Konec bílých potravin?

Dříve bylo nebe modřejí a svět světlejší a zářivější. Minimálně druhá část věty není přitažená za vlasy. Do potravin se totiž skutečně před pár týdny přestávala přidávat přísada, která je bělí. (délka 5 min.) 

Oxid titaničitý

… je bílá, anorganická sloučenina. Průmyslově se používá už zhruba 100 let. Díky svým  vlastnostem tehdy zaujala nejrůznější výrobce barev, takže oxidem titaničitým postupně zaměnili starší bílá barviva. To vás vůbec neudiví, pokud si vzpomenete, jaké chemické látky kdysi bývaly jejich součástí. Za všechny si připomeňme nechvalně známou olověnou bělobu. 

Není tedy divu, že oxid titaničitý kdysi nadchl výrobce tím, že nebyl toxický, nereagoval s látkami v ovzduší a navíc byl ještě sytější než někdejší běžné bílé pigmenty. Titanová bílá byla bělejší než dosavadně používaná bílá barva, byla zářivější a také lehčí. Později se mělo také ukázat, že je schopna absorbovat UV záření. 

Lidstvo si tedy užívalo titanovou bělobu bezstarostně zhruba 100 roků. Můžeme jen odhadovat, proč v této době stouply počty onemocnění rakovinou. Ostatně naše civilizace používá tak obrovské množství chemických látek, že je prakticky nemožné z nich vypíchnout jednu - a té dát vinu za špatný zdravotní stav populace. 

Přesto se v poslední době objevily spekulace o škodlivosti oxidu titaničitého. Lépe řečeno - o škodlivosti jeho nanočástic. Ty měly způsobovat škody na DNA a tím také umožňovat vznik rakoviny. 

K čemu se používá oxid titaničitý?

Díky intenzivní bílé barvě a odolnosti vůči UV záření je TiO2 velice populární. Používá se v desítkách produktů, bez kterých si dnes dovedeme život jen těžko představit. 

Jako bílý pigment je TiO2  jednou z nejdůležitějších surovin pro barvy a nátěry. Samotný trh s barvami obsahujícími TiO2 pro kutily odpovídá 3,5 miliardy eur za rok.

TiO2 se na vás ovšem usmívá nejen z barev a katalytických nátěrů ale také z výrobků z plastů, papíru, léčiv a opalovacích krémů. Kromě toho se s ním setkáte v různých obalech, kosmetice, zubní pastě a samozřejmě také v potravinách (potravinářské barvivo má zkratku E171).

Zhruba polovina celosvětově vyrobeného TiO2 přitom nalezne své použití jako pigment v barvách a nátěrech. TiO2 se označuje jako titanová bílá, bílý pigment 6 nebo CI 77891. Je také známá jako „dokonalá bílá“ nebo „nejbělejší bílá“. Je to způsobeno vysokým indexem lomu této sloučeniny. Díky němu tento pigment velice efektivně rozptyluje viditelné světlo. Výsledkem je pak neprůhledná a velice zářivá barva. 

V kosmetice se oxid titaničitý používá jako pigment nebo třeba jako jako zahušťovadlo do krémů. Vysoce jemně mletý TiO2 se používá jako opalovací krém - je průhledný ale zároveň je schopen pohlcovat UV záření.

TiO2 je považován  za chemicky inertní, to znamená, že nereaguje s jinými chemikáliemi. Oxid titaničitý je nejen jedinečným bílým pigmentem - má kromě toho také vlastnosti, které ho dělají zajímavým pro nejrůznější průmyslové výroby. 

Má kromě toho také extrémně vysoký bod tání 1843oC a bod varu 2972oC. Jako přírodní pevná látka a dokonce i ve formě částic je nerozpustný ve vodě. 

Na rozdíl od jiných bílých materiálů, které se na světle zdají být mírně nažloutlé, absorbuje TiO2 UV záření, které v něm následně vyvolává různé fyzikální procesy. Část z nich má za následek emitaci záření s nižší energií než původní UV (blíže modré části viditelného spektra). Materiál se nám pak už nejeví nažloutlý, ale je modřejší - což vnímáme jako čistě bílou barvu. 

Běžně mají částice pigmentu TiO2 velikost kolem 200-350 nm. Tato frakce činí kolem 98 % celkové produkce. Nanočástice neboli ultrajemný TiO2  se skládají z materiálu, jehož částice jsou menší než 100 nm. Tato verze oxidu titaničitého je průhledná a bezbarvá. Zato absorbuje daleko lépe UV záření, hodí se tedy například k výrobě opalovacích krémů a přísad, které zlepšují odolnost materiálů proti tomuto druhu záření. 

E171 v jídle

V potravinách se TiO2 používá jako bělidlo, ale také k optimalizaci barvy a konzistence. S pomocí E171 se může vyrobit hladší čokoláda nebo se zvyšuje tření u některých bonbonů.

Výrobci využívají E171 v pečivu, polévkách, omáčkách, salátech a pomazánkách. Nejspíš vás také překvapí, že bývá obsažen ve výrobcích z ořechů. 

V EU se přísadami potravin zabývá EFSA - Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Právě on reagoval na pochybnosti, které se objevily v souvislosti s nanočásticemi TiO2. EFSA neshledala přísadu oxidu titaničitého bezpečnou. Neshledala ji ovšem ani vyloženě a prokazatelně nebezpečnou, takže došlo v únoru letošního roku k zákazu přidávání TiO2 do jídla. 

Nařízení zároveň umožnilo do 7. srpna 2022 uvádět na trh potraviny obsahující oxid titaničitý - výrobci tedy dostali půl roku na to, aby změnili své postupy a našli pro TiO2 odpovídající náhradu. Potraviny, které byly uvedeny do oběhu do sprna 2022, tu mohou zůstat až do data minimální trvanlivosti, resp. data spotřeby. V obchodech se tedy s přísadou E171 ještě nějakou dobu můžete setkávat, časem ale vymizí. 

V lécích naopak TiO2 ještě nějakou dobu zůstane. I v nich se totiž využívá intenzivní bílá barva pigmentu a jeho speciální vlastnosti. Výrobci zatím nenalezli vhodnou náhradu. Evropská léková agentura EMA považuje že nedostatek léčiv by byl horší, než potenciálně možné škody na zdraví vzniklé nanočásticemi TiO2. Za tři roky chce celou situaci znovu prozkoumat. 

Použití oxidu titaničitého tedy nebylo zakázáno paušálně (jak se někdy mylně objevuje na různých webových stránkách), ale pouze jako přísada do potravin. V budoucnosti dojde nejspíše také k zákazu v léčivech. 

https://www.ema.europa.eu/en/documents/other/annex-i-use-titanium-dioxide-excipient-human-medicines-industry-feedback-qwp-experts/ema-questions_en.pdf