Drahokam, který není ani drahý - ani kámen. Obsidián

17. 09. 2020 8:00:19
Patří spolu s pemzou k darům, které nám po sobě zanechaly dávné sopky. Přitom jsou oba materiály tak rozdílné, jak to jen jde. Jak vznikal obsidián a proč má jiné vlastnosti než pemza? (délka blogu 5 min.)

Co je to vlastně obsidián?

Černý hodně tmavý, částečně průsvitný materiál, který kdysi vyvrhla na povrch země aktivní sopka, ve skutečnosti není kámen.

Obsidián je sopečné sklo.

Původně to byla roztavené hornina, která ochladla tak rychle, že se v ní nestihla vytvořit krystalická struktura. Jinými slovy, ochladla tak rychle, že se její chemické prvky nestihly včas sdružit do jim příjemných rodinných vztahů. Materiál zchladl a získal tím vysokou viskozitu (při které už se nemohly atomy prvků volně pohybovat) tak rychle, že se v materiálu nestihla vytvořit patřičná krystalická mřížka. Takovému hodně viskoznímu amorfnímu materiálu se říká sklo.

Sklo doprovází náš všední život doslova na každém kroku - a možná jen málokdo si uvědomuje, že není jen důmyslným lidským vynálezem. Příroda znala trik s výrobou skla dlouho předtím, než planetu osídlil člověk.

Obsidián vzniká z hodně “kyselých” horninových tavenin. V mineralogii se jako “kyselý” označuje materiál, který obsahuje hodně SiO2. Svým složením se velice podobá žulám. Zároveň musí obsahovat jen málo vodních par a různých plynů.

Když totiž natavená hornina opustí jícen sopky a přitom obsahuje hodně plynu, nutí okolní atmosférický tlak (který je daleko nižší než tlak, který panoval v nitru sopky pod zemí) všechny přítomné plyny k rozpínání. Vychládající hornina se díky tomu neúprosně napění. Výsledkem není sklo ale (z minulého blogu známá) pemza.

Nestabilní materiál

Stejně jako ostatní běžná lidmi používaná skla, je i obsidián nestabilním materiálem.

Může se to zdát zvláštní, jeho proměny jsou totiž velice pomalé, takže na první pohled vypadá jako každý jiný stabilní minerál.

Zatímco běžné sklo v našich okenních tabulkách by v průběhu tisíciletí nebo desítek tisíciletí doslova “steklo” k zemi, probíhá v obsidiánu ještě jiný proces: krystalizuje. V obsidiánové matrici se dá po čase nalézt větší nebo menší množství krystalů křemene nebo živce. A nejen to. Jejich růst neustále pokračuje.

Znamená to, že dnes už na Zemi neexistuje obsidián, který byl vyvržen prastarými sopkami, například v prekambriu. Materiál, který byl kdysi obsidiánem, je dnes kompletně rekrystalizovaný.

Kde hledat obsidián

Jedno z nejznámějších nalezišť se nachází na ostrově Lipari. Pokud ale chcete vidět neporušená obsidiánová lávová pole, navštivte národní park kolem sopky El Teide na Tenerife.

Rozsáhlé lávové proudy, které se ze sopky vylily při jednom z výbuchů, tu zdobí obrovské obsidiánové hroudy. A i když nesmíte vstoupit přímo do lávového pole, obsidián je vidět i z nedaleké silnice.

Známá jsou také naleziště v Etiopii. Podle materiálu z Etiopie byl prý dokonce obsidián kdysi pojmenován. Zasloužil se o to římský vojevůdce Obius, který ho přivezl poprvé z Etiopie do Říma.

Využití obsidiánu

Ušlechtilým přírodním sklem nejsme fascinováni jen my. Naši předkové si ho dokonce cenili ještě daleko víc.

Obsidián má velice ostré hrany (podobně jako sklo) a byl tedy odedávna používán jako zbraň nebo jako pomocník při stahování zvířat. Říká se mu dokonce “pravěké černé zlato”.

Není divu že s ním naši předkové čile obchodovali. Dnešní věda má dokonce možnost, jak takový obchod zpětně odhalit.

V každém obsidiánu se nachází specifické množství vzácných chemických prvků. Jejich množství je závislé na místě, kde materiál vznikal. Každé naleziště má tak svůj jedinečný chemický “otisk prstu”. Z různě rozmístěných evropských nálezů úštěpků obsidiánu se pak dá vysledovat, odkud přesně pocházely a kudy musely vést pradávné obchodní cesty, kterými se materiál dostával na místo určení.

Dokonce i dnes se ještě používá obsidián na velice precizní chirurgické nástroje, čepel skalpelu z obsidiánu je ostřejší, než kterákoliv ocelová čepel.

Daleko větší množství tohoto přírodního skla se ale používá jako materiál na okrasné předměty a šperky.





Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 17.9.2020 8:00 | karma článku: 25.28 | přečteno: 1169x

Další články blogera

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 130 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 962 Celková karma 19.71 Průměrná čtenost 1288

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...