Drahokam s barvou nebe a hvězd
Dnes víme, že se jím lidé zdobili už před 50 000 roky. Egyptský faraon Tutanchamon si z něj nechal zhotovit posmrtnou masku a ani naši nedávní předkové se bez něj neobešli.
Ve středověku byl jemně mletý vzácný kámen využíván jako intenzivní modrá barva při malbě na stěny (fresco) i na plátno (olejomalba).
Za jednu z nejstarších písemných zmínek vděčíme římskému vzdělanci Pliniovi. Ve svém díle “De Naturalis Historia” zmiňuje “lapis lazuli obscure caeruleus, punctulis pyritaceis“ - tedy kámen barvy nebeské modři s pyritovými tečkami.
Zajímavé je, že i sám Plinius nazývá kámen safírem - v tehdejší době se tak totiž říkalo všem intenzivně modrým kamenům. Teprve až s rozvojem moderní vědy se lidé naučili rozlišovat různé minerály podle jejich skutečného (chemického) složení a nebyli při jejich posuzování odkázaní na pouhou barvu a vzhled.
Modrý přírodní pigment
V malířství se používal tento kámen v podobně jemného prášku - a barvě se říkalo ultramarín. Ve středověku to byl jediný dobře zpracovatelný (a zároveň stabilní) pigment intenzivní modré barvy. Protože se jeho naleziště nacházela ve vzdálených zemích, byl také patřičně drahý.
Kolem roku 1800 byl dokonce vyhlášen za nejdražší malířskou barvu všech dob. Přesto ho používali prakticky všichni vyhlášení malířští mistři. Bez intenzivní modré barvy se neobešly ani portréty ani zobrazení oblohy.
Pařížská (berlínská) modřChemicky je pařížská modř hexakynoželeznatan železitý (Fe4[Fe(CN)6]3). Tato modř je jedna z nejvydatnějších barev a svým odstínem se velmi podobá přirozenému ultramarínu. |
Není tedy divu, že byl tento pigment jako vůbec první nahrazen uměle syntetizovanou náhražkou. Tu vyrobil poprvé v roce 1706 berlínský chemik Johann Jakob Diesbach. Barva dostala jméno berlínská modř. Po zveřejnění receptu se začala od roku 1724 vyrábět pod mnoha dalšími jmény - například pařížská nebo pruská modř.
Od té doby se náš jasně modrý kámen už v malířství prakticky nepoužívá. Nadále je ale oblíbeným … šperkem.
Modré šperky
Zmiňovaný kámen se využívá k výrobě šperků už minimálně 50 000 roků. V novější historii se často brousí do oválných nebo kapkovitých tvarů, vyhlazuje se a leští. Šperků s přírodními a nijak neopracovanými kameny je dnes poměrně málo. Až zpracování a leštění totiž naplno odhalí jeho krásu.
Nejžádanější a proto i nejdražší jsou takové kameny, které mají sytou tmavou barvu a přiměřené množství pyritových příměsí. Když je příměsi příliš hodně, může se kámen zdát být nazelenalý, což je považováno za nežádoucí.
Méněcenné kameny se dají “zdokonalit” pomocí vosku a oleje. Napuštěním se těmito látkami se jejich vlastní barva zintenzivní. Může za to … a to vás neudiví … fyzika.
Pokud je povrch kamene hrubší (a to může být o po delším obrušování a vyhlazování), odráží se se světelné paprsky na nepatrných (i mikroskopických) nerovnostech - a kámen tak díky většímu podílu odraženého světla vypadá světlejší. Jeho barva je matnější a “unavenější”. Pokud se pak na něj nanese vrstva vosku nebo oleje, dojde ke stejnému jevu, který jsem popsala v blogu o mokrých kamenech.
Celý proces se dá optimalizovat ještě tím, že se použitý vosk nebo olej nejprve obarví na modro. Takto vylepšené kameny mají ovšem jednu nevýhodu: musí se čistit jen velmi opatrně, aby se vrstva vosku nebo oleje neporušila nebo dokonce nerozpustila.
Imitace a padělky
Ani to však, jak se zdá, některým výrobcům nestačí. A tak se na trhu objevují imitace, zhotovené ze skla s příměsí kovových šupin.
Často jsou k prodeji nabízeny také slepence. To jsou větší objekty, které ovšem nejsou z jednoho kusu kamene, ale jsou poslepované z malých odštěpků. Ty jsou ovšem alespoň vyrobeny z pravého přírodního materiálu.
Poznali jste, o jakém drahokamu je řeč?
Barva Lapisu lazuli
Tento kámen může být jak sytě modrý, tak tmavomodrý nebo mít lehký nádech do zelena a do fialova. Záleží samozřejmě na podmínkách, ve kterých vznikl, tedy na nalezišti, ze kterého pochází.
Azurově modrý kámen je z Íránu, kameny protkané žilkami křemene se nacházejí v poušti Atacama v Chile, afgánský Lapis lazuli je sytě modrý až tmavomodrý a kámen, který pochází od Bajkalu má dokonce fialový nádech. Vryp je světle modrý, což naznačuje, že barevnou komponentou je samotná matrice materiálu.
To, co naši předkové v Lapisu lazuli považovali za zlato, je ve skutečnosti pyrit.
Minerál nebo hornina?
Náš sytě modrý kámen je skutečně horninou, skládající se z několika různých minerálů. Právě proto může existovat tolik různých variant - podle toho, jaký je poměr daných minerálů a které z nich obsahuje.
Hlavním minerálem, který se musí nacházet v každém Lapisu lazuli je Lazurit (hlinitokřemičitan sodíku a vápníku s chemickým vzorcem Na6Ca2Al6Si6O24[(SO4),S,Cl,(OH)]2). V kameni ho bývá kolem 25 - 40 %. Právě on mu propůjčuje sytou modrou barvu.
Největší opracovaný Lapis lazuli
Úplně největší Lapis lazuli, který byl kdy nalezen a zpracován, nepochází z Afghánistánu, jak by se dalo čekat, ale z chilských And. Objevili ho rakouští specialisté v nadmořské výšce 3700 metrů. Původně vážil 18,3 … tuny.
Dalo by se čekat, že takový vzácný nález navždy zmizí v některé ze soukromých sbírek, stalo se ale něco nečekaného.
Monolit zakoupilo Rakousko. Dnes ho můžete obdivovat ve Vídni. Je z něj zhotovena Wasserwellen-Leben-Brunnen, fontána, která stojí v centru Vídně v Bruno-Kreisky-Gasse.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x