Způsobil Bůh vznik vesmíru?
Všechny koncepty, které vymysleli vědci nebo teologové, dodnes zůstaly pouhými teoriemi. V pozici, ve které se nacházíme, nejsme na základě našich zkušeností nebo znalostí schopni zjistit, jakým způsobem náš svět opravdu funguje. Můžeme jen ověřit, nakolik odpovídají teorie naší realitě, nakolik jsou schopny korelovat s naší minulostí a odhadnout, jak dobře budou předpovídat naši budoucnost.
Někdy se jen tak pro radost zamýšlím nad podobnými nevyřešenými otázkami, na které může v dnešní době dát odpověď jen filozofie, nikoli věda. Moje úvahy se občas ubírají pokoutními cestičkami, tak, jako například ta následující.
Naše realita se zakládá na propojení takových jevů, jako jsou příčina a následek. Když postulujeme, že každá příčina vede k jistému následku, což je stav, který denně pozorujeme ve světě kolem sebe, dá se podobně postulovat, že každý následek má příčinu? Znamenalo by to, že teorie o vzniku vesmíru musí počítat s jakýmsi prvotním impulsem, který kdysi vedl k jeho vzniku.
Za vznik vesmíru fyzikové považují okamžik, kdy se z absolutní stejnoměrnosti začaly tvořit fluktuace. Nazývají ho často pojmem "velký třesk". Na základě osobních zkušeností se zdá být logické, že i tento jev potřebuje onu prvotní příčinu, nějaké „nakopnutí“, které by fluktuace způsobilo.
Co když je ale vznik „něčeho z ničeho“ způsoben pouze vlastní specifikou vesmíru, prvotní příčina je tedy vlastností celého systému?
Za úvahu stojí modelová situace, ve které existují dva navzájem se odlišující protipóly. Vše, co se nachází mezi nimi, je vybudováno jejich (rekurzivní) kombinací a stává se postupem času komplexnějším a prokombinovanějším.
K samotnému následku pak stačí jen existence obou pólů, existence prostoru a faktor času za předpokladu, že obě substance spolu ochotně reagují.
Rozdílnost původních protipólů je podmínka, která jen zdánlivě odporuje vlastnostem vesmíru v momentě, kdy se celý nacházel ze stavu, označovaného za „ stejnorodé nic“. Ale ani „nic“ v neurčitém stavu „něčeho“ nemusí být nutně identický s jiným stavem.
V momentě, kdy existuje prostor a čas, není „nic č. 1“ už nikdy identické s „nic č. 2“. Liší se minimálně svou polohou. Vlastníme dvě rozdílná „něco“, která sama o sobě mohlou prohlásit „nejsem totožné s tím druhým něco“. Na tom nic nemění skutečnost, že obě „nic“ neumíme popsat.
Vlastníme-li tedy dvě „nic“, která se vzájemně liší a jsou schopna spolu interagovat, získáváme pomocí temporárního jevu, kauzality, způsob, jakým vysvětlit vznik fluktuací prvotního vesmíru bez nutnosti prvotní příčiny.
Následně bychom tedy za příčinu vzniku vesmíru (ve formě jakéhosi "třesku", počátku fluktuací) mohli považovat nikoliv boha, ale existenci fyzikálních veličin "čas" nebo prostor". Jelikož fyzika nevylučuje existenci mnohadimenzionálního vesmíru, mohl by další z dimenzí být teoreticky i bůh, nikoli ovšem ve formě všeznalé a vše způsobující existence, ale spíš ve formě paralelně existující interagující dimenze.
Moje úvahy na tomto místě končí a nechávají všechny otázky nezodpovězené stejně, jako tomu bylo na počátku. Jediný rozdíl je ten, že pomyslně nehledám důvod velkého třesku, ale důvod vzniku času a prostoru. Mohla být dimenze "bůh" příčinou vzniku dimenze "prostor" a "čas"?
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1331x