Proč je nebe modré?
Už v roce 1810 tvrdil Goethe (který se zabýval kromě jiného také systematikou barev), že by barva naší oblohy mohla mít něco společného s dopadajícím světlem. Správné fyzikální vysvětlení ovšem nabídl lord John William Rayleigh o 61 let později.
Sluneční světlo, které vnímáme jako bílé, obsahuje ve skutečnosti všechny barvy duhy. Každý jistě ví, že se dá světlo rozložit na jednotlivé komponenty pomocí skleněného hranolu. Tomuto barevnému pásu, obsahujícímu všechny známé barvy, se říká spektrum.
Různé zdroje – různá spektra
Tento oblíbený a jednoduchý pokus odhaluje, čím se liší různé zdroje světla v našem okolí. Denní, sluneční světlo se skládá ze všech barev duhy. Pokud rozložíte světlo rtuťové výbojky, uvidíte fialovo-modré, zelené a žluté světlo (viz obrázek dole).
Sodíkové výbojky vyzařují světlo převážně žluté, oranžové a červené. Kadmiové zdroje naopak žluté světlo „neumí“. V jejich spektru se nachází modré a červené komponenty.
Jen pro zajímavost – není spektrum jako spektrum
Spektrum v sobě nese množství zajímavých informací. Dá se díky němu určit nejen povaha zdroje, ale také chemické složení plynu, kterým světlo procházelo při cestě k pozorovateli. Další obrázek ukazuje různé druhy spekter. Horní část je věnována slunečnímu světlu. Slunce vyzařuje různé vlnové délky (barvy) ve spojitém spektru, které vypadá jako barevný pás.
Prostřední část ukazuje vyzařování určitého plynu nebo směsi plynů. Spektrum se omezuje na jednotlivé barvy, které jsou typické pro vyzařující prvek (plyn).
Ve spodní části vidíte spektrum, které je naopak výsledkem pohlcování určitých vlnových délek plynem.
Situace na naší obloze
Při dopadu bílého slunečního světla do naší atmosféry, nastává situace, která se nejvíce podobá situaci ve spodní části obrázku. Z určitého zdroje (Slunce) je vysíláno světlo, které prochází plynem (atmosférou). Na obrázku molekuly plynu pohlcují určité vlnové délky, takže ve spektru zůstávají prázdná místa. Atmosféra kromě toho může světlo navíc ještě i rozptylovat – a to je právě důvod, proč je naše bezoblačné nebe krásně modré.
Rozptylje fyzikální jev, který se dá popsat následovně: kvanta dopadajícího světla mají různou energii, v závislosti na vlnové délce světla. Když dopadnou na molekulu plynu, předají této molekule svou energii, takže molekula začíná vibrovat. Molekula se pak přebytečné energie zbavuje tím, že energii opět vyzáří ve formě fotonu. Přitom má vyzářený foton stejnou vlnovou délku, jakou mělo původní světlo – nemá ale nutně stejný směr. |
Modré části spojitého, viditelného slunečního spektra mají nejkratší vlnovou délku, červené části spektra mají vlnovou délku nejdelší. Rozptyl světla na molekulách vzduchu je závislý právě na této vlnové délce světla. Na začátku našeho povídání zmíněný John W. Rayleigh vypočetl, že je rozptyl nepřímo úměrný čtvrté mocnině vlnové délky. Modré světlo se tedy v naší atmosféře rozptyluje více než červené.
Směr, kterým je nové (rozptýlené) světelné kvantum vyzářeno, je víceméně náhodný. Nejčastěji bývá ovšem toto kvantum vyzářeno směrem k Zemi nebo zpět do vesmíru. Ta část světla, která je molekulami vzduchu vyzářena směrem k Zemi, způsobuje, že se nám zdá nebe modré. Ta část, která je vyzářena opačným směrem, způsobuje, že je Země z vesmíru vnímána jako „modrá planeta“.
Když světlo konečně prošlo celou naší atmosférou, je prakticky veškerá modrá frakce rozptýlena, zatímco ostatní vlnové délky prošly atmosférou bez problémů. Proto se nám Slunce jeví z povrchu Země jako žlutá (při západu Slunce dokonce červená) koule. Čím výše stoupáme nad zemský povrch (například během letu letadlem), tím bělejší a zářivější nám Slunce připadá. Ve velkých výškách totiž sluneční paprsky nemusely projít silnou vrstvou atmosféry a neměly proto čas, „ztratit“ svou modrou frakci.
Vodní pára v atmosféře mění barevný tón nebe
Jistě jste si všimli, že je nebe někdy temně modré a někdy spíše mléčně modré. Na vině jsou maličké částečky, kapičky vody. Protože jsou na rozdíl od molekul vzduchu větší než je vlnová délka viditelného světla, reagují s kapičkami vody paprsky světla jinak než s molekulami vzduchu. Na nepatrných molekulách vzduchu se světelné paprsky rozptylují, zatímco jim předávají svou energii, kterou pak molekuly znovu vyzařují. U částeček, které jsou daleko větší než vlnová délka světla, se světlo může odrážet od jejich povrchu.
Tento odraz už není (jako je tomu u rozptylu) závislý na vlnové délce světla, takže se všechny zúčastněné vlnové délky odrážejí stejně. Podobně je tomu se směrem záření. Světlo se od částice odráží všemi směry, žádný z nich není upřednostněn (na rozdíl od situace, která nastává při rozptylu modré frakce na molekulách vzduchu).
Protože je odráženo světlo všech vlnových délek, je výsledná barva bílá – a ta se mísí s nebeskou modří. Nebe, které pozorujeme v době, kdy v atmosféře není moc vodních par, je tedy modřejší, zatímco nebe s velkým podílem rozptýlené vodní páry je spíše mléčně modré.
Extrémním případem jsou pak mraky. Lehké obláčky, nezbarvené přítomností cizorodých částic (prachu) se nám zdají úplně bílé, i když jsou tvořeny bezbarvými kapičkami obyčejné vody.
Dana Tenzler
Bludná planeta - první kandidát na osamělou planetu podobnou Zemi
Astronomové se věnují nejen exoplanetám v cizích planetárních systémech, ale také planetám, které jsou při své pouti vesmírem osamělé. Jak se dá nalézt temná bludná planeta? (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 969
- Celková karma 19,02
- Průměrná čtenost 1329x