.. pardon, patřilo pod P. Palečka

To musí vozit stěhovák!

Děkuju za návštěvu, Jirko, mějte se moc hezky.

Velmi zajímavé. Dodnes jsem pouze věděl o Langrangeových bodech a teď už to bude i o trojanech v jiné souvislosti, než jen s metaforou v názvu jistých počítačových programů.

Trojani a Řekové - jestli se nepletu, tak se teď vyvíjí jeden projekt - NASA chce v budoucnosti poslat satelit k příslušným tělesům Jupiteru.

Za náš měsíc může také Trojan - planetka Theia. Vyrostla v blízkosti Země v L4 nebo L5, stala se moc těžkou na to, aby byl tenhle systém ještě rovnovážný, nakonec se se Zemí srazila, aby ze zbytků exploze vyrostl Měsíc.

Ono to vůbec muselo dřív být v našem okolí dost divoké. Mezi Sluncem a Merkurem chytí několik planet a Merkur sám je okousaný a má v podstatě už jen jádro a malou slupku.

Mějte moc krásný den, Waldo! A děkuju za návštěvu a zájem o věc.

Dobrý večer, opět velký dík.

Jedné věci nerozumím: Když přiletí šutr zvenku, letí vstříc sílící gravitaci Slunce a příslušné planety. Co ho donutí se „zastavit“ a přejít na orbitu? A kam se poděje jeho kinetická energie? Nebo to platí jen pro objekty přilétající z určitého směru?

Pokud se nebudeme zaobírat tím, kdy se mění kinetická na potenciální v gravitačním poli a neodběhneme od Newtona, pak lapidárně, onen šutr se nezastaví, ale naopak zrychlí v periheliu a zpomalí v afeliu - zákon zachování hybnosti (Keplerovy zákony), čili nic se neztratí. Není-li rychlost šutru dostatečná, v periheliu po několika obězích spadne do Slunce, nebo je dostatečná a bude její nedobrovolnou oběžnicí po protáhlé elipse proměnlivé rychlosti z Keplerových zákonů. Může nastat případ, hlavně u velkých planet, že darem na úkor své rotace šutru udělí zrychlení, který se ziskem rychlosti odlétá (je to trochu více složitější v rámci vztažných soustav ve smyslu, kdo koho táhne atd., ale takto to naprosto postačí). Jakýkoliv šutr z jakéhokoliv směru se stává nedobrovolnou oběžnicí po protáhlé oběžné dráze a je to častější jev, než kruhová oběžná dráha, která je důsledkem šťastné náhody, ale více častěji je to vlivem ostatních těles a dlouhé doby... Stávají se případy přímého zásahu Slunce bez ohledu na rychlost, ale to musí být opravdu přesně "mířena rána"

Zajimave, Danko. Nemohu si pomoct, ale napada me termin "smetiste planetarniho systemu." Diky za clanek, preji hezky vecer

Ono to tak asi skutečně vypadá. V podstatě se tam konzervuje hmota, ze které vznikal Sluneční systém a kterou nezvládla uklidit a zužitkovat gravitace. Mějte moc hezký den, Honzo.

Aspoň něco tam platí!

Na gravitaci je spolehnutí. Mějte krásný den, Kláro a děkuju za návštěvu.

Ten přechod Merkura přes sluneční disk je skutečně směšná záležitost. Tomu říkám "sluneční clona" !

Úžasné, jak citlivé jsou dnes přístroje. Vidět, jak přechází planeta přes cizí hvězdu. Mějte krásný den, Milane.

Děkuju, i vám krásný den, Jiří.

Dano, mě se pokouší neustále navštěvovat do PC TROJANÉ. Hezký den, vám tam v tom nepokojném BERLÍNKU! Tohle je pro Tebe, ne TROJANY!

Děkuju, krásný den přeju do Norimberku.