Život na Enceladu?
Život se umí přizpůsobit nejrůznějším podmínkám. Na naší planetě například vznikl v době, kdy byla její atmosféra velice odlišná od té dnešní - a podobala se spíše atmosféře na jiných objektech ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka: nalezneme jednoho dne život třeba i na nich?
Vědci z univerzit ve Vídni, Linci, Brémách a Hamburku se zaměřili na jeden ze slibných typů mikroorganismů - takový, který má zálibu v extrémních životních podmínkách.
Archea
Jedná se o tzv. archea - organismy, které se liší jak od bakterií tak od dnešních mnohobuněčných organismů.
Na Zemi se objevila archea už před 3,5 miliardami roků. I dnes ale tvoří odhadem pětinu celkové biomasy na naší planetě. Zdaleka totiž nevyhynuly.
Nejspíš je znáte pod názvem extrémofilní organismy. Jsou známé tím, že dovedou žít i v podmínkách, které jsou pro jiné smrtelné. Některé snášejí vysokou teplotu, jiným se líbí teplota velice nízká. Další vyhledávají silně kyselé, jiné naopak silně zásadité prostředí.
Kdo jiný by tedy měl přijít v úvahu, až budeme jednou hledat život i jinde, než na naší vlastní planetě? Jedno se zdá totiž být logické - když mohly takové organismy vzniknout na Zemi - mohl se proces jejich vývoje realizovat i jinde.
Enceladus
Planety v naší vlastní planetární soustavě jsou rozděleny na dva typy. Poměrně malé vnitřní planety se skládají z pevného jádra a pláště - a typicky disponují spíše menším množstvím atmosféry - tedy plynů, které tvoří obal planety. Vnější planety jsou přesným opakem. Jejich atmosféry jsou tak rozsáhlé, že samotná pevná jádra prakticky nevnímáme. To, co identifikujeme například jako Jupiter a Saturn - jsou ve skutečnosti svrchní hranice jejich rozsáhlých atmosfér. Atmosféry přispívají také naprostou většinou k jejich hmotnosti.
Pro život, jaký známe na Zemi, se taková obří planeta moc nehodí. Tlak, teplota a pevný povrch, přijatelný pro živý organismus, se na nich hledají těžko - i když přihlédneme k pestrosti a zálibám extremofilních organismů.
V jejich okolí se ovšem nacházejí daleko slibnější kandidáti na vznik života - měsíce. Nejčastěji bývá zmiňována Europa, která krouží kolem Jupiteru nebo Enceladus, který doprovází planetu Saturn.
Enceladus má v průměru necelých 500 kilometrů a není tedy žádný obr. Atmosféru prakticky nemá. Zato je pokryt mladým a relativně čistým ledem. Způsobuje to silná geologická aktivita, která se dá odvodit od blízkosti obří planety: jeho nitro je zahříváno působením silných slapových sil, které kromě toho také trhají ledovou krustu měsíce a tím umožňují výrony vody na jeho povrch. Pod silnou vrstvou povrchového ledu se totiž nachází tekutý oceán - jak dnes už víme.
Kosmické sondě Cassini, která řadu let zkoumala Saturn i jeho okolí, se podařilo proletět materiálem, který vyvrhly obří gejzíry, nacházející se na jižním pólu Enceladu. Dostali jsme tak vlastně vzorky vody z podpovrchového oceánu Enceladu.
Ukázalo se, že ho tvoří voda, ve které se nachází uhlík, dusík, kyslík, fosfor a síra. Bylo v ní nalezeno také větší množství různých molekul: například CO, CO2, metan, čpavek, molekulární vodík, atd.
To upoutalo výše zmiňované vědce, kteří vědomosti, získané sondou Cassini, zkombinovali s vědomostmi o organismech typu archea. Některé z nich totiž umí využívat vodík jako zdroj energie a CO2 jim může sloužit jako zdroj uhlíku.
Není tedy vyloučeno, že by se jim líbilo i na Enceladu.
Následně pak vědci napodobili v laboratoři podmínky, které panují na Saturnově měsíci. Domněnka se potvrdila. Určitý druh Archea, tedy organismů, které žijí v extrémních podmínkách na Zemi, by v nich mohl žít - a nejen to - mohl by se v nich dokonce i množit.
Důkaz, že na Enceladu existuje život, to samozřejmě ještě není. Pokud by ale byly takové organismy na Enceladus v budoucnosti zaneseny, mohly by ho osídlit. Zbývá je rozhodnout, jestli je to dobrý nápad.
Vědci z NASA se totiž dnes kontaminaci Enceladu vyhýbají. Dokonce samotná sonda Cassini byla navedena do atmosféry Saturnu, když se blížil okamžik, kdy jí dojde palivo a sonda navždy skoná. Byla tu totiž malá ale ne zanedbatelná možnost, že by mohla se Saturnovým měsícem v budoucnosti kolidovat.
Nikdy bychom pak už nemohli zjistit, jestli jsou tamní mikroorganismy místní - nebo pocházejí z dávno ztroskotané pozemské sondy.
Zdroje: Nature Communications, Doi: 10.1038/s41467-018-02876-y
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
Dana Tenzler
Indie a Japonsko plánují další misi na Měsíc - tentokrát společně
Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (JAXA) plánují další lunární misi. (délka blogu 3 min.)
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 967
- Celková karma 18,99
- Průměrná čtenost 1332x