Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Co jste možná nevěděli - o Halleyově kometě (1)

Nejslavnější kometa se opět vrací do přísluní. Perihelu (tedy největšího přiblížení ke Slunci) dosáhne 27. července 2061. Zajímavosti o návštěvě komety různými sondami v roce 1986.

Je to první kometa, u které byl kdy předpovězen návrat ke Slunci. Zasloužil se o to Edmund Halley. Ten se stal v roce 1720 královským astronomem a vedoucím observatoře v Greenwichi. V roce 1705 si všiml, že kometa, která byla poprvé pozorovaná saským farmářem a astronomem Christophem Arnoldem v roce 1682, má podobnou dráhu jako kometa z let 1531 a 1607. Předpověděl, že se do přísluní vrátí v roce 1758. Sám Edmund Halley se ovšem jejího návratu už nedožil. Předpověď se splnila 16 roků po jeho smrti. Byl to zároveň velký úspěch Newtonovy teorie gravitace, která přispěla k výpočtu dráhy komety. 

Nejslavnější kometa

Když se v roce 1986 kometa znovu přiblížila ke Slunci, uvítalo ji lidstvo poprvé aktivně. Vydalo se k ní několik sond. Jednalo se o japonské mise Suisei (“Kometa”) a Sagigake (“Průkopník”), sovětskou VeGu 1 a VeGu 2, mezinárodní projekt ISEE-3/ICE a sondu Giotto, kterou vyslala Evropská vesmírná agentura ESA. 

Dvojčata Sakigake a Suisei

byly téměř identické. Obě vesmírné sondy měly startovní hmotnost kolem 140 kg. Jejich průměr činil kolem 140 cm, vysoké byly zhruba 70 cm. Solární články na povrchu jejich pláště měly maximální výkon 100 W. 

Lišily se ovšem přístroji na palubě. Suisei nesla dva experimenty, UV kameru a přístroj pro měření slunečního větru. Sakigake se zabývala měřením vesmírné plasmy a k dispozici měla také magnetometr. 

K průletu Sakigake kolem komety došlo 11. března 1986 v poměrně velké vzdálenosti - zhruba 7 milionů km. Sonda tedy měřila spíše parametry meziplanetárního prostoru. Její sestra Suisei se s kometou setkala 8. března 1986 ve vzdálenosti 152 400 km. Dvakrát ji zasáhlo zrnko prachu z komety. Pro srovnání: sondu Giotto , která se ke kometě přiblížila až na 600 km, zasáhlo 12 000 částic. 

Vega 1 a 2

odstartovaly v roce 1984. Letěly nejprve k Venuši, kde vysadily přistávací moduly. Až pak se věnovaly Halleyově kometě. Vega 1 se setkala s kometou 6.3.1986 ve vzdálenosti 8889 km. I ona byla zasažena prachovými částicemi, které ji poškodily. 

Vega 2 pořídila několik set fotografií s vyšším rozlišením než s Vega 1, byla totiž kometě blíže. Také byla ovšem více poškozena prachovými částicemi. Sonda ztratila 80 % svého napájení - pro srovnání u Vega 1 to bylo kolem 40 % . Nejdůležitější snímky zachycovaly jádro komety s rozlišením 50 m. 

ISEE3 - ICE

byla vypuštěna v roce 1978 coby běžná pozemská družice. Vydala se k libračnímu bodu L1 - tedy do vzdálenosti 1,5 milionu km od Země na přímce, která spojuje Zemi a Slunce. Sonda zde pozorovala procesy v blízkém meziplanetárním prostředí. ISEE 3 byla mimochodem první sondou, která dosáhla tohoto bodu. 

Od roku 1982 se pak věnovala průzkumu Měsíce a opustila proto svou původní pozici. V roce 1983 prolétla jen 120 km nad povrchem našeho souputníka. 

Až poté se věnovala průzkumu Halleyovy komety. Zároveň se změnil její název. Od této chvíle nesla  jméno ICE (International Comet Explorer).

Sonda minula Halleyovu kometu 28. března 1986, bylo to ale ve vzdálenosti 40,2 milionů km a navíc ve směru ke Slunci. Nebyla proto schopna detekovat žádnou kometární hmotu. Zato doplnila průzkum dalšími údaji - charakterizovala totiž sluneční vítr, který v té době na kometu působil a vyvolal vytvoření kometárního ohonu. 

Giotto

odstartovala v roce 1985. V březnu 1986 došlo k blízkému setkání s naší světoznámou kometou - sonda se k ní přiblížila na rekordní vzdálenost 605 km.

Celkově byla při průletu zasažena pouze 2 gramy kometárního prachu. Přesto tyto 2 gramy stačily na zpomalení sondy o 23 cm/s. Vysoká rychlost okolních částic vyvolala ionizaci materiálu a na sondě došlo ke zkratu, jak později zjistili vědci. Přesto mise vědcům poskytla velké množství nových zajímavých poznatků.

Pouze u větších prachových částic se jednalo o silikátová zrnka. Většina detekovaných prachových částic měla hmotnost 10(-16) - 10(-10) g. V jádru komety, jak se zjistilo, neexistuje žádný život, který by byl biologicky podobný našemu. Nejen proto, že tam panuje teplota kolem - 125 °C, chybí navíc biogenní chemické prvky jako draslík, sodík, fosfor a síra. 

Plyn v ohonu Halleyovy komety se skládá z 80 % vody, 10 % oxidu uhelnatého, 2 % metanu, 2 % formaldehydu, 1,5 % oxidu uhličitého a 1 % dusíku. Stopovými plyny jsou sirovodík, methanol, amoniak a kyselina kyanovodíková. 

Zajímavé je, že se původní materiál komety po vypaření značně chemicky mění. Ultrafialové záření proniká i přes prachoplynnou obálku komety až do vzdálenosti 14 000 km od jádra. Přitom štěpí molekuly materiálu komety, z jejichž zbytků se pak tvoří nové sloučeniny. 

Vědci také objevili překvapivě komplexní molekuly - acetonitril, acetaldehyd a pyridin. Vyhodnocování snímků trvalo více než 4 roky. Nejkvalitnější záběry byly elektronicky vylepšeny a zbaveny chyb, způsobených ionizujícím zářením. Poté byly spojeny do jednoho snímku. 

Příště: Co zjistily sondy, které navštívily Halleyovu kometu? 

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 15.9.2022 8:00 | karma článku: 21,41 | přečteno: 385x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?

Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)

18.4.2024 v 8:00 | Karma: 22,45 | Přečteno: 550x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 11,93 | Přečteno: 236x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 16,35 | Přečteno: 378x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,49 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,47 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,11 | Přečteno: 283x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,16 | Přečteno: 305x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,64 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,42 | Přečteno: 413x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,88 | Přečteno: 518x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,70 | Přečteno: 573x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,28 | Přečteno: 350x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,74 | Přečteno: 408x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,70 | Přečteno: 355x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,23 | Přečteno: 440x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,12 | Přečteno: 521x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,77 | Přečteno: 305x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,60 | Přečteno: 436x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,81 | Přečteno: 364x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,06 | Přečteno: 267x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 968
  • Celková karma 19,32
  • Průměrná čtenost 1331x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.