Docela by mě zajímaly skutečné účinky kosmického záření na lidský organismus. Účinky a pokusy z oběžné dráhy (300km nad povrchem země) jsou jen slabým odvarem. Když se podívám na posádky misí Apollo tak většina těchto lidí (jak těch co byli přímo na měsíci tak i piloti velitelských modulů na oběžné dráze kolem měsíce) stále ještě žije (je jim hodně přes 80 let). A tito lidé byli skutečně vystavení "údajně" nejhorším kosmickým podmínkám. Podle všech indicií měli mít díky těmto podmínkám ve svém životě obrovské zdravotní problémy, ale nějakou záhadou se většině těchto lidí nějaké zákeřné choroby vyhejbaly.

Případů netlumeného působení kosmického záření na organismus je z pochopitelných důvodů málo. V počátcích kosmonautiky vyslal Sovětský svaz na oběžnou dráhu dva psi, jména jsem již zapomněl. Tenkrát se o Van Allenových radiačních pásech vědělo hodně málo, tak to odskákali naplno. Naštěstí tam byli poměrně krátce, vrátili se popálení (tak je to uváděno, co přesně se tím míní, nevím). Nemoc z ozáření se podařilo nějak zaléčit, nicméně jeden pes do roka zemřel. Druhý se dožil na psa vysokého věku.

Děkuju za návštěvu, mějte krásný den, Alžběto.

Myslím, že některé návrhy ani s návratem na Zemi nepočítají... A jsme u té psychologie, co bude příště.

Asi ne. A je to dost drastická představa.

Ono i za předpokladu, že se člověk vrátí relativně v pořádku, není takový dlouhodobý pobyt v izolaci moc příjemný. Viz ruští kosmonauté, kteří byli sice neuvěřitelně dresírovaní a speciálně vybíraní... a přesto měli i oni s dlouhodobým pobytem na oběžné dráze problémy.

Přeju moc hezký den, Kláro, a díky za návštěvu.

Problém s velkou hmotností kosmické lodi by se dal vcelku lehce vyřešit už dnes tak, že by se po částech "dokompletovala" na oběžné dráze. Všechny ostatní jmenované problémy by odpadly, pokud by se podařilo vyvinout pohon, který by umožnil razantní zvýšení rychlost lodi a tím podstatné zkrácení cesty. Doufám, že při současném tempu technického vývoje to nebude dlouho trvat.

Víte co mi nejde na rozum? Když vidím letadlo v akrobatických otáčkách a svislých letech, z mého pohledu by měl pilot, který otočil letadlo, být hlavpou dolů, jako kdyby seděl na stropě. Ale on je stále hlavou nahoru, jen se země kolem něho točí. Tedy, když by se kosmická loď otáčela kolem své osy, měli by se s ní točit i astronauti, ale oni budou stále ve stejné fyzické poloze, jen budou kolem nich létat hvězdičky.

Pokud zkušený vědec řekne že je něco možné, má obvykle pravdu.

Pokud řekne že je něco nemožné, s velkou pravděpodobností se mýlí.

Hezký bonmot. Přeju krásný den, Václave, a díky za návštěvu blogu a zájem o věc.

Kdybychom ke všem problémům přistupovali tak jako Vy tak nic nedokážeme. Přístup proč to nejde je špatný, ono to vždycky jde. Cesta dopředu vede i přes značná rizika a bohužel i ztráty na životech. Kdybychom se mohli vrátit v čase do roku 1954 a Vy mohla napsat blok proč nemůžeme přistát na měsíci do 15 let. To by bylo taky zajímavé počtení. Zkuste si pohrát s touto myšlenkou a napište si podobný článek.

Myslím, že byl článek myšlen jinak. Možná by se měl jmenovat, Proč to nejde teď. Je to reakce na to falešné nadšení, které právě zažíváme kolem slibovaných letů na Mars. Bojím se, že až ta bublina praskne, nastane velké rozčarování, které naopak odradí.

Sleduji již několik měsíců diskuse k článkům autorky. V žádném případě ji nepodezírám z toho, že by hledala důvody proč něco nejde.

Než se vědě podaří aspoň částečně tyto problémy minimalizovat, tak mezitím pravděpodobně dojde k dalším pokrokům v robotizaci. Takže kromě toho "adrenalinu" možná už vůbec nebude důvod, aby tam létali lidé, protože za ně vše zvládnou stroje.

Danko, díky za zajímavý článek, přeji krásný den

No já bych to s těmi "inteligentními" roboty neviděl tak optimisticky

Znáte přece kultovní komiks "Vzpoura mozků"

Dano, děkuji za poučení a přejí hezký berlínský den!

Přeju krásný norimberský den. Ať se daří, Horste.

to přece vyřešil už Kubrick (2001:vesmírná odysea)...umělá gravitace je jen v osobní části lodi

Vy jste nečetl článek?