Drahokam / chameleon - alexandrit
V praxi to znamená, že pokud má sběratel to štěstí a vlastní pravý alexandrit, tak ho neprodává nebo se ho zbavuje jen v krajním případě. Dokonce i ve dražebních síních jsou antikvární alexandritové šperky jen vzácným hostem. Naprostá většina dnes prodávaných alexandritů - jsou napodobeniny.
Nejstarší dochované zprávy o alexandritech nejsou tak staré, jak by se dalo čekat. Poprvé se o nich začalo mluvit až po roce 1830. K objevu nových vzácných kamenů se váží dvě legendy.
Podle první z nich byl objevitelem finský mineralog Nils Gustaf von Nordenskiöld. Zelený kámen, který mu donesl horník ze smaragdového dolu na Uralu, nejprve považoval za nekvalitní a nepříliš čistý smaragd. Něco se mu na něm ale nezdálo.
Jeho předtucha se potvrdila poté, co otestoval jeho tvrdost. Nalezený kámen měl tvrdost kolem 8,5 (na Mohsově stupnici). Smaragd by musel být měkčí (zhruba 7,5), muselo jít tedy o jiný minerál. Ale jaký? Mineralog s sebou neměl žádné přístroje, kterými by mohl kámen prozkoumat, strčil ho tedy do kapsy s tím, že se mu bude věnovat později.
Když ho potom pozdě večer doma vytáhl z kapsy, nestačil se divit. Kámen už nebyl zelený. Změnil svou barvu na červeno-fialovou.
Podle jiné legendy byl první alexandrit nalezen v okolí Jekatěrinburgu. I tady se jednalo o smaragdovou žílu, ze které měl kámen pocházet. Objevitel kámen poslal do Petrohradu, kde ho zkoumal zasvěcenější mineralog - který také objevil jeho zajímavou a vzácnou schopnost měnit barvu v závislosti na osvětlení. Za denního světla byl totiž alexandrit namodralý zelený průsvitný až průhledný kámen. Umělé osvětlení (tehdy představující svit svíček) z něj udělalo kámen červený až fialový.
Ať je to jak chce, první velký úspěch slavil alexandrit v roce 1834. Byl pojmenován na počest následníka trůnu, budoucího ruského cara Alexandra II., který v onom roce slavil 16. narozeniny.
Alexander II. vládl až do roku 1881, přežil osm atentátů a podlehl až devátému z nich. Alexandrity nás udivují svými vlastnostmi dodnes, i když se jejich původní naleziště mezitím vyčerpala.
Kromě Uralu byly alexandrity objeveny také v Brazílii, Tanzanii, na Madagaskaru, v Indii, Zimbabwe a na Srí Lance, často ale nedosahují takových optických vlastností jako ruské kameny.
Alexandrity - chemie a optické hrátky se světlem
Svým základním chemickým složením nejsou tyto kameny vlastně vůbec vzácné. Jejich krystaly tvoří Al2BeO4, jsou tedy smíšeným oxidem hliníku a beryllia - chrysoberylem.
align="justify"Oba patří mezi poměrně lehké - a tedy ve svrchní zemské kůře koncentrované chemické prvky. Opravdovou vzácnost dělá z alexandritu až příměs chromu, který se určitým speciálním způsobem rozptýlil v krystalické mřížce chrysoberylu. A právě chrom pak vyvolává zajímavé optické efekty.
Barva alexandritů
Za denního světla jsou drahokamy zelené (kameny z jednotlivých nalezišť se trochu liší svou základní barvou - jsou zelenomodré, sytě zelené, zelené se žlutými odlesky nebo žlutozelené). V umělém světle se spojitým spektrem (například svitu svíček) jsou červené s nádechem do fialova.
Vryp na kameni je vždy bílý, což vás neudiví, když jste četli minulé blogy o zbarvení drahokamů. Bílý vryp je vždy známkou toho, že kámen barví jeho příměsi - a ne základní sloučeniny, které tvoří jeho chemický vzorec.
Trik se změnou barvy, který předvádí alexandrit, spočívá v pohlcování různých vlnových délek světla. Denní světlo obsahuje nejvíce zelené barvy, kámen (ve kterém se pohltila část viditelného světla) se pak jeví jako převážně zelený. Světlo svíček má nejvíce červené komponenty. Barví tedy (po pohlcení určitých vlnových délek světla) stejný kámen právě touto barvou.
Zdá se vám to komplikované? Alexandrit opravdu není jednoduchým kamenem. Navíc vykazuje totiž ještě tzv. trichroitismus. To je trojbarevnost, která je závislá na směru, kterým dopadají světelné paprsky a ze kterého kámen pozorujete. V závislosti na směru pak vidíte různé barevné odstíny. Kromě zelené a červené můžete uvidět také žlutou barvu.
Kromě chromu může barvu alexandritu ovlivnit a modifikovat také železo a vanadium nebo mangan. Tím se vysvětlují poněkud odlišné barvy kamenů z různých naležišť.
Padělky
A tak není divu, že tyto komplikované kameny patří k těm nejvzácnějším na světě - a také k těm, které jsou často více nebo méně úspěšně napodobovány padělateli.
Nejspíš nejúspěšnější a nejpodobnější náhražkou jsou syntetické korundy (Al2O3), dotované vanadiem. I ony vykazují změnu barev, i když je tato změna trošku jiná než u pravých alexandritů.
Jak se starat o alexandrity
Pokud vlastníte některý z pravých kamenů, měli byste se vyhnout čištění ultrazvukem. Alexandrity jsou totiž křehké. Mnohé z nich také obsahují menší nebo větší bublinky, trhlinky, kanálky a příměsi. Pravé alexandrity se dokonce dají poznat podle toho, že nejsou ani příliš velké (typická je velikost 1 - 3 karáty) ani příliš čisté a dokonalé. Aby se nepoškodily, čistí se jen horkou parou.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,29
- Průměrná čtenost 1331x