(Až příliš) svůdné asteroidy - vzácné kovy z vesmíru (1)

Černá komedie K zemi hleď (Dont look up, Netflix) pojednává o tom, co by se mohlo stát po identifikaci obřího kovového asteroidu a zjištění, že má dopadnout na Zemi.

Na rozdíl od značného množství druhořadých katastrofických filmů se může pochlubit hvězdným obsazením i osvěžujícím novým přístupem. Neurotičtí astronomové (L.DiCaprio a J. Lawrence) nahrávají M. Streep, která paroduje Donalda Trumpa. Značnou roli hrají sociální sítě a mainstreemová média. Asteroidu pak nakonec připadne role osvoboditele. 

Jakkoliv se zdá být scénář bláznivý, jeho hlavní myšlenka je nasnadě. V našem bezprostředním kosmickém okolí se nachází velké množství drahých kovů. Stačí je jen najít - a využít… 

V nedávné studii například vědci zveřejnili výsledky průzkumu dvou tzv. blízkozemních asteroidů. To jsou tělesa, která se na své dráze přibližují Zemi na (v kosmických měřítcích) poměrně krátkou vzdálenost. 

Většina z nich není z kovu. Nejčastěji vědci identifikují objekty s vysokým zastoupením uhlíku a křemíku. Přesto víme minimálně o dvou, které by byly pro těžbu drahých kovů nebo třeba železa velice zajímavé. Jedná se o objekty objevené v roce 1986 a 2016. 

1986 DA

Jedná se dokonce o první lidstvem objevený blízkozemní kovový asteroid. Patří do skupiny těles se vzájemně podobnou dráhou, která dostala jméno Amor. Má průměr kolem 3 km, není to tedy žádný drobeček. Jak už jeho jméno napovídá, byl objeven 16. února 1986 japonským astronomem Minoru Kizawou na observatoři Shizuoka v Japonsku.

Vědci se domnívají, že by mohl obsahovat 100 tisíc tun kovů  včetně takových, jako platina nebo třeba zlato. To z něj samozřejmě dělá objekt, který zasluhuje nejvyšší pozornost. 

K Zemi se přibližuje na vzdálenost 0,1922 AU (28 800 000 km), přitom se přibližuje k oběžné dráze naší planety zvenčí, ale nepřekračuje ji. Křižuje však oběžnou dráhu Marsu a také se přibližuje k oběžné dráze Jupiteru (na 0,5 AU). S trochou nadsázky by se dalo říci, že pendluje mezi Zemí a Jupiterem. Asteroid obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 1,2–4,5  AU jednou za 4 roky a 9 měsíců (1732 dní). Jeho oběžná dráha má excentricitu 0,58 a sklon 4 ° vzhledem k ekliptice (“rovníku”) Sluneční soustavy.

2016 ED85

2016 ED85 je asteroid střední velikosti, jehož dráha na rozdíl od jeho kolegy protíná dráhu Země. Není považován za potenciálně nebezpečný, protože počítačové simulace nenaznačily žádnou bezprostřední pravděpodobnost budoucí kolize.

2016 ED85 oběhne Slunce každých 1890 dní (5,17 roku), přiblíží se až na 0,91 AU a dosáhne vzdálenosti až 5,06 AU od Slunce. Na základě své jasnosti a optických parametrů, měří 2016 ED85 pravděpodobně mezi 0,788 až 1,762 kilometry v průměru, takže je větší než 99 % známých asteroidů. Ani on tedy není žádný drobek. Mimochodem, svou velikostí se podobá například Golden Gate Bridge v San Francisku.

Tak jako ostatní tělesa tohoto typu, i on rotuje kolem své osy, a to každé 3,22 hodiny.

Původ obou těles

Vědci zkoumali oba objekty v blízkém infračerveném spektru a zjistili, že vykazují stejné nebo hodně podobné vlastnosti, jaké se pozorují u asteroidů bohatých na kovy. Předpokládá se, že asteroidy bohaté na kovy představují obnažená jádra diferencovaných asteroidů, větších těles, ve kterých se původní vysoká teplota a gravitace postaraly o rozdělení materiálu na lehčí kamenný plášť a těžší kovové jádro. Stejný proces proběhl i u naší vlastní planety. 

Při srážce s nějakým velkým objektem pak kdysi došlo k roztříštění celého tělesa. Sluneční soustavou se tedy mohou pohybovat úlomky někdejšího kovového jádra v podobě asteroidů. 

Některé z největších známých asteroidů bohatých na kovy se nacházejí ve střední a vnější části pásu asteroidů, v oblasti mezi 2,65 a 3,0 AU. 

Na základě spektrálních charakteristik byly asteroidy bohaté na kovy považovány za možná mateřská tělesa železných meteoritů, nebo meteoritů s vysokým obsahem kovů. Také naše dva výše zmiňované blízkozemní objekty mohou pocházet právě z této oblasti. 

Vědci prověřovali právě tuto možnost. Vycházeli přitom z toho, že by se v pásu asteroidů měly nacházet stopy: musely by se tam nacházet objekty s podobnými optickými charakteristikami (spektry) a drahami, které je mohly kdysi přivést do blízkosti Země. Jako nejpravděpodobnější se v počítačových simulacích ukázala být oblast blízko 2,8 AU (tedy 2,8x vzdálenější od Slunce než Země). Bylo identifikováno hned několik větších těles, asteroidy, pojmenované Kleopatra, Phaeo, Iva a Carmen. 

Pokud jsou 1986 DA a 2016 ED85 úlomky, které vznikly v důsledku srážky mezi asteroidem bohatým na kovy a jiným objektem, dalo by se očekávat, že po srážce vznikne více fragmentů a zanechá za sebou tzv. rodinu, tedy určité množství objektů s podobnými drahami a vlastnostmi. 

Typické ovšem je, že velké kovové objekty v pásu asteroidů takové rodiny nemají. Existují však čtyři výjimky, které stojí za zmínku: Phaeo, Brasilia, San Marcello a 1999 CG1. 

K dnešnímu dni je jedinou rodinou v této oblasti, jejíž mateřské těleso má spektrální charakteristiky podobné našim dvěma hrdinům, rodina Phaeo. Vyhovuje navíc velikostí a vlastnostmi dráhy. Vědci vytvořili počítačové simulace, ve kterých se prokázalo, že se objekty z této rodiny mohou dostat na dráhy, které je zavedou do blízkosti Země. 

Celá věc má samozřejmě jeden malý háček. O samotném objektu jménem Phaeo toho zatím víme příliš málo. Byl původně klasifikován jako asteroid typu D (neurčitý). Zaslouží si další pozornost a průzkum. 

Pokračování příště: Kovové asteroidy - příbuzní kovových meteoritů

Zdroj: https://iopscience.iop.org/article/10.3847/PSJ/ac235f