Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO)

Na oběžnou dráhu posílá satelity a do Sluneční soustavy automatické sondy. Daří se jí to přitom s rekordně nízkými náklady. Co je ISRO a jak vznikla? (délka blogu 3 min.)

Aktivita ISRO začala kupodivu už v roce 1962, v době kdy se začaly vesmírnými projekty zabývat tehdejší supermocnosti USA a SSSR. První indický premiér Jawaharlal Nehru tehdy pověřil fyzika Vikrama Sarabhaie, aby založil Indický národní výbor pro výzkum vesmíru (INCOSPAR). Samotná Indian Space Research Organization (ISRO - indická vesmírná agentura), byla založená v roce 1969. Dnes sídlí v Bengalúru. Senzory a užitečné zatížení jsou vyvíjeny v Centru vesmírných aplikací v Ahmadabádu, satelity jsou navrhovány, vyvíjeny, sestavovány a testovány v UR Rao Satellite Center v Bengalúru, nosné rakety jsou vyvíjeny ve vesmírném středisku Vikram Sarabhai v Thiruvananthapuramu. Starty probíhají ve vesmírném středisku Šríharikota (Satish Dhawan Space Centre - SDSC).  

Začátky byly těžké. Při prvním indickém raketovém startu byla vypuštěna testovací raketa, která se tehdy ani nedostala na orbitu Země. Jmenovat se  Nike-Apache a její součástky byly vyrobeny v NASA. 

Už šest roků po svém oficiálním vzniku ale vypustila ISRO první družici, která se skutečně dostala na oběžnou dráhu Země. Jmenovat se Aryabhata a na místo určení ji vynesla sovětská raketa. Ve svých počátcích se tedy indická vesmírná společnost musela spoléhat na cizí nosné rakety. To se mělo v průběhu let změnit. 

V roce 1979 provedla ISRO první testy své vlastní orbitální rakety Satellite Launch Vehicle-3 (SLV-3). 

Její výkon byl na dnešní poměry poměrně malý. Na oběžnou dráhu mohla vynést užitečný náklad, odpovídající zhruba 40 kg. Svůj první úspěch zaznamenala 18. července 1980, když vynesla na oběžnou dráhu první náklad (družici Rohini-1, experimentální družici určenou k testování technologie v podmínkách, panujících na oběžné dráze). Tím se Indie zařadila mezi (tehdy) šest zemí, které byly schopné létat na orbitu Země. 

Indie má také jednoho jediného astronauta - a i v tomto případě se musela spoléhat na jednu z vesmírných velmocí. Rakesh Sharma, pilot indického letectva, letěl v roce 1984 spolu se dvěma ruskými kosmonauty na sovětskou vesmírnou stanici Saljut 7. 

Co se týká automatických misí a průzkumu Sluneční soustavy - tady se Indie na nikoho spoléhat nemusí. ISRO má na kontě několik misí, které mířily k Měsíci a Marsu. 

V roce 2008 to byl orbiter Chandrayaan-1. Sonda, jejíž jméno znamená ve starověkém sanskrtu „měsíční plavidlo“, byla velká asi jako lednička. Fungovala bezmála jeden rok (od října 2008 do srpna 2009). Proslavila se tím, že na Měsíci objevila vodu. 

O pět let později ISRO vyslala na Rudou planetu sondu Mars Orbiter, přezdívanou Mangalyaan. Mise úspěšně doletěla na Mars v roce 2014. Díky ní se Indie dostala do ještě exkluzivnějšího “klubu”. Stala se teprve čtvrtou zemí, které se podařilo umístit na orbitu Marsu fungující sondu. ISRO přitom jednoduchá mise stála neuvěřitelně málo - jen zhruba 74 milionů dolarů. 

Další lunární mise, Chandrayaan-2, startovala 22. července 2019. Měla na povrch Měsíce vysadit přistávací modul Vikram. 2. září se přistávací modul sice oddělil od orbitální části sondy, měkké přistání se ale 6. září 2019 nepodařilo. Sestup směrem k měsíčnímu povrchu nejprve probíhal podle plánu - a to až do výšky kolem 2,1 kilometru. Pak ale došlo ke ztrátě spojení. Přistávací modul se nejspíše při přistání roztříštil. Orbitální část ovšem pracuje bez problémů. 

Indie se snaží poslat na oběžnou dráhu kosmonauty pomocí vlastních raket. Nově naplánovaná série misí se nazývá Gaganyaan. ISRO už pro tyto účely vyvinula vhodnou raketu s označením GSLV Mk III. Ta v minulosti například vynesla na oběžnou dráhu různé telekomunikační satelity a sondu Chandrayaan-2. ISRO už otestovala také záchranný únikový modul, který by astronauty zachránil v případě problémů při startu. 

Dnes už známe také jméno, které indičtí astronauté dostanou. Posádky, které startují v NASA si říkají astronauté. Jejich ruští kolegové si říkají kosmonauté. Čínským posádkám se říká taikonauté - a Indové by se měli jmenovat vyomanauté. Název se odvozuje ze sanskrtu od slova “nebe”. Indové, kteří navštíví oběžnou dráhu, si tedy budou říkat “nebeští lidé”. 

 

Autor: Dana Tenzler | pondělí 19.12.2022 8:00 | karma článku: 15,84 | přečteno: 148x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 11,06 | Přečteno: 185x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,83 | Přečteno: 364x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,17 | Přečteno: 301x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,17 | Přečteno: 259x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 14,38 | Přečteno: 279x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 15,90 | Přečteno: 300x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,40 | Přečteno: 307x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,21 | Přečteno: 406x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,71 | Přečteno: 512x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,56 | Přečteno: 564x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,91 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,57 | Přečteno: 405x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,49 | Přečteno: 352x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,04 | Přečteno: 437x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,23 | Přečteno: 519x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,13 | Přečteno: 302x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,74 | Přečteno: 432x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,65 | Přečteno: 362x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,04 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Indie a Japonsko plánují další misi na Měsíc - tentokrát společně

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (JAXA) plánují další lunární misi. (délka blogu 3 min.)

8.2.2024 v 8:00 | Karma: 14,35 | Přečteno: 176x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 967
  • Celková karma 19,04
  • Průměrná čtenost 1332x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.