Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M52i93r45o34s12l87a84v 48K23u25l81h94a69v76ý 5949732581

R^ Já, co by dětský pragmatik, jsem hltal všechno o vesmíru, nejvíce však z sci-fi literatury. To, co mně nejvíce vadilo (a vadí dones), byly ty nepřekonatelné vzdálenosti. 1/6 rychl. světla by byla potřeba k doletu na nejbližší hvězdu a zpět, při čemž by měla posádka při přistání kolem 75 let.

Pokud nezprovozníme "červí díry";-), je cestování vesmírem nereálné a komunikovat s případnou jinou civilizací budeme v průniku přes generace jen signálem.:-( Vím, teoreticky obrovská mnoha generační, plně automatizovaná vesmírná loď, startující z oběžné dráhy Měsíce, je určitým řešením, ale to už jsme zase v příslušné literatuře.:-/. V příštím životě chci být fotonem a podívat se dál, za hranice naší galaxie!;-D

+2/0
1.6.2017 18:55
Foto

W31a23l27d20a 62W11i36n49t76e46r 6767229201489

Sama příroda už něco nabízí a to zhruba už kolem 0,75c, při níž se znatelně projevuje dilatace času, např. Pluto je od Země cca 5 světelných hodin (hy). Startuje raketa ze Země k Plutu a dosahuje cestovní rychlosti 0,8c (ať se to lépe počítá s využitím lorentz.faktoru). Dle palubních hodin dorazí k Plutu za 3.75 hy, tedy z pohledu astronauta, nebo lépe z pohledu vesmírného turisty, který nemá ahnung o STR a vztažných soustavách, bude se ve stejnojmenné putice na Plutu chlubit kamarádům, že jeho cestovatelská doba byla o 1.25 hodin kratší než doba, za kterou stejnou vzdálenost urazí světlo, tedy že zcela jistě letěl nadsvětelně. Ze subjektivního hlediska má pravdu, jako že ji mají i jeho kamarádi, kteří budou tvrdit, že na něj čekali 6.25 hodin. Co je třeba k takovému cestování? Pořádný motor a vymetená cestička. Skutečně je reálné, oproti hypotetickým červím dírám, procestovat celou Galaxii, pokud se podaří vyřešit pár "drobností". ;-D

+2/0
1.6.2017 20:18

D84a94n80a 51T38e57n52z16l38e49r 5270712825903

R^ Mám to podobně. Jen bych chtěla být v příštím životě Thrill (Star Trek). :-)

Děkuju za návštěvu Miroslave a přeju krásný večer. :-)

0/0
1.6.2017 20:29
Foto

W12a98l48d88a 12W75i69n87t29e33r 6897929181839

R^ Velmi hezké počtení, faktografické informace...prostě tak, jak jsme u paní Dany zvyklí, tedy opět vynikající. Aby bylo něco do diskuse, současné technické možnosti se liší od těch proklamovaných - na reklamním letáku produktu bude onen produkt vypadat vždy lépe, o dost lépe. Současnou technologii detekce kmitání či zatmívání hvězd (způsob dle polohy planety), lze přirovnat k měření v přesném strojírenství - i v minulém století uměl strojař bez problému změřit mikrometrovou vzdálenost a v současnosti se na tomto nic nezměnilo, pouze že je měřidlo kalibrováno v užším tolerančním poli díky bezkontaktnímu řešení. V případě hvězd není aplikováná žádná kouzelná technologie, ba ani v případě gravitačních čoček - vždy je to o citlivosti senzoru ke konkrétnímu elektromagnetickému spektru a výpoćetní techniky, schopné simulovat obraz. Planety podobné Zemi - rozměrem, nejsou detekovatelné z příčiny, že jejich malá hmotnost nerozhoupe vlastní slunce, přesněji rozhoupe, ale není to transparentní (soustava by musela být prosta obrovských planet velikosti Jupiterů apod) a vliv na intenzitu slunce, aby to bylo opravdu transparentní, by bylo třeba eliminovat shluky asteroidů, periodicky kolujících oblaků prachu atd. Gravitační čočka je na tom podobně. Proto se často objevují termíny jako superzemé apod. - nejde o země, ale o škálu planet typu Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, tedy takové, které mají do Země setsakramentsky daleko a život, který je sám o sobě unikátní díky unikátním podmínkám, může se projevit jen v těchto, čili ne tam, kde to chce pánbů - to by byl život dohledatelný i na Měsíci, ale tam, kde ony unikátní podmínky, po mnoho milionů až miliard let, panují. Skepticismus v tomto sméru je skutečně na místě (života v Galaxii, potažmo vesmíru, je asi vzácný) a optimismus nechť vynalézá lepší detektory - vedlejší produkt by mohl něco hodit do komunikace...

+2/0
30.5.2017 15:10

D35a50n18a 36T12e76n95z98l87e35r 5660252165253

Děkuju. :-) Jste na mě moc hodní. :-)

Jinak není co dodat R^ ... snad jen - opravdu nechcete zkusit psát blog? ;-)

0/0
30.5.2017 16:14

J83i76r91k89a 28B45r46u77n96n87e19r 4448772969757

Pro mne je nejvíce fascinující, že vše co existuje (včetně nás) vzniklo z jednoho prvku, vodíku.R^

+3/0
30.5.2017 0:50

D56a60n45a 48T67e79n87z41l90e69r 5150932125203

R^ I mě nejvíc fascinuje ta oblast, kde se chemie dotýká fyziky. R^ Možná proto zařazuju do svého seriálu "K čemu se hodí..." vždycky ten ostavec, z čeho prvek vznikl. Možná je v tom stejná pradávná vášeň, jakou měli alchymisté.

Mějte krásný den, Jirko, ať se vám daří. :-)R^

+2/0
30.5.2017 5:42
Foto

J23a32n 85P68r54a13ž51á40k 4988747729470

R^Kus romantiky v "suché" vědě. Krásné, Danko. Respektive krásně od Vás podané. Díky, přeji hezký večer:-)

+1/0
29.5.2017 21:30

D57a52n30a 26T67e98n98z33l41e73r 5300752485443

Děkuju za milá slova, Honzo, mějte krásný den, vy i celá rodina včetně zvířátek. :-)R^

+1/0
30.5.2017 5:40

M95i45l11a30n 22S50t43e66h83l64í32k 7740339933341

"Moderní vesmírný teleskop Kepler objevuje poměrně nedaleké planety. Zkoumá jasnost jednotlivých hvězd a všímá si změn a kolísání jejich světelného signálu."

Z toho lze usoudit, že pokud je rovina ekliptiky těch planet kolmá na směr pozorování, teleskop nezjistí žádné změny jasnosti ústřední hvězdy a tyto planety zůstanou neobjeveny (a možná zrovna jako na potvoru by nějaká z nich mohla být velmi podobná Zemi :-)).

+4/0
29.5.2017 18:31

D26a61n69a 75T30e32n44z20l73e12r 5160942785783

R^ Máte pravdu. Určitá část planet se takhle objevit nedá. R^

Když žádné planety u hvězdy neobjeví, může jít i o případ, kdy "se něco pokazilo" a velké planety z vnější části soustavy za sněžnou hranicí nabraly tolik hmoty, že už je nic nedokázalo zastavit v cestě dovnitř soustavy. Po cestě ji pak gravitačně narušily a donutily vnitřní, kamenné planety, soustavu opustit nebo je poslaly do centrální hvězdy. Samy pak také jednoho dne neodvolatelně do své hvězdy spadnou. Našla se spousta soustav v různých stádiích tohoto procesu.

Naše soustava měla štěstí, že těch vnějších planet bylo několik a navzájem se ovlivnily tak, že se Jupiter zase vydal zpátky "ven" ze sluneční soustavy. Doplatil na to jenom Mars, část hmoty mu podle simulací Jupiter sebral, respektive ho připravil o hmotu, která by mu patřila (pás asteroidů), jestli tomu správně rozumím.

Děkuju za návštěvu a zájem o věc, Milane, mějte moc krásný den. :-)R^

+5/0
30.5.2017 5:39

M49i11c19h30a19l 16S15e39d78m61í32k 3139895686641

I když si planety hvězd blízko galaktického centra udrží stabilní dráhu, podmínky pro život budou obtížnější než ve spirálních ramenech. Gravitační působení blízkých hvězd způsobí častější poruchy obdoby Oortova mračna a tím častější bombardování planet. Je větší pravděpodobnost výbuchu blízké novy či supernovy a negativního ovlivnění již vniklého života. Ovšem události tohoto typu byly na Zemi impulsem k dalšímu vývojovému stadiu života, jako vyhynutí dinosaurů a rozvoj savců. Pokud tyto události život zcela nezabijí, mohou ho posílit. Kdo ví, kde je pro život přijatelná hranice.

+3/0
29.5.2017 18:26

D92a91n75a 15T98e25n22z60l10e27r 5220602345363

R^ Taková civilizace by musela řešit úplně jiné problémy než my. Například jak se schovat, když se blíží výbuch blízké supernovy. Nebo jak se rychle přestěhovat na jinou planetu, když něco zpustošilo atmosféru té vlastní. Pokud by byly planetární soustavy i u tamních hvězd, měli by jistě na výběr víc možností než my - naši sousedé jsou tak daleko, že k nim prostě nedoletíme. Když tu myšlenku trošku rozvinu, napadá mě, že taková civilizace by asi zvolila spíš pobyt na velkých kosmických lodích v meziplanetárním prostoru a na svých planetách by jen čerpala materiál a vodu. Planety by používali jen jako ochranné štíty před přemírou záření. R^

Mějte moc hezký den, Michale - a děkuju za návštěvu. R^:-)

+3/0
30.5.2017 5:30
Foto

K27l16á55r64a 87T43ů62m23o53v23á 2863284857818

R^Tak odpověď na první otázku už máme.:-) Co se týče existence života, asi bude taky záležet, jaké záření pošlou ty okolní hvězdy, ne?

+1/0
29.5.2017 17:04

D17a52n26a 41T75e54n80z19l40e88r 5790632375503

R^ Ano, máte pravdu. R^ A aktivní a mladé hvězdy moc příznivé životu nebudou. Leda by se život na tamních planetách uměl přizpůsobit opravdu nedobrým podmínkám. :-) Přeju krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky. :-)

+1/0
29.5.2017 18:00

T19o13m96á55š 80T13a60t55í76č47e12k 5340122790488

Děkuji za zajímavou informaci. :-)R^

+2/0
29.5.2017 14:09

D61a28n80a 38T39e52n57z10l79e84r 5780552185753

Já děkuju za milá slova a za návštěvu. :-) Mějte krásný den,Tomáši. R^

0/0
29.5.2017 14:51
Foto

A65l84ž34b16e22t13a 50V25l40č47k82o31v61á 7750780395502

No já teď chápu, že vesmír je nekonečný a tím nevyčerpá inspiraci a témata pro Danu;-D

+2/0
29.5.2017 13:24

D52a10n70a 77T70e98n34z96l97e61r 5120272695113

:-) A každý den přibývá několik dalších, jen si vybrat. R^ Mějte krásný den, Alžběto, ať se vám daří. R^

0/0
29.5.2017 14:50

H56o52r79s20t 62A77n28t88o75n 96H45a86s42l54b18a89u81e31r 3498434356546

Dani, to se nám to v tom vesmíru dějí ale věci. Děkuji za moznost se to dočíst a přeji spokojený nový týden celé rodině!R^R^R^R^

+2/0
29.5.2017 8:30

D47a96n94a 85T98e19n24z51l48e97r 5700452355773

:-) Děkuju. I vám všem krásný letní den. R^

Kdyby měly být planety i v blízkosti center galaxií, tak to rázem zvyšuje možnost přítomnosti mimozemských civlizací o třetinu. To už se dá oslavit. :-)

0/0
29.5.2017 9:16



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.