Velké Finále, díl 3. – snímky pořízené sondou Cassini
Během třinácti let, kdy kroužila kolem Saturnu, stihla Cassini prozkoumat jak jeho prstence, tak měsíce. Vyžadovalo by to napsat více než jen několik blogů, kdybych měla vypočítávat všechny její úspěchy. Proto jen malý výběr z obrovského množství fotografií a měření, které sonda pořídila u nejkrásnější planety Sluneční soustavy.
Saturn
Saturn je plynná planeta, která je od Slunce desetkrát vzdálenější než naše Země. Teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140 °C. Objem planety je 764krát větší než objem Země, má však ze všech planet nejmenší hustotu, která dosahuje pouze 0,6873 g/cm3. Saturn je jedinou planetou naší soustavy, která má menší hustotu než voda. Obíhá ho soustava několika prstenců a větší množství měsíců (více než 60). Jeden oběh okolo Slunce vykoná Saturn za 29,46 pozemského roku. Na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý objekt, jasností srovnatelný s nejjasnějšími hvězdami.
Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale široké jsou maximálně jen několik set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Pan obíhá v mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F.
Průzkum sondou Cassini
Nejspíš největší překvapení čekalo vědce na měsíci Enceladus. Měsíc se kolem Saturnu pohybuje ve vázané rotaci, jeho doba oběhu je stejná, jako doba, za kterou se otočí kolem vlastní osy. Podobně se chová náš Měsíc, který nám díky vázané rotaci přiklání stále stejnou stranu. Severní a zároveň přední strana (ve směru pohybu) Enceladu je zhruba stejně stará jako Sluneční soustava. Nacházejí se na ní četné krátery a povrch se zjevně nijak neobnovuje.
Jižní strana měsíce Enceladus je naopak velice aktivní. Sonda na něm pozorovala silné geologické změny. Z hlubokých příkopů v ledu uniká plyn a voda.
Pod ledovým příkrovem se nachází hluboký oceán, ve kterém by mohl existovat život, tak jak ho známe ze Země. Podmínky pro jeho existenci jsou totiž na Enceladu splněny: je tu jak voda, tak zdroj energie (například ve vodě rozpuštěný vodík a CO2 ze kterých se dá získávat energie pomocí tzv. metanogeneze) a stavební prvky života – uhlík, vodík, dusík, kyslík a jiné prvky.
Na snímku sondy Cassini jsou vidět hned tři měsíce. Největší je Titan s průměrem 5150 km, menší Mimas (396 km) a Rhea (1527 km). Titanův obrys se zdá být trochu rozmazaný. Je to způsobeno rozsáhlou a hustou atmosférou měsíce. Srpek Titanu je daleko delší než u jeho dvou měsíčních bratrů. Je to způsobeno lomem světla v husté atmosféře Titanu. Světlo se dostane dále, než u měsíců bez atmosféry.
Saturn se na tomto snímku nachází v levé části snímku, není ale moc zřetelný, protože jeho povrch leží ve stínu. Nejblíže k sondě Cassini je měsíc Rhea, zdá se tedy být největší. Vpravo leží Enceladus a vlevo, částečně zakrytý Saturnem, je vidět měsíc Dione.
Některé snímky mají téměř umělecký charakter. Tento obrázek pořídila sonda v momentě, kdy se nacházela téměř ve stejné rovině jako prstence Saturnu. Jsou zde zredukovány na tenkou čáru.
Obrázek zachycuje měsíc Atlas z nové a předtím nikdy nezachycené perspektivy. Atlas je malý měsíc, který krouží kolem Saturnu na vnější straně prstence A. Měří kolem 30 km.
Sonda zachytila 1471 km velký měsíc Japetus, který je nejspíš částečně pokrytý vrstvou prachu, nasbíranou z okolí. Jedna jeho polokoule je znatelně tmavší, než druhá.
Na Saturnových prstencích je často vidět vliv, který na ně mají jeho měsíce. Snímek ukazuje dva druhy těchto vlivů. Většinu fotografie vyplňuje světlý prstenec A. Dělají se na něm „vlny“, způsobené gravitační rezonancí blízkých měsíců. V tenkém prstenci F na pravém kraji snímku se tvoří „uzly“. Ty jsou způsobeny měsícem Prometheus, který obíhá ve vnitřní části prstence.
Saturn vykazuje podobně jako Země sklon osy rotace k rovině oběžné dráhy. Planeta proto vrhá v průběhu roku na své prstence různě dlouhý stín. Nejkratší stín se dal mimochodem zaregistrovat v květnu 2017, kdy sahal jen k vnitřnímu okraji prstence A.
Z dlouhodobého pozorování vyplývá, že 25 000 km široký šestiúhelník na severním pólu planety je stabilní a nejedná se o krátkodobý jev. Jeho strany a úhly jsou pravidelné. Šestiúhelník je vnořený 100 km do atmosféry a zachovává si svůj tvar minimálně do hloubky 75 km.
Daphnis je malý měsíc, který se pohybuje uvnitř prstence A. Je velký jen asi 8 km, přesto jeho gravitace ruší stabilní poměry v prstenci a vyvolává „vlny“, zachycené sondou Cassini na vrchním obrázku.
Měsíce Janus a Tethys, které byly společně zachyceny na tomto snímku sondy Cassini, znázorňují rozdíly mezi velkými a malými měsíci. Tethys je dostatečně velký na to, aby se díky jeho vlastní gravitaci vytvořila kulovitá forma měsíce. Menší Janus nemá dost materiálu a má proto nepravidelný tvar. Scénu doplňují vnější okraj prstence A a slabý, tenký prstenec F.
Měsíc Tethys se skládá z podobného materiálu, jako Saturnovy prstence. Tvoří ho vodní led, ale také čpavkový a metanový led.
Přesto, že se Enceladus (vzadu) a Dione (vpředu) skládají z téměř identického materiálu, je Enceladus daleko světlejší než Dione. Na vině je čerstvý materiál, který se uvolňuje z Enceladova jižního pólu. Povrch měsíce pokrývá takříkajíc čerstvě padlý sníh, je proto daleko světlejší než Dione.
Pandora je měsíc, který se pohybuje na vnějším okraji tenkého prstence F. Snímek byl pořízen při blízkém průletu sondy v prosinci 2016.
Proměny Saturnu
Sonda Cassini strávila u Saturnu dlouhých 13 let. Je to dostatečně dlouhá doba na to, aby zachytila změny osvětlení a prostorové orientace, které probíhají během Saturnova roku.
Příště: Velké Finále – sonda Cassini a její pohřeb
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 18,84
- Průměrná čtenost 1331x