Potřebujeme vesmírné lety s lidskou posádkou? (3)

2. 01. 2023 8:00:07
Úvahy o tom, zda se člověk opravdu musí do vesmíru vypravit osobně. Co si o tématu myslíte vy? Napište svůj názor do diskuze. (délka blogu 5 min.)

V minulém blogu jsem nastínila situaci vědy na oběžné dráze. Není příliš růžová. Nebýt toho, že státy dotují vědecké experimenty nejrůznějších univerzit, nebyl byl o vědu na ISS velký zájem - podobně, jako tomu bylo u projektu Space Shuttle. Přílišný zájem o experimenty ve stavu beztíže se jednoduše... nekonal.

Přesto si myslím, že nesmíme s podobnými aktivitami skončit. Vždyť lidstvo pohání nejen okamžitý profit, ale také touha poznat bílá místa na mapě. Dalším cílem, který byl na řadě hned po obsazení oběžné dráhy Země, se stal Měsíc. A dodnes je vlastně stále aktuální.

Průzkum Měsíce

Tady je třeba odlišit průzkum na oběžné dráze a průzkum na měsíčním povrchu.

Z principu věci je výzkum na oběžné dráze lépe automatizovatelný a obsluha se ho může účastnit zpovzdálí. Levnější a efektivnější je v tomto případě nasazení satelitů. A právě to probíhá i dnes. Kolem Měsíce krouží satelity různých zemí, i když první z nich patřily USA.

Co se týká plánů na orbitální stanici (Lunar Gateway) - ta je pro vědecké účely zbytečná, protože se na ní nedá zkoumat prakticky nic, co by nezvládly automatické sondy na oběžné dráze Měsíce nebo astronauti na ISS.

Samotný povrch Měsíce je samozřejmě pro vědu zajímavý. Ale i tady se dají odebírat vzorky a pořizovat fotografie pomocí automatických systémů. Ani zde tedy není osobní přítomnost lidských bytostí nevyhnutelná. Vozítko, které by provádělo vědecký průzkum povrchu Měsíce, bude mít daleko lepší spojení se Zemí - než když pracuje na Marsu. Povely letí k Měsíci jen několik vteřin, v případě Marsu jsou to minuty až desítky minut. Někdy se rovery na Marsu nedají kontaktovat vůbec - to když se Mars nachází na opačné straně oběžné dráhy kolem Slunce. Navíc by se takový rover na Měsíci dal používat 24 hodin denně, nepotřebuje totiž na rozdíl od lidských posádek klidovou dobu. Byl by sice jistě pomalejší než člověk, zato úspornější. Ani na průzkum Měsíce tedy v dnešní době nejsou potřeba živí lidé.

Když se srovnají finanční náklady, je navíc zřejmé, že lidská posádka je daleko dražší než využití automatů. Mise Artemis 1 zatím stála přes 4 miliardy dolarů a trvala tři týdny. Dobře vybavené rovery na Marsu stojí polovinu a pracují často mnoho roků, některé více než 10 let.

Projekty automatických sond jsou zároveň daleko jednodušší a proto rychlejší. Mise Artemis je připravována už kolem 10 roků, zatímco běžnou automatickou misi mohou vědci zaslat na Měsíc už během 5 let. Výsledky vědeckého bádání tedy obdrží daleko rychleji, než kdyby se spolehli na lidskou posádku.

Průzkum Marsu

To všechno platí samozřejmě také v případě dalšího cíle, který si lidé vytyčili - Marsu. Tady je situace navíc ještě daleko komplikovanější tím, že se Mars nachází ve větší vzdálenosti - let k němu je tedy daleko delší. A přiznejme si, navzdory nadšení, které máme pro podobné mise - zatím je let lidské posádky neuskutečnitelný.

Velké vzdálenosti a skutečnost, že Mars je samostatnou planetou a ne jen souputníkem Země, prodlužují misi na Mars na minimálně tři roky. Z toho bude připadat na samotný pobyt na povrchu planety rok a půl, zhruba tři čtvrtě roku pak trvají lety tam a zpět.

Je logické, že lidská posádka bude potřebovat mnohonásobně větší množství vybavení a podpůrných systémů, než je tomu v případě mise na Měsíc. Navíc musí veškerá technologie pracovat bezchybně po dobu tří let, optimálně ještě déle pro případ, že se z nějakého důvodu nepodaří odstartovat zpět k Zemi hned při první výhodné vzájemné poloze obou planet (startovacím okně).

Problém bude spočívat také v nepřizpůsobivosti lidského organismu na vysoké dávky kosmického záření a beztíži. Dnešní technologie nedovoluje tak rychlou dopravu, která by zaručila, že se lidská posádka dostane na Mars živá, zdravá a akceschopná.

Automatické sondy mají jiný problém - výše zmiňované časové období, kdy se Mars nachází na opačné straně oběžné dráhy a je schovaný za Sluncem. Aktivita Slunce ruší všechny signály, takže vědci nemají se svými rovery a orbitálními stanicemi v tomto období žádné spojení. Tento problém odpadá ve chvíli, kdy se vědci (lidská posádka) nacházejí přímo na Marsu - a jedná se tedy o skutečnou výhodou pilotovaných letů na Mars. Pokud se podaří vyvinout motory nových generací, které budou schopny dorazit k Rudé planetě v rámci týdnů, dalo by se o pilotovaných misích k Marsu skutečně uvažovat.

V tomto případě se pak jistě podaří zjistit, jestli byl kdysi na Marsu život - nebo tu dokonce vznikl a na Zemi se dostal spíše šťastnou náhodou.

Na Mars a na Měsíc se lidé jednoho vzdáleného dne určitě vydají, i když je průzkum obou zmiňovaných cílů levnější při použití automatických sond. Budou totiž odrazovým můstkem pro daleko náročnější cíle - výlety na měsíce Jupiteru nebo Saturnu, kolonizaci pásu asteroidů nebo stavbu meziplanetárních stanic, na kterých bude ve vzdálené budoucnosti hledat lidstvo útočiště před starým a aktivním Sluncem.

Jednoho velice vzdáleného dne budou lidé nostalgicky vzpomínat na dobu, kdy lidstvo teprve začínalo objevovat bílá místa na mapě Sluneční soustavy - a budou nám závidět všechna dobrodružství, která nás ještě čekají.




Autor: Dana Tenzler | pondělí 2.1.2023 8:00 | karma článku: 19.21 | přečteno: 264x

Další články blogera

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 130 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 962 Celková karma 19.71 Průměrná čtenost 1288

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...