(Až příliš) svůdné asteroidy - vzácné kovy z vesmíru (2)

Mohou být kovové meteority stejně jako kovové asteroidy “potomky” jedné z rodin v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem? Těžba kovů ve vesmíru. (délka blogu 5 min.)

O příbuznosti těles v pásu asteroidů a kovových blízkozemních objektů pojednával minulý blog. Dnes bude řeč o kovových meteoritech, tedy ještě daleko menších objektech, které kdysi kolidovaly s naší vlastní planetou. 

Meteority 

Meteority, které obsahují vysoké množství kovu, jsou poměrně vzácné. Logicky se to vysvětluje tím, že se jedná o sekundární objekty - tedy taková tělesa, která jsou výsledkem srážky jiných objektů. Daleko častější jsou nálezy kamenných nebo uhlíkatých meteoritů, které mohou být z principu tělesy, které se během vývoje Sluneční soustavy samy o sobě zformovaly z prehistorického oblaku plynu a prachu. 

Odborníci rozeznávají několik druhů kovových meteoritů. 

Pallasity 

Už na první pohled vás ohromí pallasity. Skládají se většinou z čistého kovu a krystalků olivínu. Olivín má chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4]. Jedná se o minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při kterých vznikl. Právě železo způsobuje zelené zabarvení kamene. Jak olivín tak kov mívají v pallasitech přibližně stejné zastoupení. Někdy bývá přítomen další minerál (například troilitit). 

Předpokládá se, že jde o fragmenty z rozhraní jádra a pláště u diferencovaných asteroidů. 

Přítomnost olivínu ovšem meteority tohoto typu diskvalifikuje. Olivín způsobuje specifická maxima v absorpčních spektrech - a taková maxima u asteroidů zmiňovaných v minulém blogu nepozorujeme. 

Mezosiderity

jsou brekcie (tedy slepence) složené z podobných podílů silikátů a kovů železo a nikl.  Jejich vznik vysvětlují dva různé modely. 

V prvním z nich by kov a silikáty vznikly ve dvou různých tělesech a smíchaly se až po srážce mezi obnaženým kovovým jádrem a kamenným povrchem dvou pradávných diferencovaných asteroidů. Ve druhém modelu jak kov, tak silikáty pocházejí z jediného diferencovaného asteroidu s roztaveným jádrem a promíchaly se poté, co byl asteroid rozrušen jiným objektem. Každopádně se musí jednat o slepence malých úštěpků, které jsou následkem srážky dvou dávných větších těles. 

Bencubbinity 

jsou také brekcie, stejně jako předchozí typ. Mají ale vysoké zastoupení kovů (60 - 80 objemových %). Zbytek materiálu tvoří chemicky redukované silikáty. 

U nich se naopak předpokládá, že vznikly buď přímo ze sluneční mlhoviny nebo z materiálu obohaceného kovy, který byl výsledkem protoplanetárních srážek. 

Ani tyto objekty ale nevyhovují svým chemickým složením a nejspíš nebudou příbuzné s blízkozemními asteroidy, o kterých pojednával minulý blog. 

Těžba drahých kovů na asteroidech

Situace je tedy k dnešnímu dni pořád ještě napínavá. Vědci předpokládají chemické příbuzenství mezosideritů s některým tělesem z pásu asteroidů - stejně jako jsou s takovým tělesem příbuzné malé a kovové blízkozemní asteroidy. 

Existuje naděje, že se na blízkozemních objektech budou nacházet podobné chemické prvky, jaké se dají objevit v kovových meteoritech. 

Už v roce 1977 byla zveřejněna studie, která se zabývala možnou těžbou kovů na asteroidech. Odhadovalo se, že při těžbě 50 000 tun niklu denně by výnosy odpovídaly 100 miliardám dolarů ročně. V roce 1994 se situace trochu změnila. Objevil se názor, že tolik kovu nebude na Zemi nikdy potřeba - a měl by se využít spíše na vesmírné projekty a stavbu konstrukcí mimo Zemi. Z blízkozemního asteroidu by se podle této pozdější studie ale mohly těžit vzácné kovy. 

Blízkozemní asteroidy by taky byly ideálním cílem pro první těžební výpravy. Dříve než začneme rozdělovat zisky, bude ovšem nutno vyvinout vhodnou technologii. 

Těžba ve stavu beztíže totiž není vůbec jednoduchá. Představte si, že vezmete krumpáč, kopnete do země - a odletíte na oběžnou dráhu. Přesně to se stane těžaři, kterého nedrží na povrchu asteroidu pozemská gravitace. 

Zdá se mi, že námitka s přebytkem kovů je oprávněná. Na to, aby se taková expedice vyplatila, by musela vytěžit opravdu značné množství kovu. Čím větší množství - tím levnější ovšem kovy budou a tím menší budou zisky, které musí zaplatit těžbu samotnou i dopravu materiálu na Zemi. Využití ve vesmíru všude tam, kam by bylo složité dovážet materiál ze Země, by mělo naopak výhodu. Umožnilo by to například stavbu stanic na Měsíci nebo na oběžné dráze naší planety. 

Příště. Mise Psyche