Co je to - teplo?
Tím ale naše možnosti končí. Jen málokdo je schopen odlišit, jestli má jeho hrnek s čajem 64 nebo 67 stupňů Celsia.
Daleko přesnější měření dovolují různé teploměry. Ty nejznámější využívají schopnost látek se rozpínat při vyšší teplotě a naopak zmenšovat svůj objem při teplotách nižších. To napovídá, co se děje při zvyšování teploty - a jaký fyzikální jev se za pojmem “teplota” skrývá.
Jak rychlá je moje mrkev?
Tahle zvláštní otázka se stala v naší rodině okřídlenou. Odstartovala obědovou přednášku o tom, co je to teplota, jak se měří a proč je mrkev nečekaně rychlá, i když se nehýbe. Výsledkem bylo, že chytré dítě raději rychle mrkev snědlo, aby se vyhnulo dalšímu poučování.
To, co cítíme jako teplotu, je něco, co by člověk nejspíš nečekal. Je to pohybová energie jednotlivých molekul v dané látce. Čím teplejší je objekt, tím rychleji jeho molekuly kmitají nebo se vůči sobě navzájem pohybují. Přitom se nepohybují všechny částice stejně rychle. Naopak. Některé jsou poměrně pomalé, většina z nich disponuje typickou rychlostí, která odpovídá určité teplotě - a malé množství molekul je pro změnu daleko rychlejší. I u běžných, nám známých, teplot může taková rychlost dosahovat několika kilometrů za vteřinu.
Existuje záporná nebo nulová teplota?
Experimentátoři si toho poprvé všimli u plynů. Čím víc je plyn zahřátý, tím větší objem zaujímá. Napadlo je, že při ochlazování to bude právě naopak - a dlouho se zdálo, že bude existovat také nulová teplota, při které má plyn objem nulový. Pak je jen logické, že tak, jako neexistuje záporný objem, neměla by existovat ani záporná absolutní teplota.
Dnes víme, že se skutečně nedá dosáhnout ani záporné ale dokonce ani nulové teploty a tím zároveň i objemu plynu.
Částečně proto, že se látka skládá z molekul a ty prostě nikdy do jednoho jediného bodu nestlačíme. Brání v tom například elektromagnetické síly elektronových obalů samotného atomu. Jednotlivé elektrony se vzájemně odpuzují a dokud nevyvineme opravdu velkou sílu (jaká je dostupná například neutronových hvězdách), ponechá si atom původní strukturu. Ale ani ve chvíli, kdy donutíme elektrony z obalu jádra, aby se do jádra zhroutily, nepřestane mít výsledná neutronová hmota kladný objem. A už vůbec nebude mít teplotu, která by se dotkla nuly.
Další výmluvu pro nestlačitelnost plynu do nulového nebo jen velice malého prostoru poskytla kvantová fyzika. Atomy a molekuly se nedají odsoudit k absolutní nehybnosti. Jinými slovy atomy nebo molekuly se nemohou nacházet bez pohybu (na jednom určitém místě). Přitom se nejedná o následek nedokonalého měření, ale o fyzikální zákonitost.
Poprvé ji formuloval v roce 1927 Werner Heisenberg a dnes ji známe jako Heisenbergův princip neurčitosti.
Maximální možná teplota
Ještě zajímavější je situace na druhém konci stupnice - v oblasti extrémně vysokých teplot. Teoreticky si můžeme představit obrovské teploty, odpovídající miliardám stupňů. Má to ale hned několik háčků.
Už u poměrně (na Zemi) běžných vysokých teplot nastává problém s jejich měřením. Běžný teploměr by se během experimentu poničil nebo rovnou vypařil. A tak se na celou věc musí jít trochu důmyslněji. Poměrně vysoké teploty (od 600 °C výše) se dají například měřit na základě … barvy horkého předmětu. Ten totiž začíná žhnout - vyzařovat elektromagnetické vlny ve viditelné oblasti spektra.
600 stupňů Celsia se dá zaregistrovat nejlépe potmě - jako nepatrný načervenalý efekt. Záření, které vydávají ještě teplejší předměty se jeví intenzivněji - jsou naoranžovělé. O hodně teplejší pak “svítí” žlutě a jejich barva postupně přechází do bílé. Takto se daří měřit teplotu až do přibližně 1400 °C, kdy začínáme vnímat světlo jako oslňující. Bělejší než bílé pak už světlo nebude - tady naše lidské senzorické schopnosti končí. Pro vyšší teploty existují samozřejmě různé pyrometrické teploměry. Ale i ony mohou měřit teplotu jen do několika tisíc stupňů.
Vrchní hranice
Nezávisle na tom, jestli takovou teplotu umíme změřit, musí ovšem vedle nejnižší teploty existovat také nejvyšší fyzikálně možná teplota. Při těchto úvahách se samozřejmě dávno pohybujeme v oblasti, kdy teplotu už nelze nijak definovat na základě našich zkušeností, natož měřit a nejspíš ani odhadnout nebo rozlišit dvě různé teplotní hodnoty.
Nejspíš vás napadne, co definuje vrchní hranici, u které se dá ještě mluvit o teplotě látky. Je to nejvyšší možná rychlost teplé molekuly nebo atomu: rychlost světla.
Teoreticky by se mělo jednat o 1,4 x 1032 ° C, tedy teplotu, která mohla teoreticky existovat ve vesmíru jen jednou. Mohlo to být bezprostředně po Velkém třesku.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1331x