Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Co když jsme mimozemšťané my?

Jednou z nejnapínavějších otázek, kterými se zabývají astronomové, je otázka potenciálně obydlených exoplanet. Jsme ve vesmíru sami? (délka blogu 3 min.)

Vědci k dnešnímu dni odhalili velké množství exoplanet. Můžeme dokonce vycházet z toho, že se kolem každé hvězdy vytváří její vlastní planetární soustava. V některých jsme objevili planetu jen jednu. Pak se ovšem jedná o mohutné planety typu Jupiteru, nacházející se blízko samotné hvězdy. To se dá dobře vysvětlit. V dané soustavě se dráha obří planety destabilizovala a začala se své hvězdě přibližovat (neúprosně na ni totiž působí její gravitace). Svým vlastním gravitačním vlivem pak ze soustavy vyhodila všechny planety, kolem kterých procházela. 

Existuje ovšem spousta planetárních systémů, kde se nic podobného nestalo. Jako příklad může sloužit i Sluneční soustava. Blízko aktivní hvězdy se v takovém hvězdném systému nacházejí kamenné planety, na kterých by mohl být možný život, tak jak ho známe ze Země. 

Objevy exoplanet

Obří planety byly také mezi prvními, které se podařilo astronomům objevit. 

Díky svému gravitačnímu účinku totiž působí na svou hvězdu a střídavě ji nepatrně vychylují z její dráhy na jednu a na druhou stranu. Pozorování pak odhalí zvlněný pohyb hvězdy a odborníci mohou  z jeho parametrů dokonce vypočítat hmotnost dané obří exoplanety. 

Malé kamenné planety, které u naší soustavy obývají vnitřní část planetárního systému, jsou příliš malé na to, abychom jejich vliv na hvězdu mohli zaznamenat přímo. I ony samozřejmě svou gravitací působí na její dráhu, onen vliv ale není příliš zřetelný. Našimi přístroji se nedá zaznamenat. 

Malé planety se daří objevit díky tzv. transitům. Pokud sledujeme danou soustavu z boku, můžeme čas od času zaznamenat situaci, kdy exoplaneta přebíhá před samotnou hvězdou. Podobně jako při zatmění Slunce Měsícem. V tomto případě je ovšem Měsíc velice blízko Země a proto zvládne zakrýt celý sluneční kotouč. Exoplaneta nanejvýš “ukradne” hvězdě malou část její relativní zářivosti a jasnosti. A tak vědci už spolehlivě dokázali existenci několika tisíc exoplanet. 

Jak ale vypadá celá situace, když ji obrátíme naruby? 

Kolik exoplanet má možnost sledovat podobným způsobem Zemi? 

Musí splňovat dvě podmínky. Mají k nám být dostatečně blízko a musí pozorovat naši planetární soustavu z boku. 

Vědci tedy vyhodnotili nejnovější katalog evropské družice Gaia, která zmapovala polohu a pohyby 1,8 miliardy nebeských těles v Mléčné dráze. O tomto katalogu byla řeč už v několika minulých blozích.

Ukázalo se, že se 1402 hvězd nachází v takové poloze, že by inteligentní bytosti na jejich planetách mohly sledovat transit Země přes sluneční kotouč. 

46 hvězd je k nám dokonce tak blízko, že by pro ně byl jev velice zřetelný. Navíc by mohly dostatečně citlivé přístroje zachytit rádiovou aktivitu, kterou před zhruba sto lety začala vyvíjet předtím klidná třetí kamenná planeta, obíhající kolem Slunce. 

Za několik posledních tisíciletí to bylo dokonce 2034 hvězd, které měly na Zemi ten správný “výhled”. Do zóny viditelnosti tranzitu v galakticky nedaleké budoucnosti vstoupí dalších 319 hvězd. 

Nejbližší sousedé, kteří mohli vidět naši existenci

Nejbližší takovou hvězdou je Ross 128. Je to tzv. červený trpaslík, tedy typ hvězdy, který je ve vesmíru nejrozšířenější. Jsou to poměrně malé hvězdy. Teplota na jejich povrchu je jen zhruba poloviční než je teplota povrchu Slunce. Jejich světlo má načervenalou barvu. Ross 128 je vzdálen pouhých jedenáct světelných roků a má exoplanetu podobnou Zemi. Pokud by na ní existovaly rozumné bytosti, mohly by vídat tranzity Země po dobu 2158 let. Přesněji před 3057 až 900 lety. 

Další potenciálně obydlená planeta se nachází u hvězdy Teegarden. Nachází se ve vzdálenosti 29 světelných roků. Z jejího pohledu začne Země procházet tranzitem za 29 roků. 

Mediálně dobře známý systém TRAPPIST-1, ve kterém se nachází hned sedm kamenných exoplanet, bude mít ten správný výhled za 1642 roků. Bude ho pak mít po další více než dvě tisíciletí. 

Není tedy vyloučeno, že se v nedaleké budoucnosti (v rámci stovek nebo tisíců roků) dočkáme signálu z blízké exoplanety - pokud by měla být obydlená inteligentními bytostmi, které se zajímají o to, jestli jsou ve vesmíru samy. 

Mimozemšťané pak budeme… my. 

Zdroj: Lisa Kaltenegger (Cornell University, Ithaca) a kol., Nature, doi: 10,1038 / s41586-021-03596-y Pro německy mluvící čtenáře: Lisa Kaltenegger dělá překrásné přednášky, je to velice milá a zajímavá dáma, doporučuji všechna její videa, která jsou ke shlédnutí na youtube. 

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 2.9.2021 8:00 | karma článku: 28,27 | přečteno: 628x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?

Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)

18.4.2024 v 8:00 | Karma: 22,11 | Přečteno: 539x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 11,62 | Přečteno: 234x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 16,34 | Přečteno: 375x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,49 | Přečteno: 309x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,46 | Přečteno: 261x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,11 | Přečteno: 282x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,15 | Přečteno: 304x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,63 | Přečteno: 308x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,42 | Přečteno: 411x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,87 | Přečteno: 516x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,69 | Přečteno: 570x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,28 | Přečteno: 349x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,74 | Přečteno: 406x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,69 | Přečteno: 353x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,23 | Přečteno: 439x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,12 | Přečteno: 520x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,76 | Přečteno: 304x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,59 | Přečteno: 433x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,81 | Přečteno: 363x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,05 | Přečteno: 265x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 968
  • Celková karma 19,30
  • Průměrná čtenost 1331x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.