Mýty kolem jaderné energetiky - nevyřešené uskladnění odpadů

19. 08. 2019 8:00:40
Odpůrci jaderné energetiky rádi poukazují na údajně nevyřešený problém skladování vysoce radioaktivních odpadů, které vznikají při výrobě energie v jaderných reaktorech. Opravdu nám dlouhodobě hrozí zamoření? (délka blogu 10 min)

Kam s ním?

“Dnes, téměř sto let od objevu jaderného štěpení, máme sice schopnosti štěpení uranu využívat jako zdroj tepla a energie, zato nevíme, kam uskladnit vysoce nebezpečné odpady”, tvrdí odpůrci jaderné energetiky. Okamžitě pak poukazují na to, že je v tomto případě krajně nezodpovědné využívat energii, která (jak naznačují) bude naše potomky stát možná i život, protože nekvalitní uskladnění povede k výronu obrovského množství radioaktivních izotopů a k zamoření celého životního prostředí Evropy.

Jak je tomu ale ve skutečnosti? Opravdu jsou místa, kam se chystáme ukládat radioaktivní odpady tak málo zabezpečená, že je nezodpovědné takových skladů využívat? Může opravdu dojít k masivnímu zamoření? Jsou dnešní odpady skutečně něco, co musíme skladovat další miliony let?

Jak dlouho musíme dávat pozor na sklady silně radioaktivních odpadů (high-level odpad, upravený odpad z jaderných elektráren)

Už od roku 1955 se uvažuje o skladování jaderného odpadu v podzemních uložištích. Je jen logické, že se k tomu musí vybrat místo, kam neprosakuje voda. Existuje totiž obava, že by voda mohla narušit skladovací nádoby (díky korozi apod.) a zároveň se stát přenašečem - tedy vymýt z uskladněného materiálu radioaktivní izotopy například do podzemní vody.

Co se týká skladování odpadů, “jdeme na jistotu”. Přitom se vychází z metody

“každý řetěz je jen tak silný jako jeho nejslabší článek”.

Vědci porovnali aktivitu nejnebezpečnějších izotopů, které se mohou v uskladněném odpadu nacházet - a dobu jejich rozpadu. Z toho odhadli přibližnou dobu, po kterou “pro jistotu” musíme takový odpad bezpečně oddělit od životního prostředí. Uvedli pak číslo - milion roků.

To ovšem samozřejmě neznamená, že celý objem jaderného odpadu bude po tuto dobu nebezpečný. Naprostá většina koktejlu silně radioaktivních izotopů se vyzáří v řádu tisíců nebo desetitisíců let.

Odpad se musí hlavně izolovat od životního prostředí

Nejlepší izolační vlastnosti mají solné doly, jílové vrstvy nebo žula. Vodu buď vůbec nepropouštějí nebo se v místě jejich výskytu voda do inkriminované podzemní vrstvy nedostane. Do žulového masivu se může dostat maximálně puklinami. Sůl je sice rozpustná ve vodě, pokud ji pak už v určitém místě nacházíme, zjevně k ní dlouhodobě nemá voda přístup. Když by bylo možné v dané lokalitě vymývat chemikálie do okolí, sůl by v ní dávno nebyla.

Co se stane, když nebudeme izolovat?

Nabízí se samozřejmě otázka “co se stane když...”? Co se stane, když se díky nějaké katastrofě naruší celé podzemní uspořádání v místě, kde se nachází dlouhodobé úložiště?

Ponechme stranou fakt, že podobné katastrofy zanechají na povrchu Země takové následky, že už nebude nikdo, koho by zajímaly nějaké radioaktivní izotopy pomalu vymývané vodou stovky metrů pod zemí.

Odpověď na otázku, co se stane s vyhořelým materiálem, který je uschován bez jakýchkoliv bariér v podzemí, se dá najít tam, kde by nejspíš aktivisté nikdy nehledali. V samotné divoké přírodě.

Přírodní jaderný reaktor

Přírodní jaderný reaktor rozhodně není protimluv. V dávné geologické minulosti se na Zemi muselo nacházet větší množství přírodních reaktorů. Do dnešní doby se uchovalo hned několik exemplářů. Jeden z nich jsem popsala v jednom z dřívějších blogů.

Pokud tedy budeme vycházet ze skutečných dat, z reálně existujícího “reaktoru”, ve kterém probíhalo jaderné štěpení, pak zjišťujeme, že jsou interpretace anti-jaderných aktivistů značně nadsazené.

V okolí tohoto přírodního jaderného reaktoru se navzdory prosakující vodě, která má přístup k produktům jaderné reakce, nenašlo žádné dramatické zamoření životního prostředí.

Katastrofa se jednoduše nekonala.

Od svého zdroje se trochu vzdálily jen izotopy s krátkou dobou rozpadu (alkalické kovy, kovy alkalických zemin, vzácné plyny nebo radioaktivní jód). Právě ty izotopy, které září delší dobu a jsou tedy po delší dobu nebezpečné, urazily za celou dobu své existence (od vzniku v reaktoru... tedy maximálně dvě miliardy roků) jen asi dva metry!

A to i navzdory opravdu “nebezpečným” podmínkám jako je prosakující voda a žádná další izolace od okolního prostředí (žádné kovové obaly a žádné sklo, ve kterém jsou izotopy rozptýleny a demobilizovány tak jako v moderních úložištích).

Pokud tedy budeme vycházet z experimentů, které pro nás provedla sama příroda, můžeme klidně říci, že jaderné úložiště musí vydržet jen pár tisíc let, dokud se nevyzáří většina nejaktivnější izotopů (ty jsou typické tím, že mají krátký poločas rozpadu). Ukazuje se, že ty izotopy, které září sice méně intenzivně ale zato déle, se do okolního životního prostředí stejně nedostanou dále než jen pár metrů.

Ochránit jaderné úložiště v rámci pár tisíc let nejspíš nebude žádný problém. Jedná se o časový úsek, srovnatelný například s existencí egyptských pyramid. Když vydržela nadzemní stavba, neustále namáhaná vlivy atmosféry - proč by neměly vydržet daleko pevnější (a moderními materiály zhotovené) stavby v podzemí?

Jsou trvalá úložiště vůbec potřeba?

To, čemu dnes říkáme “jaderný odpad” navíc vlastně vůbec odpadem není. Jedná se o směs různých silně radioaktivních (rozpadajících se) izotopů. Dají se využít k další produkci energie - stačí je jen patřičně upravit (viz projekt “Myrrha” v Belgii, aj.).

Není tedy vůbec vyloučené, že budeme časem kdysi uskladněné “odpady” zase používat.

A to nezávisle na tom, jak se rozhodne Evropská Unie.

Umím si představit, že dokonce i tehdy, když se EU dlouhodobě rozhodne vzdát jaderné energetiky, se jí rozhodně nevzdají země jako Indie, Čína nebo USA. Vytvoří si technologickou základnu pro “znovuzprovoznění” dnešních “odpadů” a vybudují také elektrárny, které je budou využívat.

Pak už jim jen stačí vědět, že se svého “odpadu” chceme za každou cenu zbavit. Ještě rádi jim zaplatíme za to, že ho za nás zužitkují...

Anebo zúročíme své znalosti a schopnosti ... nebudeme se kvůli politikaření a představám nedouků vzdávat jediného opravdu čistého a efektivního zdroje energie - a užitek přinesou nám.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 19.8.2019 8:00 | karma článku: 34.81 | přečteno: 1636x

Další články blogera

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 19.87 | Přečteno: 293 | Diskuse

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 24.60 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 266 | Diskuse

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 20.92 | Přečteno: 283 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 19.87 | Přečteno: 293 | Diskuse

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 24.60 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 266 | Diskuse

Martin Tuma

Matematický mozkolam s váhami

Nepravidelný občasník zaměření na občerstvení mozkových závitů v matematice. Neváhejte to zkusit, třeba v sobě objevíte netušený talent.

8.3.2024 v 12:55 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 493 | Diskuse

Rudolf Pekař

Praotec Ukrajinec? No a co?

Naděje a očekávání vyplývající z vědeckých objevů jsou něčím, co nás jako lidstvo posouvá vpřed. Nedávno objevené nejstarší pravěké lidské osídlení na území Evropy v západní Ukrajině je přesně takovým objevem.

7.3.2024 v 11:45 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 567 | Diskuse
Počet článků 959 Celková karma 20.24 Průměrná čtenost 1290

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...