Další indická mise k Měsíci - Chandrayaan 3
Úspěšné měkké přistání na měsíčním povrchu by z Indie udělalo čtvrtou zemi, které se to po Spojených státech, Rusku a Číně podařilo. Zatímco USA a tehdejší Sovětský Svaz pořádaly velkolepý závod o přistání na Měsíci už v šedesátých letech, uskutečnila Čína své mise teprve před několika roky. Neúspěšně se o přistání pokoušel Izrael, Indie a Spojené arabské emiráty.
Chandrayaan 3
V pořadí třetí indická mise, která letí k Měsíci, odstartovala v pátek 14. 7. 2023 ve 14:35 místního času z indického vesmírného střediska Satish Dhawan Space Center. To se nachází na jihoindickém ostrově Sriharikota. Kosmickou sondu vynesla na oběžnou dráhu raketa typu LVM3 (Launch Vehicle Mark 3, dříve GSLV Mk III).
Cíle této třetí mise zůstávají stejné jako u mise předchozí. Vědci se ovšem poučili ze selhání Chandrayaan 2. Vylepšili konstrukci přistávacího modulu tak, aby fungovala i při problémech s dosažením plánovaného místa přistání, při selhání elektroniky a senzorů nebo při vyšší rychlosti než je plánována.
Mise
Po úspěšném startu zaujala sonda místo na oběžné dráze kolem Země ve výšce 179 km. Postupně podnikne sérii manévrů, které ji vynesou na protáhlou dráhu k Měsíci. Tam ji zachytí měsíční gravitace a sonda bude následně pomocí dalších krátkých manévrů svou dráhu postupně snižovat - až se dostane na prakticky kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 100 km.
Tato metoda trvá samozřejmě déle než lety na Měsíc, jak je známe ze sedmdesátých let minulého století. Má ale jednu výhodu - spotřebuje se při ní daleko méně paliva - dají se tedy využít už existující rakety, které jindy vynášejí náklad na oběžnou dráhu Země.
Jakmile se sonda ocitne na konečné oběžné dráze, oddělí se od ní přistávací modul, který nese měsíční vozítko. Zahájí pak sestup na povrch Měsíce.
Ten se má uskutečnit 23. nebo 24. srpna.
Celý tento proces bude tedy trvat zhruba 42 dní, přičemž přistání je plánováno za měsíčního úsvitu. Přistávací modul i vozítko jsou naplánovány a konstruovány tak, aby vydržely pouze jeden lunární den (14 pozemských dní). Nebudou moci přežít extrémní pokles teplot během lunárních noci. Během ní totiž panují na povrchu teploty kolem -160 stupňů Celsia.
Místo pro přistání je tentokrát jinde než u Chandrayaan 2. Sonda by se měla vypravit k 70 stupňům jižní šířky - bude tedy přistávat poblíž jižního pólu Měsíce. Nachází se zde několik kráterů, které zůstávají trvale ve stínu a mohou být tedy zásobárnou vodního ledu a vzácných minerálů. Změna místa přistání byla provedena na základě snímků pořízených orbiterem Chandrayaan 2, které poskytly podrobnou mapu Měsíce.
Krátce po přistání se rozevře jeden z bočních panelů přistávacího modulu a vytvoří tak rampu. Rover po ní sjede a začne prozkoumávat měsíční povrch.
Změny oproti Chandrayaan 2
Mise Chandrayaan 2 skončila částečným neúspěchem. Lander s roverem se zřítily na měsíční povrch - místo plánovaného měkkého přistání. Při manévru se lander roztříštil na několik kusů, což později ukázaly snímky z lunární sondy LRO (NASA).
Na vině byl software a problémy při přistávání landeru.
Aktuální mise bude mít větší volnost při volbě cílové přistávací plochy. Namísto pokusu o dosažení konkrétního místa o velikosti 500 x 500 m pro přistání, na které se zaměřil Chandrayaan 2, dostala současná mise pokyny k bezpečnému přistání v oblasti 4 km x 2,4 km.
Přistávací modul také obdržel více paliva, takže může hledat alternativní místo pro přistání, pokud to bude nutné.
Tato třetí mise už také nebude závislá na průběžném zpracování snímků povrchu při přistání - má k dispozici obrázky, které nasnímal orbiter mise Chandrayaan 2.
Navíc byly provedeny změny v samotné struktuře přistávacího modulu. Ten dostal další solární panely. Kromě toho byla odstraněna jeho centrální tryska, čímž se jejich počet snížil z pěti na čtyři. Nohy modulu byly zesíleny, aby bylo zajištěno, že může přistávat i při vyšší rychlosti.
Vědecké experimenty
Vědecké přístroje zůstávají stejné jako v předchozí misi. Sonda se bude zabývat studiem měsíčních otřesů, tepelnými vlastnostmi měsíčního povrchu, procesy, které probíhají v plazmatu v blízkosti povrchu Měsíce a měřením vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.
Na palubě je také malý rover jménem Pragyan, vážící 26 kilogramů. Jeho přístroje budou studovat chemické složení regolitu (měsíční písek) poblíž místa přistání a také analyzovat množství draslíku, hliníku, hořčíku, křemíku, vápníku, titanu a železa v měsíční půdě a horninách.
Rozpočet mise je 615 milionů Rupií, což odpovídá zhruba 7,5 milionu US dolarů.
Indie - neprávem přehlížená vesmírná velmoc
První úspěch slavila tato neprávem podceňovaná země už v roce 1975 s první indickou družicí Aryabhata (pojmenovanou po indickém matematikovi). Sondu tehdy vypustila Indie s pomocí sovětské rakety.
První vlastní raketa pocházela od společnosti, PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Byla vypuštěna v roce 1994. Tato raketa je dodnes využívána pro lehký až středně těžký náklad.
První indická těžkotonážní nosná raketa byla uvedena do provozu v září 2004 po dvou zkouškách (2001 a 2003). Dostala název GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle) a je srovnatelná s evropskou nosnou raketou Ariane 5. Je vysoká bezmála 50 metrů. Má tři pohonné stupně a startovní hmotnost 401 tun (zhruba polovinu hmotnosti Ariane 5).
V roce 2025 plánuje Indie vynést na oběžnou dráhu první astronauty. Mise se mají jmenovat Gaganyaan.
Indie nechyběla donedávna ani na oběžné dráze Marsu. Kolem Rudé planety kroužila sonda Mars Orbiter Mission (MOM) a fungovala do konce roku 2022.
2008 až 2009 pracovala na oběžné dráze Měsíce sonda s Chandrayaan-1. Lander mise Chandrayaan 2 (jménem Vikram) při přistání sice selhal - orbitální část mise Chandrayaan 2 pracuje dodnes. Indická nejnovější mise ho mimochodem bude aktivně využívat pro komunikaci se Zemí - součástí Chandrayaan 3 totiž není orbitální část. Její místo dnes zaujímá vylepšený lander a rover mise. Chandrayaan 2 má zůstat v provozu do roku 2027.
Dana Tenzler
Jakou barvu budou mít rostliny na exoplanetách?
Na exoplanetách může mít biosféra jinou barvu než je tomu na Zemi. Vědci našli argumenty pro existenci exoplanet s fialovými rostlinami. Jakou barvu mají rostliny na jiných planetách? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (4) - klamání tělem a přibarvování reality
Poslední část malého blogového seriálu o tom, proč jsou vlastně horniny barevné a proč je zbarvení minerálů podobné chování třídy plné dětí.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (3) - co nutí děti zlobit?
Když rozebereme případ dětí z úplně zlobivé třídy (idiochromatismus - název si můžete zapamatovat podle toho, že se z takových dětí člověk musí zbláznit), zjistíme, že mají ke zlobení (a minerály k zabarvení) jen několik důvodů.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (2) - proč jsou vlastně děti zlobivé?
V tomto díle blogového seriálu o barvě minerálů se dozvíte, kdo nebo co způsobuje tzv. alochromatismus, idiochromatismus a pseudochromatismus. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů a hornin? (1)
Zamysleli jste se někdy nad tím, odkud berou minerály a horniny svou barvu? Vysvětlení barvy minerálů se dá překvapivě vysvětlit dynamikou žáků ve školní třídě. (délka blogu 4 min.)
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
- Počet článků 977
- Celková karma 19,19
- Průměrná čtenost 1287x