Děkujeme za pochopení.
M57i63r79o93s87l37a37v 20K91u38l18h56a78v34ý
Já, co by dětský pragmatik, jsem hltal všechno o vesmíru, nejvíce však z sci-fi literatury. To, co mně nejvíce vadilo (a vadí dones), byly ty nepřekonatelné vzdálenosti. 1/6 rychl. světla by byla potřeba k doletu na nejbližší hvězdu a zpět, při čemž by měla posádka při přistání kolem 75 let.
Pokud nezprovozníme "červí díry", je cestování vesmírem nereálné a komunikovat s případnou jinou civilizací budeme v průniku přes generace jen signálem. Vím, teoreticky obrovská mnoha generační, plně automatizovaná vesmírná loď, startující z oběžné dráhy Měsíce, je určitým řešením, ale to už jsme zase v příslušné literatuře.. V příštím životě chci být fotonem a podívat se dál, za hranice naší galaxie!
W27a14l49d52a 72W36i33n39t91e80r
Sama příroda už něco nabízí a to zhruba už kolem 0,75c, při níž se znatelně projevuje dilatace času, např. Pluto je od Země cca 5 světelných hodin (hy). Startuje raketa ze Země k Plutu a dosahuje cestovní rychlosti 0,8c (ať se to lépe počítá s využitím lorentz.faktoru). Dle palubních hodin dorazí k Plutu za 3.75 hy, tedy z pohledu astronauta, nebo lépe z pohledu vesmírného turisty, který nemá ahnung o STR a vztažných soustavách, bude se ve stejnojmenné putice na Plutu chlubit kamarádům, že jeho cestovatelská doba byla o 1.25 hodin kratší než doba, za kterou stejnou vzdálenost urazí světlo, tedy že zcela jistě letěl nadsvětelně. Ze subjektivního hlediska má pravdu, jako že ji mají i jeho kamarádi, kteří budou tvrdit, že na něj čekali 6.25 hodin. Co je třeba k takovému cestování? Pořádný motor a vymetená cestička. Skutečně je reálné, oproti hypotetickým červím dírám, procestovat celou Galaxii, pokud se podaří vyřešit pár "drobností".
W35a84l81d23a 91W26i15n21t56e23r
Velmi hezké počtení, faktografické informace...prostě tak, jak jsme u paní Dany zvyklí, tedy opět vynikající. Aby bylo něco do diskuse, současné technické možnosti se liší od těch proklamovaných - na reklamním letáku produktu bude onen produkt vypadat vždy lépe, o dost lépe. Současnou technologii detekce kmitání či zatmívání hvězd (způsob dle polohy planety), lze přirovnat k měření v přesném strojírenství - i v minulém století uměl strojař bez problému změřit mikrometrovou vzdálenost a v současnosti se na tomto nic nezměnilo, pouze že je měřidlo kalibrováno v užším tolerančním poli díky bezkontaktnímu řešení. V případě hvězd není aplikováná žádná kouzelná technologie, ba ani v případě gravitačních čoček - vždy je to o citlivosti senzoru ke konkrétnímu elektromagnetickému spektru a výpoćetní techniky, schopné simulovat obraz. Planety podobné Zemi - rozměrem, nejsou detekovatelné z příčiny, že jejich malá hmotnost nerozhoupe vlastní slunce, přesněji rozhoupe, ale není to transparentní (soustava by musela být prosta obrovských planet velikosti Jupiterů apod) a vliv na intenzitu slunce, aby to bylo opravdu transparentní, by bylo třeba eliminovat shluky asteroidů, periodicky kolujících oblaků prachu atd. Gravitační čočka je na tom podobně. Proto se často objevují termíny jako superzemé apod. - nejde o země, ale o škálu planet typu Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, tedy takové, které mají do Země setsakramentsky daleko a život, který je sám o sobě unikátní díky unikátním podmínkám, může se projevit jen v těchto, čili ne tam, kde to chce pánbů - to by byl život dohledatelný i na Měsíci, ale tam, kde ony unikátní podmínky, po mnoho milionů až miliard let, panují. Skepticismus v tomto sméru je skutečně na místě (života v Galaxii, potažmo vesmíru, je asi vzácný) a optimismus nechť vynalézá lepší detektory - vedlejší produkt by mohl něco hodit do komunikace...
D84a31n16a 73T91e73n55z24l76e77r
Děkuju. Jste na mě moc hodní.
Jinak není co dodat ... snad jen - opravdu nechcete zkusit psát blog?
J78i50r92k59a 60B25r96u77n71n43e27r
Pro mne je nejvíce fascinující, že vše co existuje (včetně nás) vzniklo z jednoho prvku, vodíku.
D71a98n67a 12T55e24n28z75l32e96r
I mě nejvíc fascinuje ta oblast, kde se chemie dotýká fyziky. Možná proto zařazuju do svého seriálu "K čemu se hodí..." vždycky ten ostavec, z čeho prvek vznikl. Možná je v tom stejná pradávná vášeň, jakou měli alchymisté.
Mějte krásný den, Jirko, ať se vám daří.
J10a64n 49P94r97a75ž60á97k
Kus romantiky v "suché" vědě. Krásné, Danko. Respektive krásně od Vás podané. Díky, přeji hezký večer
D62a23n73a 56T44e88n63z40l10e17r
Děkuju za milá slova, Honzo, mějte krásný den, vy i celá rodina včetně zvířátek.
M42i83l78a66n 59S16t15e89h27l41í94k
"Moderní vesmírný teleskop Kepler objevuje poměrně nedaleké planety. Zkoumá jasnost jednotlivých hvězd a všímá si změn a kolísání jejich světelného signálu."
Z toho lze usoudit, že pokud je rovina ekliptiky těch planet kolmá na směr pozorování, teleskop nezjistí žádné změny jasnosti ústřední hvězdy a tyto planety zůstanou neobjeveny (a možná zrovna jako na potvoru by nějaká z nich mohla být velmi podobná Zemi ).
D11a55n19a 77T84e52n63z61l48e46r
Máte pravdu. Určitá část planet se takhle objevit nedá.
Když žádné planety u hvězdy neobjeví, může jít i o případ, kdy "se něco pokazilo" a velké planety z vnější části soustavy za sněžnou hranicí nabraly tolik hmoty, že už je nic nedokázalo zastavit v cestě dovnitř soustavy. Po cestě ji pak gravitačně narušily a donutily vnitřní, kamenné planety, soustavu opustit nebo je poslaly do centrální hvězdy. Samy pak také jednoho dne neodvolatelně do své hvězdy spadnou. Našla se spousta soustav v různých stádiích tohoto procesu.
Naše soustava měla štěstí, že těch vnějších planet bylo několik a navzájem se ovlivnily tak, že se Jupiter zase vydal zpátky "ven" ze sluneční soustavy. Doplatil na to jenom Mars, část hmoty mu podle simulací Jupiter sebral, respektive ho připravil o hmotu, která by mu patřila (pás asteroidů), jestli tomu správně rozumím.
Děkuju za návštěvu a zájem o věc, Milane, mějte moc krásný den.
M91i34c64h58a34l 20S66e66d59m86í74k
I když si planety hvězd blízko galaktického centra udrží stabilní dráhu, podmínky pro život budou obtížnější než ve spirálních ramenech. Gravitační působení blízkých hvězd způsobí častější poruchy obdoby Oortova mračna a tím častější bombardování planet. Je větší pravděpodobnost výbuchu blízké novy či supernovy a negativního ovlivnění již vniklého života. Ovšem události tohoto typu byly na Zemi impulsem k dalšímu vývojovému stadiu života, jako vyhynutí dinosaurů a rozvoj savců. Pokud tyto události život zcela nezabijí, mohou ho posílit. Kdo ví, kde je pro život přijatelná hranice.
D24a64n26a 84T82e45n90z69l70e80r
Taková civilizace by musela řešit úplně jiné problémy než my. Například jak se schovat, když se blíží výbuch blízké supernovy. Nebo jak se rychle přestěhovat na jinou planetu, když něco zpustošilo atmosféru té vlastní. Pokud by byly planetární soustavy i u tamních hvězd, měli by jistě na výběr víc možností než my - naši sousedé jsou tak daleko, že k nim prostě nedoletíme. Když tu myšlenku trošku rozvinu, napadá mě, že taková civilizace by asi zvolila spíš pobyt na velkých kosmických lodích v meziplanetárním prostoru a na svých planetách by jen čerpala materiál a vodu. Planety by používali jen jako ochranné štíty před přemírou záření.
Mějte moc hezký den, Michale - a děkuju za návštěvu.
K48l22á61r66a 63T77ů58m45o98v77á
Tak odpověď na první otázku už máme. Co se týče existence života, asi bude taky záležet, jaké záření pošlou ty okolní hvězdy, ne?
D60a70n63a 91T54e12n11z80l94e32r
Ano, máte pravdu. A aktivní a mladé hvězdy moc příznivé životu nebudou. Leda by se život na tamních planetách uměl přizpůsobit opravdu nedobrým podmínkám. Přeju krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky.
T60o80m18á35š 40T54a61t10í68č28e70k
Děkuji za zajímavou informaci.
D78a75n97a 52T21e13n90z70l41e18r
Já děkuju za milá slova a za návštěvu. Mějte krásný den,Tomáši.
A30l60ž18b23e53t11a 33V40l79č44k19o74v47á
No já teď chápu, že vesmír je nekonečný a tím nevyčerpá inspiraci a témata pro Danu
D35a35n19a 26T58e75n80z17l81e93r
A každý den přibývá několik dalších, jen si vybrat. Mějte krásný den, Alžběto, ať se vám daří.
H64o48r42s98t 20A20n62t23o40n 30H98a21s86l53b38a69u88e83r
Dani, to se nám to v tom vesmíru dějí ale věci. Děkuji za moznost se to dočíst a přeji spokojený nový týden celé rodině!
D60a14n37a 77T84e17n76z64l60e25r
Děkuju. I vám všem krásný letní den.
Kdyby měly být planety i v blízkosti center galaxií, tak to rázem zvyšuje možnost přítomnosti mimozemských civlizací o třetinu. To už se dá oslavit.
- Počet článků 968
- Celková karma 19,29
- Průměrná čtenost 1331x