Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Síť Deep Space Network

Deep Space Network - to zní jako název nového sci-fi románu. Ve skutečnosti se jedná o ryze pozemský projekt, který ovšem zaslouží obdiv. (délka blogu 3 min.) 

Když jsem v minulých blozích popisovala fantastické projekty NASA a ESA, přišel jeden jejich aspekt příliš zkrátka - rozsáhlá pozemská komunikační síť. A není to jen tak ledajaká technologie - musí se totiž vyrovnat se spoustou problémů, které jsou specifické právě pro výzkum vesmíru. 

Minulost

První snímky, které byly pořízeny na oběžné dráze Země (tedy zjednodušeně “ve vesmíru”), byly pořízeny klasickým způsobem, pomocí analogových fotoaparátů. Bylo to v době, kdy ještě neexistovala dnešní moderní technologie, která věc značně zjednodušuje. 

Do vesmíru byly tehdy vypouštěny satelity, fotoaparáty na jejich palubě exponovaly film a poté se družice vracely zpět na zem. Filmy se pak vyvolávaly a s jejich pomocí se pořizovaly běžné papírové fotografie.

Dnešní moderní výzkum vesmíru by takto samozřejmě nebyl možný. Moderní projekty pracují s obrovským množstvím dat, které zasílají na Zemi. Z řídících středisek často naopak dostávají povely pro další výzkum. 

A tady se objevují specifické problémy, typické právě pro výzkum vesmíru. 

Satelity na oběžné dráze Země

Komunikace s oběžnou dráhou Země (například stanicí ISS) na první pohled nevypadá příliš extravagantně. Vždyť naše mobilní telefony dnes umí komunikovat dokonce i na větší vzdálenosti, než v jaké se nachází ISS. Problém spočívá v rychlosti, kterou se vesmírná stanice pohybuje po oběžné dráze. ISS se nachází ve výšce zhruba 320 - 410 km a kolem naší planety oběhne jednou za zhruba 93 minut. Z určitého bodu na Zemi se s ní tedy dá komunikovat jen krátce - jednou za jeden a půl hodiny. To je samozřejmě velice nepraktické. NASA, ESA a ostatní vesmírné agentury naštěstí už dávno zrealizovaly celou síť radioteleskopů, které  umí komunikovat i se satelity, obíhajícími velkou rychlostí na oběžné dráze Země. 

Vzdálené satelity a mise

Sondy, které se vydaly k Marsu nebo dokonce k ještě vzdálenějším cílům, konfrontují vědce s jiným problémem. Je jím právě vzdálenost. Rádiový signál, kterým komunikují vzdálené mise s řídícím střediskem, totiž v souladu s fyzikálními zákony ztrácí na intenzitě s druhou mocninou vzdálenosti. Aby byla umožněna rychlá a kvalitní komunikace, musí být ale signál dostatečně silný. Pro srovnání - když dorazí na Zemi signál ze sondy Voyager, je tak slabý, že dokonce i každá buňka v našem těle má k dispozici více energie. Zatímco píšu tento blog, komunikuje například DSN se sondou Voyager 1, která je vzdálená 23,89 miliardy km (1,84 světelného dne). Anténa zachytává 160 bitů za vteřinu. Síla signálu je 2.55 x 10-19 W. 

Navíc nesmí být přijímací anténa příliš rušena naším běžným pozemským životem - což je možná největší problém.

Deep Space Network

Deep Space Network se skládá z různě velkých rádiových antén. 

Přitom se liší od běžných astronomických radioteleskopů, které se používají ke sledování vesmíru. V ideálním případě se taková anténa neumisťuje na co nejvyšší horu, ale spíše do údolí, kde není rušena pozemskými rádiovými zdroji. Komunikaci ruší dokonce i běžné letecké koridory. Také počasí hraje určitou roli. Rádiové signály lze sice přijímat i za deště, ale časté bouřky nebo tvorba ledu na velkých anténových konstrukcích samozřejmě nejsou optimální. 

Komunikace s vesmírnými misemi

Pokud chceme mít trvalé spojení se vzdálenou kosmickou lodí, potřebujeme na Zemi alespoň tři přijímače. Na zeměkouli musí být rozmístěny poměrně rovnoměrně. Kontakt udržuje vždy alespoň jeden z nich. Když z pohledu jedné stanice cíl zapadá, měl by z pohledu další být již nad obzorem, aby se komunikace nepřerušila. Antény si tak cíl prakticky předávají jako by si přehazovaly míč. 

DSN NASA a ESA

Síť NASA se skládá ze tří základních komplexů. Jedním z nich je v Goldstone v Mohavské poušti v Kalifornii, další blízko Madridu a poslední z nich se nachází blízko australského města Canberra. 

Zpočátku byl komplex v Goldstone vybaven třemi 26 metrovými anténami a jednou 64 metrovou anténou. Systémy v Madridu a Austrálii měly jen 26 metrové antény. 

Postupně se samozřejmě celá síť zdokonalovala. V Goldstonu jsou například od konce 90. let aktivní čtyři antény s průměrem 34 metrů a jedna 70 metrová anténa. Síť má také k dispozici radioteleskop Parkes (s průměrem 64 metrů), který se však do sítě zapíná pouze v případě potřeby. 

Také ESA má svou vlastní síť stanic v různých zemích světa. Část z nich může být propojena se sítí NASA Deep Space Network. 

Práci sítě DSN můžete mimochodem sledovat na internetu live - když zajdete na následující adresu:

https://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html

Najdete tu seznam teleskopů i misí, se kterými právě komunikují, jejich vzdálenost nebo třeba rychlost, kterou se právě předávají data. Hezkou zábavu! 

 

Autor: Dana Tenzler | pondělí 9.1.2023 8:00 | karma článku: 19,82 | přečteno: 291x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 10,73 | Přečteno: 182x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,83 | Přečteno: 364x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,17 | Přečteno: 301x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,17 | Přečteno: 259x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 14,38 | Přečteno: 279x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 15,90 | Přečteno: 300x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,40 | Přečteno: 307x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,21 | Přečteno: 406x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,71 | Přečteno: 512x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,56 | Přečteno: 564x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,91 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,57 | Přečteno: 405x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,49 | Přečteno: 352x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,04 | Přečteno: 437x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,23 | Přečteno: 519x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,13 | Přečteno: 302x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,74 | Přečteno: 432x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,65 | Přečteno: 362x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,04 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Indie a Japonsko plánují další misi na Měsíc - tentokrát společně

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (JAXA) plánují další lunární misi. (délka blogu 3 min.)

8.2.2024 v 8:00 | Karma: 14,35 | Přečteno: 176x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 967
  • Celková karma 19,03
  • Průměrná čtenost 1332x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.