Kde končí vesmír? A co je za ním?
Jsou to otázky, které si jistě jednou položí každý z nás: "Kde je konec vesmíru?" "A jak to vypadá za tím koncem?" Není lehké si představit, že vesmír může být nekonečný a přitom končit někde v nicotě. A není to férové.
Myslím, že naše abstraktní myšlení není na podobné úvahy vybaveno. Je přizpůsobeno k životu ve třech prostorových dimenzích při relativně pomalých rychlostech. Úvahy o principu a "konci" vesmíru ale musí zahrnovat i jevy, které neodpovídají běžnému dění kolem nás. Už jen relativistické rychlosti a jejich průvodní jevy se zdají naprosto nelogické, což teprve následky nadsvětelných rychlostí? Chcete se v myšlenkách podívat, jak to vypadá "na konci vesmíru"? S úvahami o konci vesmíru musíme začít na jeho samého začátku. Právě tam nacházíme nejextremnější jevy, které formovaly pozdější realitu.
Tam, kde všechno začalo - Big Bang
Na samém začátku své existence se vesmír nacházel v nekonečně hustém, horkém a rozměrově nepatrném stavu, říká nejuznávanější teorie o jeho vzniku. Nevíme, jak dlouho setrvával ve stavu naprosté homogenity, předpokládá se ale, že za vznik naší existence by mohla být zodpovědná první zásadní fluktuace - dostatečně velká změna některého z původních parametrů původního stavu, který našemu vesmíru předcházel.
Tato změna umožnila vznik veličin jako prostor a čas a uvedla do pohybu procesy, které způsobily extremní rozpínání celého tehdejšího systému.
Big BangAmerický fyzik Fred Hoyle, (ve skutečnosti odpůrce této, dnes všeobecně uznávané, teorie) kdysi nazval první moment naší existence posměšně "velkým třeskem". Pojem velký třesk se vžil díky své jednoduchosti a názornosti, i když ve skutečnosti by daný stav lépe popisoval název "velký postup". Vesmír totiž nevznikl díky explozi, jak by mohl název napovídat, ale provázel ho vznik fyzikálních veličin čas a prostor. |
Čas plyne jen jedním směrem a zajišťuje tím smysluplnost všech dějů, které ve vesmíru probíhají. Na samém počátku své existence ještě nejspíš neprobíhal lineárně. Také rozpínání vesmíru probíhalo jinou, daleko větší rychlostí než dnes, rychlostí, která několikanásobně převyšovala dnešní rychlost světla.
Neodporuje to zákonům fyziky? Ty říkají, že nic ve vesmíru se nemůže pohybovat rychleji, než světlo.
Neodporuje. Fyzikální zákony určují horní hranici rychlosti, kterou se může ve vesmíru pohybovat informace (přenášena například fotonem). V praxi to znamená, že nejvyšší teoreticky možná rychlost pohybu objektu (informace) z bodu A do bodu B odpovídá rychlosti světla.
V případě rozpínání vesmíru se ovšem nejedná o přenos informace. Jednotlivé části vesmíru se nepohybují z bodu A do bodu B, vzdalují se od sebe jen díky tomu, že mezi nimi vzniká neustále další a další prostor.
Vesmír se krátce po svém vzniku rozpínal nadsvětelnou rychlostí.
Je tedy větší, než by se dalo očekávat v případě "obyčejné" expanze rychlostí světla. Jeho rozměr dnes odpovídá minimálně vzdálenosti, kterou by urazilo světlo během 78 miliard let, s největší pravděpodobností je ale ještě větší.
Kde končí vesmír?
To, co považujeme za reálnou hranici našeho vesmíru, by ve skutečnosti zasloužilo název "horizont". Je tou nejvzdálenější částí univerza, ze které můžeme přijímat informace.
Tento pomyslný horizont probíhá v oblasti, která se od nás díky rozpínání vzdaluje rychlostí světla - tedy stejnou rychlostí, jakou by naším směrem mohla letět informace o ní.
Fotony, vyslané hvězdou za horizontem pozorovatelnosti, se k nám pak sice teoreticky blíží, jsou od nás ale zároveň odnášeny nově vznikajícím prostorem rychleji, než se samy pohybují. Onu část vesmíru, která se nachází za tímto pomezím proto nikdy neuvidíme, reálně pro nás neexistuje.
Hranice našeho vesmíru pro nás mají tvar koule
Skutečný tvar vesmíru neznáme, protože nedohlédneme až k jeho vnějším "okrajům". Můžeme ho jen odhadnout pomocí teorií.
Nemusí být nutně symetrický.V případě, že by se jednotlivé části v minulosti rozpínaly různě rychle, mohl by být tvar kompletního (pozorovatelného i nepozorovaného) vesmíru podobný napříkald elipsoidu.
Hranice té části vesmíru, kterou jsme schopni pozorovat, ze které k nám postupuje informace, má naopak tvar koule, která odpovídá teoretickému horizontu viditelnosti.
Kde končí vesmír? V jaké vzdálenosti se nachází jeho "konec"?
Nejvzdálenější oblast, kterou ve vesmíru vidíme, je ta, ze které přijímáme nejstarší informace. Vzhledem k tomu, že informaci v našem vesmíru přenáší světlo, které se pohybuje konstatní (a ultimativně nejvyšší možnou) rychlostí, odpovídá nejvzdálenější pozorovaná část vesmíru vzdálenosti, kterou k nám urazily nejstarší možné částice světla. Nejstarší světlo univerza je staré přibližně 13,8 miliardy let. První fotony totiž získaly možnost šířit se vesmírem až zhruba 380 000 let po jeho vzniku. Tehdy jeho teplota klesla pod 3000 stupňů C. Do té doby byl vesmír pro záření neprostupný.
Fotony, které jsou staré 13,8 miliardy let, k nám přinášejí informaci o místech, ve kterých před 13,8 miliardami let vznikly. Díky rozpínání vesmíru jsou tato místa samozřejmě dnes od nás vzdálena více než pouhých 13,8 miliard let.
Skutečná vzdálenost míst, odkud pocházejí nejstarší pozorované fotony, je dnes odhadována na 46 miliard světelných let.
Na otázku, "kde je konec vesmíru" můžeme tedy dát relativně přesnou odpověď. To, co vidíme jako "konec vesmíru", je vzdáleno 46 miliard světelných let, i když fotony, která nám informaci o těchto místech přinášejí, jsou staré teprve 13,8 miliardy let.
Co je za tímto "koncem"?
Vzhledem k tomu, že se ve své ranné části vesmír rozpínal rychlostí přesahující rychlost světla ...
... nachází se za jeho koncem... jeho zbytek.
***
A odpověď na otázku: "Kde to všechno končí? A co je za tím koncem?"
Nic.
Pojem "za hranicí vesmíru" ztrácí vně vesmíru smysl.
Slovem "za" vyjadřujeme určitý stav uvnitř systému tří prostorových koordinát - délky, výšky a šířky. Pojem "vně vesmíru", pak nutně představuje stav, ve kterém neexistuje prostor ani čas. Naše abstraktní myšlení není schopno ho ani pochopit ani vyjádřit - není na to uzpůsobeno. Z nedostatku představivosti ho neumíme definovat jinak, než dokonalé, opravdové "nic".
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,24
- Průměrná čtenost 1331x