Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Radioaktivní sbírka minerálů

Chodíte rádi do muzea? Navštěvujete rádi mineralogické sbírky? Sbíráte snad dokonce sami různé kameny? Některé z nich mohou být radioaktivní. (délka blogu 5 min.)

Odkud se bere radioaktivní kamení

I když se to může zdát zvláštní, je výskyt radioaktivních minerálů vlastně úplně přirozený. 

Celá naše planeta je slepencem hmoty, která vznikla při výbuchu supernovy (ve skutečnosti prý šlo o dvě supernovy, které vybuchly krátce po sobě, odhadují vědci) a rozhodně při něm nevznikaly jen prvky “ukázněné”. Poměrně často při takové vesmírné explozi vznikají nejrůznější exotické izotopy chemických prvků. Pro život na planetách je to ovšem paradoxně pozitivní zpráva. 

Čím exotičtější a radioaktivnější - tím rychleji se totiž rozpadají. Ve chvíli, kdy se z odpadu supernovy začne formovat planeta - jich zbude už jen opravdu malé množství. Jsou to převážně ty, které jsou pro život málo nebezpečné, protože se rozpadají velice pomalu (za určitý časový úsek v nich proběhne jen málo radioaktivních rozpadů, které produkují částice nebo záření nebezpečné pro živou hmotu). 

V našem vesmírném okolí se jedná hlavně o uran a thorium. Oba tyto prvky jsou zastoupeny hned několika různými izotopy, ty mají ale poločasy rozpadu v řádu milionů a miliard let. Dá se říci, že dnešní radioaktivní minerály jsou už jen smutným nepatrným zbytkem obrovského ohňostroje, který se kdysi konal v místě, které dnes nazýváme svým vesmírným domovem. 

Radioaktivní kamení

Vydejme se teď na pomyslnou výpravu, při které budeme hledat radioaktivní kamení. Pokud někde naleznete radioaktivní svědky dob minulých, budou s největší pravděpodobností spadat do rodiny smolinců. To je jeden z nejhojnějších minerálů uranu. Velkou šanci na nálezy máte v okolí Jáchymova, který se dokonce považuje za klasické naleziště. Ale ani v sousedním Německu nepřijdete zkrátka, smolinec se dá najít hned na několika místech. 

Hned vás na něm upoutá jeho váhat. Má hustotu, která odpovídá zhruba desetinásobku hustoty vody. To je znát už při prvním ohledání kamene. 

Barva je černá a kámen se mastně leskne. Je neprůhledný a pokud se vám do něj podaří udělat vryp, bude tmavě zelený, hnědý nebo až černý. Z minulých blogů přitom víte, že se taková vlastnost vysvětluje barvením kamene jeho základními chemickými prvky (tedy těmi, které se uvádějí v jeho chemickém vzorci). Pokud by byl vryp bílý, budou za jeho barvu zodpovědné chemické příměsi, které netvoří jeho základní strukturu, ale v kameni jsou takříkajíc “na návštěvě”. 

Smolinec je kámen, obsahující uran (respektive různé oxidy se složením UO2 - U3O8). Ten (v naší kyslíkové atmosféře) rád oxiduje. Vždycky se v něm proto nalézá menší nebo větší množství oxidu uranového (UO3). 

To má jeden zajímavý následek. Čím více zmíněného oxidu uranu kámen obsahuje, tím je lehčí. “Zdravý selský rozum” by spíše napovídal, že více hmoty (tedy kámen plus pohlcený kyslík) bude znamenat těžší kámen. Opak je pravdou. Mění se tu zároveň totiž také objem kamene. Čím více lehkého prvku (kyslíku) obsahuje, tím lehčí je samotný smolinec. 

Kromě uranu se v kamenech dají samozřejmě nalézt také produkty jeho rozpadu. Uranová rozpadová řada končí u chemického prvku, který znáte jako olovo. V roli příměsi vystupuje často thorium. O tom, že se v kameni uran skutečně rozpadá na lehčí prvky, svědčí také přítomnost radia a helia. 

Barevná a světélkující uranová krása

Možná budete mít ale štěstí a naleznete také vzácnější sekundární uranové minerály. To může být například torbernit, který si můžete prohlédnout zde (link:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Museum_Uranbergbau_-_Mineralien_-_Tobernit-Mischkristalle%2C_Schneeberg-9672.jpg

Torbernit se vyskytuje většinou ve formě miniaturních zelených krystalů a nedělá žádný exkluzivní dojem. Existují ale i větší krystaly, které se dají splést se smaragdem. Posuďte sami: link na tobernit, který připomíná drahokam je zde (https://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/MineralData?mineral=Torbernit

S trochou štěstí naleznete také nazelenalý autunit (link zde:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Autunit_portugal.jpg

Ten vás překvapí svou schopností luminiscence. Při ozáření modrým až ultrafialovým světlem (vlnová délka 400 - 480 nm) je hned jasné, že se nejedná o obyčejný kámen. Na ozáření totiž odpovídá emisí jedovatě zeleného světla (s vlnovou délkou kolem 530 nm). Link je ke shlédnutí zde (https://www.mineralienatlas.de/VIEWmaxFULL.php/param/1399058341-Autunit-im-UV-Licht-Autunit.jpg

V podobě maličkých zelených destiček se vyskytuje také jiný uranový minerál, zeunerit (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/Zeunerite-90703.jpg). Tomu ale chybí schopnost luminiscence. 

Pokud naleznete maličké žluté krystaly, bude to minerál karnotit (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carnotite-96140.jpg#/media/File:Carnotite-96140.jpg) ani on neovládá umění luminiscence. 

Tou vás naopak potěší minerál uranocircit (https://www.mineralienatlas.de/VIEWmaxFULL.php/param/1543932397-dunntafeliger-grungelber-Uranocircit-unter-UV-kurz-Uranocircit.jpg)

Při sběru uranových minerálů se vyplatí, mít při sobě UV-zdroj. Sice ne všechny, ale dobře polovina z nich reaguje na UV světlo luminiscencí. 

Jsou uranové minerály nebezpečné? 

Máme tu krásné kameny, které mohou mít někdy kvalitu podobnou drahokamům. Navíc pod UV-lampou svítí exotickým zeleným světlem. Je jen logické, že se sběratelům kamenů podobné kousky velice líbí. Nejsou ale jen krásné - mohou být také zdraví škodlivé. 

Pokud se vám dostane do rukou a do sbírky “uranový” kámen, měli byste zachovat klid. Samotné záření, které z kamene vychází, vás nezabije. Jak už bylo zmíněno výše, dají se označit izotopy přírodního uranu nebo thoria, přeživší do dnešní doby, jako líné. Materiál se rozpadá jen pomalu, takže z něj nevychází moc ionizujícího záření. Navíc se jedná o záření typu alfa a beta, tedy záření takového typu, které se často zachytí už samotnou kůží nebo několika centimetry vzduchu.  

Uškodit může takový materiál ovšem v podobě prachu nebo maličkých částeček. Ty se vám mohou dostat do plic, kde (hlavně alfa zářič) způsobí daleko rozsáhlejší škody. Alfa částice - to jsou vlastně heliová jádra. Mezi ionizujícími částicemi to jsou praví obři. A tak zatímco se při expozici zevně pohltí už v nejsvrchnější vrstvě (tzv. mrtvé vrstvě kůže), při kontaminaci a následném usazení v plicích mají tyto částice možnost poškodit jejich živé a citlivé buňky a vyvolat tím například  rakovinu. 

Pokud se vám dostane do rukou “radioaktivní kámen”, uděláte dobře, když pro něj pořídíte průhledný a vzduchotěsný domeček, který ho bude chránit před poškozením a vás před radioaktivním prachem. 

Opravdu nezdravé a nevhodné je pak takové kameny lámat, štípat, dělit - nebo dokonce vybrušovat (i když k tomu svou nízkou tvrdostí kolem 2 - 3 na mohsově stupnici vyloženě svádějí). 

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 16.7.2020 8:00 | karma článku: 21,72 | přečteno: 3059x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?

Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)

18.4.2024 v 8:00 | Karma: 19,58 | Přečteno: 394x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 11,59 | Přečteno: 229x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 16,33 | Přečteno: 370x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,48 | Přečteno: 306x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,45 | Přečteno: 260x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,11 | Přečteno: 281x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,14 | Přečteno: 301x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,63 | Přečteno: 307x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,41 | Přečteno: 408x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,87 | Přečteno: 515x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,69 | Přečteno: 568x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,28 | Přečteno: 347x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,74 | Přečteno: 405x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,69 | Přečteno: 352x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,22 | Přečteno: 438x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,12 | Přečteno: 519x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,76 | Přečteno: 303x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,59 | Přečteno: 432x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,81 | Přečteno: 362x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,04 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 968
  • Celková karma 19,19
  • Průměrná čtenost 1331x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.