Radioaktivní šperky
Dnes už se dají nalézt jen opravdu výjimečně: drahokamy, jejichž barva se vylepšuje pomocí ionizujícího záření jsou v Evropě poměrně vzácné. Navíc se produkce takto upravených kamenů přísně hlídá a zboží se nechá vyzářit předtím, než se dostane ke spotřebiteli. Poslední velké skandály se objevily v letech 1997 a 1998. Jednalo se o chrysoberylly (v provedení “tygří oko”) a o rubíny. Prodávaly se v Asii.
Jak se stane drahokam radioaktivní?
Ionizující záření se využívá k vyvolávání změn v krystalické mřížce krystalu. Ty jsou pak zodpovědné za pohlcování určité vlnové délky světla - a způsobují to, že se nám zdá kámen barevný (viz minulé blogy).
Zdaleka ne každý kámen je ale po takové proceduře sám radioaktivní. Záleží na tom, čím přesně byl ozářen.
Aby dopadající částice nebo záření mohly vyvolat v materiálu sekundární radioaktivitu, musí mít dostatečnou energii. Musí totiž nejen vyděsit elektronový obal jednotlivých atomů, ale také provést radikální změny v jejich jádře. Takové změny probíhají jen při ozařování částicemi - například protony a neutrony.
Drahokamy se ale takovým způsobem samozřejmě zpracovávají jen zřídka. Není to totiž levná záležitost. Zatímco na běžné ozáření rentgenovými paprsky potřebuje výrobce jednoduchý rentgenový zdroj, k ozařování neutrony už musí mít k dispozici jaderný reaktor.
Poté, co byly ozářeny, musí se obarvené kameny nechat “vychladnout”. Potřebují dostatečně dlouhou dobu na to, aby se rozpadly nově vzniklé radioaktivní izotopy v jejich nitru. Může se stát, že kameny pak musí být uzavřené v sejfech i několik let.
To, že drahokamy někdy za svou výjimečnou barvu vděčí přirozenému ionizujícímu záření, není novinka. Už od minulého století se ví, že za svou barvu vděčí přirozené radioaktivitě například nahnědlý křemen (záhněda), ametyst, stejně jako fialově zbarvený fluorit nebo kuchyňská sůl z nalezišť v Íránu, která má modrou barvu. Stejně tak vznikaly působením radioaktivity žluté safíry a zelené diamanty.
Před padesáti lety pak začali odborníci experimentovat s ozařováním topazů. Po zapékání (viz minulý blog) a ozáření dostaly krásnou intenzivní modrou barvu. Ročně takovýmto způsobem dnes “vzniká” hned několik tun hezky zbarvených kamenů, které dostávají jméno London blue. Ozařování probíhá pomocí neutronů - takže v kameni vzniká sekundární radioaktivita (v původně neaktivním materiálu se díky neutronům tvoří umělé izotopy s poměrně krátkým poločasem rozpadu).
Při ozařování topazů elektrony se sice nedosáhne tak intenzivní barvy, zato pak nejsou drahokamy radioaktivní. Topazy ozářené elektrony dostávají název “Electric blue”.
Jak moc radioaktivní jsou uměle zbarvené kameny?
Aktivita těchto drahokamů se samozřejmě hlídá. Obchodovat se smí pouze s kameny, které nepřesahují aktivitu 100 Bq/g - to znamená 100 radioaktivních rozpadů za vteřinu v gramu materiálu. Může se to zdát hodně. Srovnejme to tedy s naší přirozenou tělesnou radioaktivitou. Ta činí kolem 1500 (u štíhlých a malých osob) až 5000 Bq. Za naši tělesnou radioaktivitu může převážně draslík v naší krvi (rozdíl je způsoben rozdílným množstvím krve u různě velkých a těžkých osob).
V Asii a USA jsou povolené hodnoty ještě nižší. Pro zajímavost - výše zmíněné chrysoberylly vykazovaly aktivitu přes 2000 Bq/g.
Zpracovávat (například brousit) se pak smí jen kameny, jejichž aktivita nepřesahuje 0,5 Bq/g. Znamená to, že ve dvou gramech takového materiálu proběhne statisticky jeden rozpad za vteřinu.
Vzhledem k tomu, že je ozařování neutrony poměrně drahou záležitostí, nemusíte se bát, že bude váš nový šperk vytvořen z radioaktivního (protože neutrony ozářeného) materiálu.
V podstatě se dnes takto zpracovávají jen topazy a diamanty, někdy také červené turmalíny nebo křemen záhněda.
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
Dana Tenzler
Indie a Japonsko plánují další misi na Měsíc - tentokrát společně
Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (JAXA) plánují další lunární misi. (délka blogu 3 min.)
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 967
- Celková karma 18,99
- Průměrná čtenost 1332x