Jak se mají sousedé?
Proxima Centauri
Hlavní hrdinka tohoto blogu je naše nejbližší hvězdná sousedka. Je součástí trojného hvězdného systému. Její souputnice jsou ovšem ve srovnání s Proximou daleko větší a svými vlastnostmi odpovídají našemu Slunci (viz následující obrázek). Proxima Centauri oběhne kolem Alfa Centauri A a Alfa Centauri B jednou za zhruba 591 000 roků. Je od nich přitom vzdálená mezi 5270 a 12 900 AU (AU - astronomická jednotka, vzdálenost mezi Zemí a Sluncem).
Proxima Centauri je to, čemu se odborně říká červený trpaslík. I když je na dospělou hvězdu poměrně malá, má i ona svůj vlastní planetární systém. Objeveny v něm byly dosud dvě planety, není ovšem vyloučeno, že jich je daleko více.
Jak by vypadala Sluneční soustava, kdyby se v jejím centru nacházela Proxima Centauri?
(Budeme teď chvíli ignorovat rozdíly v uspořádání soustavy, které by nastaly kvůli malé přitažlivosti hvězdy.)
Celková svítivost Proximy Centauri odpovídá 0,014 % svítivosti Slunce. Ve viditelné části spektra je to dokonce jen 0,0056 % svítivosti. Tato malá hvězda emituje hlavně infračervené záření.
Na obloze by zabrala jen asi 1/50 plochy našeho Slunce a byla jen asi 17 až 27 krát jasnější než (nám známý) měsíční úplněk. To by mělo za následek jednu zajímavou věc: planety (s výjimkou Venuše) by byly na našem nebi pouhým okem neviditelné. Samy totiž nezáří ve viditelném světle - a tak by se musely spolehnout na osvětlení slabou centrální hvězdou. Sama Venuše by byla vidět jako objekt šesté velikosti, tedy na samé hranici viditelnosti. Měsíční úplněk by byl v tomto hypotetickém systému jen matným načervenalým úkazem na noční obloze.
To ale zdaleka není všechno. Naše Země by se musela nacházet daleko blíže Proximě, pokud by se chtěla nacházet v tvz. obyvatelné zóně. A i tak je velice sporné, jestli by na ní mohl vůbec vzniknout život. Jakkoliv jsou červení trpaslíci malé a nenápadné hvězdy, jsou totiž velice “vzteklí”.
Je to způsobeno tím, jak spalují své primární palivo (vodík). Zatímco ve velkých hvězdách dochází uvnitř objektů k rozdělení objemu na jednotlivé “slupky”, ve kterých převládají vždy různé fyzikální procesy, je malá hvězda takříkajíc neustále v pohybu a její hmota se promíchává. Silné konvekce pak vedou ke skokovým přepojováním magnetických siločar. Výsledkem jsou tzv. flares - výbuchy na povrchu hvězdy.
Jeden z nich sledovali vědci téměř na den přesně před dvěma roky. Tehdy namířili na hvězdu hned devět teleskopů. Nechyběl samozřejmě Hubbleův teleskop na oběžné dráze Země a satelit TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), který je určen ke sledování exoplanet.
Z povrchu Země se na výzkumu mimo jiné podílely australský Pathfinder (ASKAP) a ALMA (observatoř sledující milimetrové a submilimetrové vlny v poušti Atacama v Chile).
Během pozorování došlo na Proximě Centauri k výbuchu tak obrovskému, že zastínil vše, co věda dosud znala.
Hvězda se během něj rozjasnila v ultrafialové části spektra 14 000x a v oblasti milimetrových vln více než 1000x. Ve viditelné části spektra byl tento jev oproti tomu daleko méně výrazný (nárůst jasnosti činil jen asi jedno procento) a objevil se s malým zpožděním.
Grilovaná planeta
Je to vlastně ironie osudu. Ve vesmíru se nachází obrovské množství hvězd, kolem kterých obíhá ještě větší množství planet. Bohužel je ale většina z nich pro život (tak jak ho známe my) nevhodná. Kolem 75 % všech hvězd ve vesmíru (nebo alespoň v naší Galaxii) jsou totiž podle vědců - červení trpaslíci typu Proximy Centauri.
Podle toho, co předvádí naše nejbližší sousedka, je existence života podobného tomu pozemskému na jejích planetách nepředstavitelná.
To, co pozorovali vědci 1. května 2019, trvalo jen zhruba 7 vteřin. Během tohoto krátkého časového úseku se odehrála na Proximě exploze, která byla stokrát silnější než podobné jevy na Slunci. Tak silný jev může nejen zabít veškerý život, ale také rozložit a “odfouknout” atmosféru blízké planety. U Proximy k němu nedochází jednou za rok - jak by se mohl člověk domnívat. Takové výbuchy zažívá hvězda denně.
Pokud by se na nedaleké planetě u takové hvězdy nacházela živá hmota, musela by být ukrytá hluboko pod povrchem nebo v hloubce oceánu. Její povrch je totiž pravidelně... grilován vzteklou blízkou centrální hvězdou.
Zdroje:https://arxiv.org/abs/2104.09519,https://www.weltderphysik.de
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x