Já jsem tady zbytečný, mám starosti zrovna NEVESMÍRNÉ. Danuš

Přečtu si ten článek ještě jednou, a pořádně, ale při prvním rychlém přečtení nerozumím jednomu (cituji, či spíše kopíruji):

"Jedno nebo obě tělesa mohou být následně z planetárního systému doslova vymrštěna do volného mezihvězdného prostoru."

Kde se bere energie k vymrštění OBOU těles? Obě tělesa si obíhají po svých drahách, takže mají pohybovou energii tak akorát na to, aby obíhala, neulítla a nespadla na centrální hvězdu. Když se srazí, tak najednou získají obě tělesa dostatek energie k opuštění hvězdy... Když jenom jedno, tak to chápu - druhé těleso ztratí. Ale aby obě tělesa získala ... to snad není možné hradit z rotačních energií ... nechápu.

Skutečně to tak může být. Já si to představuju tak, že se obě tělesa dostávají do rezonance, výkyvy v jejich drahách se pak docela rychle maximalizují. Ty počítačové modely ukazují, že výkyvy stoupají exponenciálně. Podle toho, jaká je pak původní konstelace může jedno těleso vyletět hned a to druhé třeba později, když se jeho dráha a rychlost změní blízkým flyby u jiné planety nebo u samé hvězdy.

Někde na netu se dá dokonce online hrát hra na planetární soustavu - a simulovat tyhle gravitační hrátky - link jsem bohužel zapomněla. Kdysi jsem si to zkusila - fascinovalo mě, jak málo stačí a máte z planet jen zbytky.

Děkuju za zájem o věc, mějte moc hezký den, Pavle.

Je neuvěřitelné, co se dneska dá najít.

Nebo vytušit.

Danko, zivot uvnitr planety zni temer poeticky, pripomnelo mi to Cestu do stredu Zeme. Diky za zajimavy clanek, preji hezky vecer.

Já děkuju za návštěvu a milá slova. Mějte krásný večer.

Při případné kolizi se Sluneční soustavou - je otázka, jakou rychlostí se by se taková bludná planeta vůči nám pohybovala. Kdyby proletěla dost rychle, možná bychom si jí ani nevšimli.

Rozhodně by zanechala trvalý dojem svou gravitací. Ale až tak rychlá být nemůže, abychom si nevšimli. Světlu to k Plutu trvá takových šest hodin, jestli se nepletu - a takovou rychlost žádná planeta nikdy mít nebude. Takže by teoretická planeta byla na cestách Sluneční soustavou pěknou dobu.

Mějte krásný den, Miroslave, ať se daří.

Díky za pěkný článek. Pravděpodobnost vyvržení planety je větší u vícehvězdných soustav, kde podmínky pro stabilní oběžné dráhy jsou horší než s jednou hvězdou.

Určité nebezpečí by mohl znamenat také průchod bludné planety Oortovým oblakem, který je asi nejhustší kolem 50 000 astronomických jednotek od Slunce, což by mělo za následek destabilizaci drah a zvýšené bombardování planet sluneční soustavy.

Máte pravdu.

Nedávno jsem někde četla pojednání o tom, jak se pohybují planety ve vícečetných systémech a kupodivu tam vznikají i celkem stabilní situace. Planety se pohybují legračně, po přímce sem a tam - od severu k jihu takové soustavy a nazpátek. Ale jinak, je to jak píšete, v takových soustavách spíš nebudou mít planety vůbec stabilní dráhy, moc komplikované gravitační vlivy. Navíc objevili opravdu hodně soustav, které sestávají jen z hvězdy a velkého plynného obra těsně vedle ní. Ten musel na své cestě na nynější pozici také vyčistit skoro celou soustavu. Těch bludných planet bude opravdu hodně, řekla bych.

Odborníci tvrdí, že by takovou planetu objevili. V té dálce by už musela být vidět v teleskopech. Ty pohyby, které by vyvolala, bychom prý také zaměřili. Doufám, jako každý, že vědí, co dělají. Zatím můžeme být klidní, nevypadá to na nějakou návštěvu "odjinud".

Mějte moc hezký den, Michale, díky za návštěvu.

Myslíte, že taková bludná planeta koná pravidelný rotační pohyb kolem své osy, nebo se vesmírem převaluje, jak ji napadne ?

To je zajímavá úvaha. Já bych si tipla, že rotuje. Všechny planety, co máme v naší soustavě rotují, tyhle "vyhozené" planety na tom musely být po svém vzniku, dokud byly ve své původní soustavě, podobně. Asi bude existovat nějaká konstelace mezi planetami, která by jednu z nich zároveň vyhodila z planetárního systému a zároveň zastavila její rotaci, ale tipovala bych si, že nebude moc častá. Je otázka, jestli se ten pohyb bude zpomalovat nebo ne. Co myslíte vy?

Děkuju za návštěvu a přeju vám krásný den, Milane.

Příjemné čtení.

Děkuju moc. Jsem ráda, že se líbilo. A příjemní jsou u mého blogu i diskutéři, vždycky mají co říct, vědí zajímavé věci, které potěší zase mě.

Einstein byl ke gravitačním čočkám dost skeptický. Sice plyne z jeho OTR, ale bral, že je prakticky nulová šance, aby se objekty dostaly do správné konfigurace. Pochyboval, že se někdy vůbec naskytně příležitost k ověření teorie. A teď, po sto letech, je najednou těch čoček tolik, že se používají k hledání bludných planet!

pěkný článek

Nebylo možné ověření skrze zatmění Slunce? Nevím, jestli se v té době o tom uvažovalo, pokud už to není zakomponováno ve Vámi zmíněné "správné konfiguraci."

V té poslední větě jste se trošku zamotala.