Hledání deváté planety (2)
Podle dnes nejuznávanější teorie je hmota, nacházející se v Kuiperově pásu, vzpomínka na mládí naší planetární soustavy.
Krátce po svém vzniku prošla Sluneční soustava řadou proměn. Ve vnitřní soustavě “topilo” Slunce tak dobře, že vypařilo naprostou většinu plynu, který se zde nacházel. Zbytek zdejšího materiálu pak vytvořil poměrně malé kamenné planety.
Molekuly plynů přitom vytlačilo sluneční záření do větší vzdálenosti od centra systému.
Tam, kde byla teplota dostatečně nízká a plyn mohl kondenzovat (za tzv. sněžnou hranicí), se pak začaly tvořit vnější - obří planety typu Jupiteru. Disponují poměrně velkými kamennými jádry, která jsou obklopena opravdu úctyhodným množstvím plynu. V jejich nitru dnes panují exotické podmínky - vysoký tlak i teplota, které ovšem zdaleka ještě nestačí na to, aby se v nich mohla zažehnout termonukleární fúze. Ta je v našem systému vyhrazena pouze a jedině centrální hvězdě - Slunci.
V ještě větších vzdálenostech (tam, kde dnes pozorujeme Kuiperův pás) už nestačila hustota dostupné prahmoty na to, aby se tu vytvořily větší planety. Paušálně totiž souvisí hustota prahmoty, ze které soustava vznikala, se vzdáleností od Slunce. V jeho blízkosti byla díky gravitaci nebo například geometrii (prostoru) hustota nejvyšší, zatímco na okrajích systému byla nejnižší.
A tak se ve větších vzdálenostech, jako například v Kuiperově pásu, nachází opět spíše menší objekty. I ony se skládají z kamenných jader, která ovšem pokrývá sníh. Nemusí přitom jít přímo o vodní sníh, tak jak ho známe z naší vlastní planety. Spíše se jedná o zmrzlý dusík, čpavek, CO2 nebo jiné zkondenzované plyny.
Různorodost v Kuiperově pásu
I když jsou přímá pozorování objektů v této vzdálenosti složitá - máme o nich přesto řadu svědectví. Ukázalo se, že tato tělesa nejsou stejnorodá. Dala by se rozdělit do tří základních skupin.
Jsou tu větší objekty, podobné Plutu a jeho souputníku Charonu. Charakterizuje je to, že jsou jejich dráhy rezonující s oběžnou drahou nejbližší obří planety - Neptunu. Přesněji - jedná se o 3:2 rezonanci. Během doby, kdy Neptun oběhne Slunce třikrát, provedou tyto objekty přesně dva oběhy kolem naší centrální hvězdy. Obíhají zpravidla ve vzdálenosti menší než 40 astronomických jednotek (AU - vzdálenost Země-Slunce).
Druhou skupinou jsou objekty, které bychom mohli nazvat běžnými a jednoduchými obyvateli Kuiperova pásu. Obíhají Slunce po téměř kruhové dráze a nemají žádné gravitační vztahy s Neptunem. Nacházejí se zpravidla ve vzdálenosti 41 až 50 AU. Patří k nim dříve zmiňovaný Albion - nebo také Ultima Thule, který v roce 2019 navštívila sonda New Horizons.
Poslední skupinou jsou tělesa s velice výstředními drahami. Některé z nich ani neobíhají v rovině, ve které obíhají planety. Nacházejí ve vzdálenosti až 100 AU.
Už na první pohled je tedy jasné, že objekty s tak různými oběžnými vlastnostmi musí mít také rozdílnou a často pohnutou minulost.
Pokud se podíváme na simulace, znázorňující minulost Sluneční soustavy - je hned jasné, kdo je na vině.
Pohnutá minulost
Mladá Sluneční soustava vypadala trochu jinak než dnes. Obří planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun obíhaly krátce po svém zrodu výrazně blíže ke Slunci. Díky vzájemnému gravitačnímu působení si pak Saturn a Jupiter vyměnily místa, zatímco se pomalu vydaly ke Slunci, obě zbylé planety svou vzdálenost od Slunce naopak zvětšovaly. I ony si přitom prohodily svá místa.
Před 3,8 miliardami roků se gravitační tance vnějších planet projevily i na Zemi. Změny drah velkých objektů totiž “zamíchaly” i s drahami vzdálených malých planetesimál a menších těles. Této fázi vývoje Sluneční soustavy se ne nadarmo říká “velké bombardování”. Velké množství z nich bylo vyhozeno ze soustavy, jiné byly naopak katapultovány směrem ke Slunci. Některé dopadly na Zemi a jiné vnitřní planety.
Poté, co planety dorazily na své současné místo a zaujaly své dnešní oběžné dráhy, se situace znovu uklidnila a pozůstatky rozptýlených a neuspořádaných planetesimál se shromáždily v Kuiperově pásu.
Teorii potvrzuje fakt, že vědci v roce 2018 objevili v Kuiperově pásu asteroid , který původně pocházel z vnitřní Sluneční soustavy a na své dnešní místo se dostal díky planetární migraci a následným změnám jeho původní dráhy.
Tento scénář, jakkoliv je logický a konzistentní, přesto nepopisuje, proč se v Kuiperově pásu nachází tak různorodé objekty. Vysvětluje jen část z nich.
Velice výstřední dráhy svírající s rovinami oběžných drah jiných planet zhruba 30 stupňů - tedy parametry některých objektů - se tak ale vysvětlit nedají.
Na to, aby to byla jen náhoda, je takových objektů příliš mnoho. Znamená to, že gravitačních hrátek se účastní ještě další, zatím neznámý hráč. A tím - tím by mohla být tajemná planeta devět.
Příště: parametry deváté planety
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,27
- Průměrná čtenost 1331x