O tom, proč (zatím) lidé nemohou letět na Mars

Souhrn tématických blogů o tom, proč jsou plány k osídlení nebo pouhému letu lidské osádky k Marsu ... pouhou pohádkou. Dnešní úroveň technologie výlety k rudé planetě nedovoluje. (délka blogu ca 60 min.)

Obchodníci se sny manipulující veřejným míněním předstírají, že se lidstvo brzo vydá na cestu k Marsu. Ať je jejich motivace jakákoliv (peníze, moc, sláva), jedno mají společné – ignorují neřešitelné problémy cesty k Rudé planetě
Sluneční a kosmické záření
Prvním a zároveň likvidačním rizikem výpravy na Mars je kosmické záření a sluneční vítr. Naše úroveň technologie proti nim nenabízí žádnou nebo jen slabou ochranu. 

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=560755

Záření je při cestách na Mars likvidačním argumentem. Ale i kdyby podobné mise neznemožňovalo záření, budou tu jiné, neméně závažné problémy, které cestu znepříjemní nebo rovnou vyloučí. Jedním z nich je stavba našich těl. Nejsou schopná správně fungovat ve stavu beztíže.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=560973

Cesta na Mars je jedinečnou misí. Lidé při ní budou dlouhou dobu odkázáni jen sami na sebe.Cesta na Měsíc trvala jen jedenáct dní, pobyty na oběžné dráze byly sice daleko delší, kosmonauti při nich ale nikdy nebyli úplně sami. Země a pomoc v krizových situacích byla vždy na dosah. Měli také vždy možnost misi přerušit a vrátit se na povrch planety. Kosmonauti tuto možnost při cestě na Mars mít nebudou.

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=560975

Dnes už v podstatě není problém, navést k Marsu automatickou sondu. Celkem nedávno se to podařilo dokonce i indickému vesmírnému programu. Sonda Mangalyaan přilétla k naší sousední planetě na podzim 2014. Zaujmout místo na orbitě Rudé planety je jedna věc. Přistát na ní je ovšem daleko těžší než například na Měsíci. Na vině jsou hlavně dvě okolnosti – vysoká vzájemná rychlost sondy a Marsu a řídká marsovská atmosféra.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=569192

Dají se na něm vůbec vytvořit podmínky vhodné pro život? Život, tak jak si ho představujeme, například potřebuje ke své existenci vhodnou atmosféru. Zdá se, že na Marsu nejen že vhodná atmosféra chybí, ale dokonce se ani není schopná udržet, i kdybychom nakrásně byli schopni ji vytvořit.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615336

Stejně tak chybí na Marsu i voda a magnetické pole, které by planetu chránilo před tvrdým kosmickým zářením. Zatímco magnetické pole by se snad dalo lokálně vytvořit, je import vody a ledu na Mars dnes bohužel neřešitelnou úlohou.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615339

Jedním z největších nepřátel pozemských sond na Marsu není mráz nebo nízký atmosférický tlak. Ukázalo se, že je jím ... prach. Rudá planeta je špinavá.Je to ale úplně jiný druh špíny, než jakou známe ze Země. Jedná se o nespočetná, velice malá zrnka načervenalého prachu. Prach je prakticky všude a pokrývá velkou část planety. V některých oblastech tvoří jen efektně vypadající duny, v jiných dokonce silné souvislé nánosy. Občas se zvedá do atmosféry Marsu (o “vzduchu” se tu nedá mluvit, na to je jeho atmosféra moc řídká a obsahuje úplně jiné plyny).

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=674103

Naše nebe je přes den modré a během západu Slunce zlátne a červená. Na sousední planetě Marsu je to přesně naopak. Na vině je, jak jinak - fyzika. Za barvu nebe může hra slunečního světla s atmosférou - hra, jejíž pravidla jsou určována fyzikálními zákony. To, že je naše nebe modré, tedy rozhodně není náhoda. Proč ale vypadá nebe na Marsu tak odlišně?

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669030

Jednoho dne bude lidstvo potřebovat novou planetu. Už teď je nám vlastně ta naše tak trochu malá. K nedostatku zdrojů se přidá vrozená podnikavost - a pak už nestojí kolonizaci dalších planet nic v cestě. Nebo přece jen stojí? Pozornost se logicky obrací na naše sousední planety, Mars a Venuši. Zatímco Venuše je žhavým peklem, kde všeho tak trochu přebývá (teplota, tlak, atmosféra), zdá se být Mars optimálním kandidátem. Nemá sice téměř žádnou atmosféru, ale pod svým povrchem má zásobárny zmrzlé nebo dokonce i tekuté vody. Jednoho dne tam přistanou lidé a musí už jen zahustit atmosféru, zvýšit teplotu a voda se může uvolnit na povrch - doufají optimisté. Pak bude terraformace pokračovat vysazením rostlin, které udělají z nehostinné atmosféry dýchatelnou variantu. Na konci bude čekat oáza k výletům nebo útočiště pro případ, že na Zemi proběhne nějaká větší katastrofa - například dopad velkého asteroidu.

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=678385