Úžasné - spokojený plyn, spokojení čtenáři

To jsem ráda. Mějte krásný den, Ivano.

Děkuju, jste na mě moc hodný. I vám krásný den.

Je schovaný, a špiclují se podle něj jaderné syntézy, to je hezké...

Je to takový milý netečný Béďa mezi prvky. Ale tichá voda břehy mele... Mějte krásný večer, Kláro.

Prostě vynikající! Když slyším krypton, vždy se mi vybaví ten filantrop s nataženými slipy přes kalhoty a pláštěnkou. Občas i Red Dwarf, ale tam byl Kryten.

Mně se vybavil kryptonit...

Opět jeden z pěkných a poučných článků, za který moc děkuji.

Měl bych ale připomínku k té zmínce o definici metru. Tedy, ne, že bych měl lepší informace, ale nějak se mně nezdá, že metr je definován pomocí časové jednotky. Jedna základní jednotka přece nemůže být definována pomocí jiné jednotky, ať již je ta jednotka základní, nebo ne. Ke všemu rychlost světla ve vakuu není přece tak úplně konstanta, závisí, pokud si to správně pamatuji, na gravitačním potenciálu daného místa...

Skutečně to tak je. Každá základní jednotka je dnes definována pomocí některých ze základních konstant vesmíru, jako jsou právě rychlost světla, planckova konstanta... Nejdéle vzdorovala hmotnost, ale i s tou už je to vyřešeno. Ještě stále je pod několika poklopy uložen etalon kilogramu, ale během pár let půjde do starého platinoiridia. Je tu ušlechtilá snaha mít etalony přístupné kdekoli a nemuset kvůli tomu jezdit někam k Paříži. Nehledě na to, že pravidelným čištěním právě toho kilogramu už za ta desetiletí etalon zhubl o hmotnost sice zanedbatelnou, ale díky tomu vesmír administrativně ztěžkl o miliony tun.

K té poslední poznámce: rychlost světla ve vakuu je skutečně konstantní za všech okolností. To, co se v gravitačním poli mění, je frekvence světla. Paprsek vzdalující se od hmotného tělesa bude červenat, ale poletí stále stejně rychle.

Opět zajímavé. Trochu jsem jelen z toho, že se krypton řadí mezi prvky, těžší než železo, a přitom je to plyn. Je to překlep, nebo se ta plynná forma týká jen jeho izotopů ?

Je to asi trochu zavádějící. Jedná se o hmotnost jader různých prvků. Krypton má víc protonů a neutronů, proto je "těžší".

To, že je reálně kus železa těžší, než "kus" kryptonu, je způsobeno jeho skupenstvím. V našich podmínkách se krypton vyskytuje ve formě plynu. To ale platí jen pro interval teplot, ve kterém na Zemi běžně fungujeme. Kolem -200 °C byl byl tuším i Krypton pevným tělesem, takže by měl odpovídající hustotu a byl těžší než stejný objem železa.

Nebo jinak. Kdybychom oba prvky srovnávali při teplotách, při kterých jsou oba v plynném skupenství, měl by stejný objem kryptonu větší váhu než objem plynu železa.

Jeden "mol" plynu (tedy 6,022 · 10^23 molekul) má klasicky při standartních podmínkách objem 22,4 litrů (plus mínus nějaké drobné, závislé na druhu prvku).

Takže hmotnost jednoho litru plynu je vedle teploty a tlaku (které mění objem vzorku) závislá jen na hmotnosti jeho molekul. Právě těžší molekuly kryptonu by způsobily, že bude jeden litr plynného železa lehčí, než jeden litr kryptonu při stejných podmínkách.

Jsem moc ráda, že se vám blog líbil, děkuju. Přeju moc hezký den!

Děkuju. I vám moc hezký den, Jiří.

Děkuju za návštěvu Alžběto, jsem ráda, že se vám líbilo. Mějte krásný den.

Na tomhle seriálu se mi líbí, jak uvádí do správné perspektivy využitelnost a dosažitelnost toho kterého prvku. Kryptonové žárovky zná asi každý, tak to vypadá, jako by krypton byl běžný prvek. Ve skutečnosti je ho méně než zlata, jen ho nikdo na krku nenosí.

Děkuju, to mě moc těší. Jste moc hodný, přeju krásný den, vám i vaší paní.