Mýty kolem jaderné energetiky - jaderné zamoření
Antijaderní aktivisté vyžadují nejen odstávku elektráren, které už pracují a dodávají energii do sítě, jejich cílem je také znejistit pokud možno co největší množství lidí, aby následně protestovali proti stavbě nových elektráren. Používají k tomu jednu velice oblíbenou manipulaci.
“U každé atomové elektrárny dochází k zamoření okolí radioaktivitou - a to i tehdy, když pracuje v normálním režimu. Jedná se o prvky jako tritium (nestabilní molekula složená ze tří nukleonů - protonu a dvou neutronů), radioaktivní uhlík, stroncium, jód, cesium, plutonium, krypton nebo xenon,” tvrdí aktivisté. Tyto prvky se prý pak ukládají v zemině, pronikají do tkání zvířat a lidí, kde způsobují rakovinu. A představte si - vláda o tom ví … a všechno tiše toleruje, říkají aktivisté.
Nejspíš nejznámější jsou pak zvěsti o leukemii malých dětí, které bydlí v blízkosti jaderné elektrárny. Průzkumy četnosti leukemie mezi dětmi samozřejmě nic takového nepotvrdily - průzkumy ale nějakou dobu trvají - a mezitím je semínko nedůvěry (ne-li rovnou paniky) zaseto. Úkol splněn.
Jak je tomu ale doopravdy?
Ne že by vyloženě lhali. Jen vám neříkají celou pravdu. V této zájmové skupině je to velice oblíbený postup - a říká se mu manipulace.
Vláda (a příslušné úřady) skutečně ví o tom, že se z jaderné elektrárny uvolňují radioaktivní izotopy. Koneckonců všude kolem nás je určité množství přirozené radioaktivity - a určitou hodnotu přirozené radioaktivity musí vykazovat i materiály, ze kterých se staví jaderná elektrárna. Pokud jde o “exotické” izotopy, vzniklé na místě “činu” díky provozu jaderného reaktoru - nejen že se uvolňují do blízkého okolí… jejich množství se také velice pečlivě monitoruje. A tak můžeme s naprostou určitostí říci, kolik jich přesně je.
To je mimochodem skutečnost, kterou o sobě nemohou tvrdit žádné jiné zdroje energie. Paradoxně pak dochází k tomu, že aktivisté straší veřejnost kvůli jaderným elektrárnám - mlčí ale k zamoření, které do okolí vysílá elektrárna na pevná paliva (například uhelná, i uhlí totiž obsahuje určité množství přírodních radioaktivních látek). Přitom je “zamoření” radioaktivními izotopy u uhelné elektrárny daleko intenzivnější než je tomu u elektrárny jaderné.
Kolik radioaktivity vypouští jaderná elektrárna v běžném provozu?
Běžné jednotky, které označují množství radioaktivních rozpadů za vteřinu, jsou na pochopení v běžném životě příliš exotické.
Každou vteřinu například dochází v našich tělech ke zhruba 5000 rozpadů - a to zcela bez následků. Pro laika to ovšem může být obrovské číslo. Proto je tak jednoduché vyděsit obyvatele okolí budoucí jaderné elektrárny výrokem o miliardách jaderných rozpadů, které na ně číhají, když se projekt elektrárny uskuteční.
Pro lepší názornost chci tedy porovnávat radioaktivní “zamoření” s přirozenou hladinou radioaktivity, pocházející z materiálu, ze kterého se skládá naše planeta. Živá hmota se od samého počátku své existence na tuto přirozenou radioaktivitu adaptovala a umí se jí ubránit. Dokonce i navýšení této úrovně přirozené radioaktivity na dvojnásobek (region od regionu se hodnota přirozené radioaktivity liší) nemá na obyvatele daného území žádné negativní následky. Nemoc z ozáření (tedy nemoc, která vzniká tehdy, když je náš tělesný “samoopravný” systém přetížený a začne selhávat) vzniká až tehdy, když je úroveň radioaktivity zvýšena mnoho set krát.
Jaderná elektrárna skutečně vypouští do svého okolí určité přísně hlídané množství radioaktivních izotopů. Přispívá tak zvýšení radioaktivity okolí...
… o jedno nebo několik promile.
Promile je tisícina hodnoty, tedy 0,001. Zjednodušeně řečeno - aby jaderné elektrárny zamořily své okolí takovým množstvím radioaktivity, které by skutečně mohlo začít vyvolávat nemoc z ozáření (patří k ní také problémy s krví - leukemie) muselo by jich být na jednom místě milión nebo hned několik miliónů.
Strašák plutonium
Na tomto místě chci veškeré aktivisty, kteří roznášejí apokalyptické zvěsti o životu nebezpečném běžném provozu jaderné elektrárny, označit za … neznalé. Nebo (v případě, že nechci být diplomatická) za nestydaté manipulátory. Stejně je tomu u jejich představ o plutoniu, kterým podle nich jaderná elektrárna zamořuje své okolí.
Plutonium je prvek, který vzniká v palivových tyčích při provozu elektrárny. Tyto tyče jsou nejen velice dobře hlídané (žádná elektrárna se neobejde bez velice aktivní ochranky) ale také neprodyšně uzavřené v nádobě reaktoru, která je zase neprodyšně uzavřená v jímce kolem reaktoru. Plutonium se při teplotách, které panují uvnitř jaderného reaktoru nevypařuje. A stejně jako plutonium, je naprostá většina nově vznikajících radioaktivních izotopů demobilizovaná v tyči jaderného paliva a nemá šanci ji opustit.
Což samozřejmě neplatí pro plyny, které mohou během procesu vznikat. Jedná se například o radioaktivní xenon. Ani ten se samozřejmě nevypouští lehkovážně do okolního prostředí. Na izotopy, které by přesto mohly uniknout do okolí má provozovatel připravené filtry.
V praxi to pak vypadá takto: člověk, který žije nedaleko jaderné elektrárny může teoreticky v průběhu roku dostat (když se počítá s velice nepříznivými podmínkami) dávku až 300 mikrosievertu. Připomeňme si, že hodnota přirozené aktivity se pohybuje v jednotkách milisievertů - tedy několik tisíc mikrosievertů.
Rozhodně to ale neznamená, že lidé, kteří bydlí nedaleko jaderné elektrárny skutečně takovou dávku obdrželi. U žádné z německých elektráren nebyla například v posledních letech tato maximální dávka 300 mikrosievertů dosažena. Skutečné hodnoty jsou o několik řádů nižší. Pohybují se tedy skutečně maximálně v rozmezí několika promile běžné a bezpečné - přírodní - hodnoty.
Pro názornost
Kdosi spočítal, že pokud si vlezete na tři dny přímo do kondenzační věže jaderné elektrárny, budete poškozeni škodlivinami méně, než při jedné grilovací párty na vaší zahradě.
V jakém poměru se nachází přirozená radioaktivita, aktivita pocházející z jaderných elektráren, aktivita způsobená lékařskými přístroji apod. můžete vidět na následujícím obrázku.
Z důvodu copyrightu ho nemohu umístit přímo do blogu, proto jen link.
Shrnutí
Ano, jaderné elektrárny skutečně zamořují své okolí radioaktivitou. Její množství je ale mizivé, dosahuje jen nepatrných zlomků hodnoty přirozené radioaktivity a jiných - ochotně využívaných - zdrojů ionizujícího záření (rentgen, uhelná elektrárna, apod.).
Boj aktivistů proti radioaktivitě, kterou své okolí zamořuje jaderná elektrárna - je čiré pokrytectví. Když bude totiž stát na jejím místě elektrárna uhelná, bude radiační situace pro okolí daleko horší.
Zdroje:http://www.unscear.org/docs/publications/2000/UNSCEAR_2000_Report_Vol.I.pdf, https://www.umwelt.niedersachsen.de/startseite/themen/atomaufsicht_amp_strahlenschutz/radioaktivitat_strahlung/uberwachung_kerntechnischer_anlagen/emissionsuberwachung_abluft/emissionsueberwachung-abluft-89432.html
Dana Tenzler
Bludná planeta - první kandidát na osamělou planetu podobnou Zemi
Astronomové se věnují nejen exoplanetám v cizích planetárních systémech, ale také planetám, které jsou při své pouti vesmírem osamělé. Jak se dá nalézt temná bludná planeta? (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Policie zadržela mladíka, který v tachovské škole vyhrožoval blízkým spolužačky
Policisté v úterý zadrželi ve škole v Tachově mladíka, který nožem vyhrožoval zabitím. Při...
Desítky miliard dolarů pro Ukrajinu a zákaz TikToku. Biden to podepsal
Aktualizujeme Ve středu podepsal americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu zákon...
Izrael pokročil v přípravě akce v Rafáhu, civilisty ochrání, uvedl mluvčí vlády
Izrael pokročil v přípravách pozemní operace namířené proti palestinskému hnutí Hamás v Rafáhu na...
V nahrávkách si stěžoval na bankovky. Bystroně z AfD potápí důkazy
Nové důkazy v kauze německého politika strany Alternativa pro Německo Petra Bystroně potvrzují...
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.
- Počet článků 969
- Celková karma 19,01
- Průměrná čtenost 1329x