Jaké jídlo byste si s sebou vzali na Mars?

24. 01. 2019 8:00:56
Otázka je čistě teoretická, protože s dnešní technologií se lidstvo na Mars vydat nemůže. To se ovšem jednoho dne změní. Nové druhy pohonu nám v budoucnosti umožní výlety i do vzdálených částí Sluneční soustavy.(délka blogu 8 min)

Jednoho dne bude jistě problém rychlého přesunu zdárně vyřešen - nové (nechemické) druhy pohonu dovolí zkrátit například cestu na Mars na zlomek její dnešní doby. Před lidstvem tak vyvstane další problém. Jak se budeme na svých vesmírných výletech stravovat?

Na první pohled je to triviální otázka. Ve skutečnosti je ale velice delikátní.

Vzhůru - na cizí planetu

Problémy při cestách Sluneční soustavou jsou hodně podceňovaným tématem. My všichni máme tendenci být příliš optimističtí.

Je to nejspíše následek hollywoodských filmů, kde jsou všechny přízemní problémy vyřešeny pomocí fikce. Skutečné dobývání blízkého vesmíru bude ovšem spojeno s problémy, na které příznivci sci-fi zatím vůbec nepomysleli. Jednou z nich je taková jednoduchá věc - jako jídlo. Podívejme se na problém podrobněji.

Dejme tomu, že lidstvo během příštích 200 let vyvine pohon, který by byl schopen dopravit do vesmíru několika člennou posádku. Dejme tomu, že první lokalitou, kam se vydá - bude planeta Mars.

Dnes je pro nás nedostižná. Cesta, kterou by mohl člověk podniknout pomocí chemického pohonu, trvá kolem 6 - 9 měsíců. Za tu dobu by cestovatele doslova ugrilovala neodstínitelná složka kosmického záření. Iontový motor může tuto dobu zkrátit na týden, odhadují odborníci. To už je časové období, které by se dalo přežít i navzdory vlivu kosmického záření. Je tedy na čase zabývat se dalším problémem:

Co budou na Marsu budoucí osadníci jíst?

Mars obíhá kolem Slunce na vzdálenější dráze než Země. Vzdálenější planeta má (díky platným fyzikálním zákonům) delší dobu oběhu, než planeta bližší. Vzdálenost mezi oběma planetami se logicky neustále mění. Nejmenší vzdálenost mají vzájemně vždy jednou za zhruba dva roky.

Z toho také vyplývá délka podobných misí. I když se nám jednoho dne podaří zrychlit cestu na Mars, levnější určitě nebude - a proto bude (alespoň zpočátku) jistě nutné vyčkat, než se obě planety dostanou do výhodné vzájemné pozice. Teprve poté bude moci posádka odstartovat na zpáteční cestu. Na Marsu prožije buď jen několik dní - nebo téměř dva roky. Dlouhodobý pobyt s sebou přináší nutnost zajistit obrovské množství zásob. Jejich převoz na místo určení by byl už v případě Marsu neefektivní - a v případě cesty k jiným planetám téměř nemožný. Osadníci si budou muset jídlo pěstovat a získávat ho z obnovitelných zdrojů.

Jídlo ve vesmíru

Ignorujme teď, že se zatím nikdy a nikde nepodařilo uvést do chodu opravdu soběstačnou izolovanou ekosféru. Buďme klidně optimističtí a doufejme, že budoucnost něco podobného dovolí.

Osadníci budou muset s sebou na cizí planetu nebo na výpravu do vzdálených částí Sluneční soustavy brát rostliny a zvířata, případně jiné organismy, které zajistí jejich výživu.

Zvířata

Jedno je jisté - savci, tedy oblíbená kořist pravěkých lovců, které holdujeme dodnes, to rozhodně nebudou. Důvodů je hned několik. Všechny jsou praktického charakteru.

Představme si například krávu. Těžkotonážní přežvýkavec je zvyklý se většinu svého života pohybovat na relativně tenkých a silných nohách. Co opravdu neumí - přizpůsobit se stavu beztíže během letu do vzdálené destinace. Není pravděpodobné, že by přežil cestu ve zdraví.

Také péče o taková zvířata by nebyla zrovna vhodná pro slabé povahy. Čištění chléva, ve kterém se exkrementy ve stavu beztíže mohou nacházet doslova kdekoliv - jistě není nic, oč by se dalo stát. Celkově jsou užitkoví savci příliš nároční na krmení a péči. Jejich využití by bylo neekonomické nebo rovnou fyzicky nemožné.

Daleko lepší vyhlídky ohledně převozu na cizí planetu mají - ryby. Ty jsou v rámci svého přirozeného životního prostředí nejspíše v nejlepší kondici a mají nejlepší předpoklady, přežít stav beztíže ve zdraví. I tady by ale mohlo dojít ke komplikacím. I ryby totiž (jakkoliv je to k nevíře) mohou trpět vesmírnou nevolností (mořskou nemocí).

Ještě lepší předpoklady k tomu, aby se stali potravou osadníků - mají bezobratlí. I tato potrava má ale příslovečný háček. Vyhlídka na to, že budou celý svůj další život (nebo třebas i jen několik let) jíst červy nebo broučky - nejspíš není moc příjemná. Negativní psychologický vliv takové potravy se jistě nedá ignorovat.

Existují ovšem také organismy, které nevyvolávají nevolnost už při pouhé představě jejich konzumace. Jsou to houby a bakterie.

Rostliny

Nejen zvířata mají problémy s adaptací na stav beztíže, rostlinám dělá beztíže také problémy. Nejspíše nejlepší vyhlídky na přežití bez následků mají jednoduché rostliny, řasy. Jejich výhodou je navíc, že jako “odpad” produkují kyslík. Navíc se dobře a rychle množí. Jako základ by se dalo ze Země poslat relativně malé množství řas, které by se pak na místě určení rozmnožily podle potřeb osadníků. Na to, aby se jim dobře dařilo, nepotřebují ani výběh, ani zelené krmivo - vystačí si se slunečním světlem a základní nabídkou živin.

Bakterie a sinice

Ideálním průvodcem pro objevitele bude spirulina, vláknitá sinice, která je schopná fotosyntézy. Vlákna jsou stočena v levotočivou šroubovici. Na Zemi se vyskytuje v tropických a subtropických jezerech s vysokým pH a vysokými koncentracemi uhličitanů a hydrogenuhličitanů. To jsou podmínky, které jí mohou lehce zajistit i osadníci.

Jiné bakterie by mohly být nejen potravou - ale zajistit lidem například stavební materiál. Nenápadní pomocníci nejprve vytvoří z organického odpadu základní materiál určitého vybraného typu, který pak bude pomocí 3D tiskáren proměněn na právě potřebné stavebniny nebo potravu.

Geneticky pozměněné organismy se mohou dokonce “naučit” trávit takové zdroje, které se budou nacházet na místě určení budoucí výpravy. Je velice pravděpodobné, že je lidé vezmou do vesmíru hned na samém počátku jeho dobývání.

Houby

Dalším sympatickým zdrojem potravy by se mohly stát houby. Ty byly dříve řazeny k rostlinám, dnes ale tvoří samostatnou říši. Houby se spokojí s velice chudou stravou a v budoucnu by se jistě daly dobře přizpůsobit konzumaci typických organických odpadů lidských osad. Na rozdíl od zvířat jsou houby velice efektivní - rostou hodně rychle, takže jsou schopné za krátkou dobu vytvořit značné množství lidské potravy.

Umělé maso

Osadníky by mohlo potěšit umělé maso. Už dnes známe způsob, jak ho (s trochou námahy) vytvořit. Zatímco je dnes na Zemi jen jednou z velice drahých alternativ, mohlo by umělé maso ve vesmíru nahradit hospodářská zvířata, která (viz nahoře) se na vesmírné cestování moc nehodí.

Jídelníček budoucích osadníků tedy bude pestrý, i když se to na první pohled nezdálo. Jejich jídlo ovšem bude určitě vypadat jinak, než to naše.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 24.1.2019 8:00 | karma článku: 24.35 | přečteno: 669x

Další články blogera

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 132 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 294 | Diskuse

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 132 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 962 Celková karma 19.71 Průměrná čtenost 1288

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...