Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vznik planet - nové úvahy (2)

Nové poznatky, které vědci získali při pozorování cizích hvězdných soustav. Kuiperův pás, Oortův oblak a migrace planet. (délka blogu 3 - 5 min.)

(pokračování minulého blogu) 

Migrace planet

Aby planeta mohla začít migrovat, musí se nejprve vytvořit. Není to jednoduchý proces, některé jeho detaily zatím nejsou úplně jasné. 

Původní disk je skutečně tvořen různými plyny a prachem. 

Prachové částice se brzy začnou shlukovat - je to poměrně rychlý a snadný proces, při kterém se vytvoří objekty o velikosti milimetru nebo centimetru. A tady nastává problém. Tyto objekty - dejme tomu s rozměry centimetrů - se v disku působením okolního materiálu velmi rychle zpomalují. To má nepříjemný následek - zpomalené těleso se pak díky vlivu gravitace centrální hvězdy musí pohybovat směrem ke hvězdě. Problém spočívá v rychlosti - ta je u takovýchto poměrně malých částic příliš vysoká na to, aby nabraly potřebnou (vyšší) hmotnost. 

Existuje teorie, že zde nedochází k plynulému růstu hmotnosti a velikosti, ale ke skokovým změnám. 

Částice o velikosti metru se pak už nepohybují směrem ke hvězdě tak rychle, vliv okolního prachu na ně není tak silný. 

Když dosáhnou velikosti zhruba kilometru, jde už pak proces narůstání velikosti a hmotnosti poměrně rychle. 

Takové objekty se nazývají planetesimály. Vzájemně se srážejí nepříliš velkými rychlostmi, protože se v disku pohybují blízko sebe, takže se při srážce neroztříští a nerozletí po okolí. 

Zároveň růst těchto objektů silně závisí na jejich velikosti. Čím je objekt větší, tím rychleji roste. Poměrně rychle, za desítky milionů let, se planetesimále podaří vyrůst do velikosti planety zemského typu nebo dokonce o něco větší. 

Pak opět začínají problémy, protože pokud vezmeme objekt o hmotnosti 20 násobku Země a vložíme ho do plynného disku, měl by se změnit v planetu typu Jupiteru. Musí k sobě tedy přitáhnout větší množství plynu, aby se vytvořila rozsáhlá plynová atmosféra. 

Disk se ale poměrně rychle rozptýlí - jeho životnost není moc dlouhá. Vytvořit planetu o hmotnosti Jupiteru v takovém standardním modelu akumulace hmoty je tedy docela obtížná věc. Narůstání hmotnosti přitom nejspíše pomáhá nestabilita disku a jeho následná fragmentace. 

Kuiperův pás a Oortovo mračno

Ve sluneční soustavě obří planety po svém vzniku migrovaly - a to velmi zajímavým způsobem: nejprve se všechny mírně pohybovaly směrem ke Slunci - a pak se všechny začaly pohybovat směrem k vnější části soustavy. 

Uran i Neptun se nyní nacházejí mnohem dále než v místech, kde vznikly. Vědci předpokládají, že je to způsobeno interakcí s menšími zbývajícími tělesy, tj. kometami a planetkami. 

Větší tělesa svou gravitací ovlivňují menší tělesa a vyvrhují je různými směry. Podle toho, kam je takový objekt vržen, se mění úhlový moment hybnosti, tedy oběžná doba planety, a ta se buď poté přibližuje ke hvězdě, nebo se od ní vzdaluje. Samozřejmě čím větší planeta je, tím silnější je takový vliv. 

Tímto způsobem se prý ve sluneční soustavě vytvořily dvě důležité struktury: Kuiperův pás a Oortovo mračno. Kuiperův pás je pás velkých ledových těles většinou velikosti Pluta nebo o něco menší. Kuiperův pás prý vznikl především působením Uranu a Neptunu. 

Působením Jupiteru vznikla další významná struktura, Oortův oblak, obří mrak komet obsahující asi 100 miliard kometárních jader. 

Jupiter prý dokázal do velké vzdálenosti od Slunce vymrštit tělesa až o velikosti deseti kilometrů. Dnes se působením dalších procesů stala z Oortova oblaku hranice Sluneční soustavy - přibližně symetrický útvar, velký kometární oblak, který se nachází ve zhruba poloviční vzdálenosti k nejbližším hvězdám - neuvěřitelných 100 tisíc astronomických jednotek od Slunce. 

 

Autor: Dana Tenzler | pondělí 29.5.2023 8:00 | karma článku: 16,83 | přečteno: 204x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?

Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)

18.4.2024 v 8:00 | Karma: 22,11 | Přečteno: 536x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

15.4.2024 v 8:00 | Karma: 11,62 | Přečteno: 234x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

11.4.2024 v 8:00 | Karma: 16,34 | Přečteno: 375x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

8.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,49 | Přečteno: 309x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená

Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

4.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,46 | Přečteno: 261x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

1.4.2024 v 8:00 | Karma: 15,11 | Přečteno: 282x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,15 | Přečteno: 304x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma: 16,63 | Přečteno: 308x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,42 | Přečteno: 411x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma: 22,87 | Přečteno: 516x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma: 25,69 | Přečteno: 570x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma: 19,28 | Přečteno: 349x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)

6.3.2024 v 8:00 | Karma: 21,74 | Přečteno: 406x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?

Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)

4.3.2024 v 8:00 | Karma: 18,69 | Přečteno: 353x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu

Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)

29.2.2024 v 8:00 | Karma: 20,23 | Přečteno: 439x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Budoucnost života na Zemi (1)

To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)

26.2.2024 v 8:00 | Karma: 26,12 | Přečteno: 520x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines

Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)

22.2.2024 v 8:00 | Karma: 18,76 | Přečteno: 304x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Objev první temné galaxie

Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)

19.2.2024 v 8:00 | Karma: 22,59 | Přečteno: 433x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Vulkány na Jupiterovu měsíci Io

NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)

15.2.2024 v 8:00 | Karma: 21,81 | Přečteno: 363x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“

Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min

12.2.2024 v 8:00 | Karma: 15,05 | Přečteno: 265x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 968
  • Celková karma 19,30
  • Průměrná čtenost 1331x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.