že i původní světlo, které k nám přichází od Slunce, má ve svém optickém součtu barvu, kterou naše oko vnímá jako bílou.
Bílé barvě sněhu navíc napomáhají jeho fyzikální vlastnosti.
Vzhledem k tomu, že je voda bezbarvá (a jen ve velkém množství rozeznáme její namodralou barvu), není důvod, proč by měl mít sníh jinou barvu než barvu světla, které na něj dopadá. Jinými slovy - elektrony v elektronových hotelech ve sněhu nemají rády absolutně žádnou zmrzlinu. Není divu - v takové zimě! Zmrzlinář (sluneční paprsek) tedy odjede s nepořízenou - a s celou širokou paletou barevných laskominek (vlnových délek).
Při dopadu na povrch sněhu nemají elektrony v jeho materiálu chuť na žádnou z dopadajících vlnových délek. Všechny tedy mohou být v klidu rozptýleny povrchem sněhu zpátky do vzduchu kde je vnímáme jako odražené světlo se stejnou barvou, jako mělo světlo dopadající… bílou.
Dodatečně - všem čtenářům krásný první advent!
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x