Vesmírná premiéra - snímek právě vznikající planety
Hvězda, u které vědci našli rodící se planetu, má nepříliš romantické jméno PDS 70. Na obloze se nachází na jižní obloze v souhvězdí Kentaura. Od našeho Slunce je vzdálená kolem 370 světelných roků.
Jak se rodí exoplanety
Na dnes už legendárním snímku z července vidíte právě vznikající planetu jako bílou tečku, která se nachází vpravo od (zakrytého) kotoučku své mateřské hvězdy. Ve skutečnosti je tahle malá tečka od hvězdy vzdálená tři miliardy kilometrů, což odpovídá zhruba dvacetinásobné vzdálenosti Země a Slunce. Pro srovnání - v naší vlastní soustavě se v podobné vzdálenosti nachází planeta Uran.
Nová planeta se nachází v disku z plynu a prachu, který je podobný tomu, z jakého kdysi vznikla také naše vlastní soustava. Centrum tohoto disku tvoří mladá hvězda. Na fotografii dotyčná hvězda ovšem vidět není - je zakrytá clonou. To je nezbytně nutné, jinak by svým světlem přesvítila daleko slabší signál svého okolí. To totiž samozřejmě samo nezáří. Světlo hvězdy jen odráží. Na snímku je také zřetelně vidět, že planeta “vyorala” v disku zřetelnou “brázdu”, ve které vychytala dostupný materiál.
Sněžná hranice
Není to náhoda, že obří planety vznikají v poměrně vzdálených částech planetárních soustav.
V protoplanetárním disku, obíhajícím čerstvě vzniklou hvězdu, totiž nejsou podmínky pro vznik planet všude stejné. V blízkosti hvězdy je relativně teplo. Čím je vzdálenost od centra soustavy vyšší, tím nižší teplota v dané oblasti panuje.
Ta část soustavy, která je teplejší, obsahuje převážně jen prach. Plynová složka protoplanetárního oblaku se odsud tlakem záření hvězdy přemisťuje do větší vzdálenosti od hvězdy. Chladná část budoucí planetární soustavy je tak naopak obohacena plynem. Obě části dělí, tzv. „sněhová čára“. Za touto pomyslnou hranicí je dostatečně chladno na to, aby tu molekuly plynu kondenzovaly a tvořily větší konglomeráty.
Má to vliv hlavně na nově vznikající planety. Ty, které vzniknou blízko sněžné hranice, mají k dispozici daleko více materiálu než ty, které vznikají blíže nebo dále od centrální hvězdy. Za sněžnou hranicí proto vznikají typicky největší plynné planety systému. Před touto hranicí postačí množství materiálu jen k tvorbě relativně malých, kamenných planet.
V našem Slunečním systému to byly Merkur, Venuše, Země a Mars. Za sněžnou čarou se zformovaly obři Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Sněžná hranice vysvětluje také rozdíly mezi menšími zástupci pevných těles – asteroidy a kometami. Oba druhy těles vznikaly ve stejnou dobu stejným způsobem. Zatímco se asteroidy formovaly na teplejší straně sněžné hranice, takže obsahují relativně málo zamrzlého plynu, pocházejí komety z chladnější části systému. Nacházíme v nich velké množství kondenzovaných plynů.
Plynný obr PSD 70b
Nově vznikající planeta dostala jméno PSD 70b (planetární jméno se tradičně skládá z názvu centrální hvězdy a malého písmene, které označuje planety v tom pořadí, v jakém byly objeveny, jako první bývá přiděleno písmeno “b”, které následují ostatní písmena abecedy).
Je stará jen asi pět milionů roků, je tedy na vesmírné poměry planetárním dorostencem. Její vývoj ještě není ukončený, planeta bude i nadále nabírat hmotu ze svého okolí a zvyšovat tím svou velikost i hmotnost.
Vědci z institutu Maxe Plancka (MPIA) v Heidelbergu prověřili světlo, které odráží. Nebyli příliš překvapení, když zjistili, že se v případě této mladé planety jedná o plynného obra. Jeho hmotnost je odhadována na 2 - 17 hmotností planety Jupitera, největší planety naší vlastní soustavy. Průměr by mohla mít podle dnešních poznatků 1,4 - 3,7x větší.
Poměry, jaké na takové planetě panují, nejsou logicky moc příznivé pro existenci života. I když se zdá, že má hustou atmosféru, vypadá to, že ve vrchní atmosférické vrstvě panuje teplota kolem 1000 °C. To je daleko vyšší teplota, než jakou můžeme nalézt na kterékoliv planetě v naší vlastní soustavě.
SPHERE - fotografie cizích planet
Zrod této nové planety se podařilo zachytit hlavně díky přístroji s romantickým názvemSPHERE, připojenému k výkonnému teleskopu VLT. Ten využívá adaptivní optiku a koronograf. I přesto že světlo mateřské hvězdy bylo odstíněno clonou, musí vědci použít další rafinované triky, aby se jim podařilo z dostupných dat zrekonstruovat snímek vzdálené planety. Sledují signál na různých vlnových délkách a zpracovávají ho speciálním matematickým algoritmem.
Přístroj SPHERE sleduje hvězdu po dobu několika hodin. Planeta přitom kolem své mateřské hvězdy, která se nachází ve středu snímku, opisuje krátký výsek kružnice. Mění tak svou pozici. Počítač pak odfiltruje ty části snímku, které se nepohybují, takže zůstane jen obrázek pohybující se planety.
Astronomům se tak splnil dávný sen - nejen že jsou schopni nalézt planety, které krouží kolem cizích hvězd.
Teď mohou dokonce sledovat i jejich vývoj.
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
Dana Tenzler
Indie a Japonsko plánují další misi na Měsíc - tentokrát společně
Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (JAXA) plánují další lunární misi. (délka blogu 3 min.)
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 967
- Celková karma 18,99
- Průměrná čtenost 1332x